Rozhovor s Markem Růžičkou, výkonným ředitelem Bankovní identita a.s.
Marek Růžička je výkonný ředitel společnosti Bankovní identita a.s. Pro klienty bank slouží bankovní identita jako elektronická občanka, se kterou se mohou prokázat při používání online služeb státu, třeba na Portálu občana, firem nebo institucí.
„Bankovní identitu nejvíce samozřejmě využívají ekonomicky aktivní ročníky, protože k tomu mají přirozeně nejvíce příležitostí – platí daně, přihlašují děti na střední školy, řeší pojistné smlouvy, půjčky, hypotéky, podávají žádosti o různé přídavky a sociální dávky, sjednávají si životní a důchodové pojištění, smlouvy s telekomunikačními operátory, komunikují s úřady práce apod. Studenti využijí online ztotožnění třeba pro přijímací řízení na vysokou školu, zápis do ročníku nebo ubytování na koleji, senioři pro registraci do městských knihoven, komunikaci se zdravotní pojišťovnou nebo pro vstup do samoobslužných prodejen v režimu 24/7. Těch možností je opravdu mnoho,“ říká Marek Růžička.
Na českém trhu jste již 5 let. Co se za tu dobu změnilo?
Máte pravdu, první banky začaly vydávat svým klientům prostředky elektronické identifikace, tedy bankovní identity, nebo chcete-li Bank iD, na začátku roku 2021 a od června téhož roku se mohly na Bank iD začít napojovat vedle státní správy i soukromí poskytovatelé služeb. Dnes, po necelých pěti letech, je vydavatelských bank jedenáct, ke službám státu se v 80 % přihlašujeme přes Bank iD a ze soukromých poskytovatelů je do schématu zapojeno přes 500 firem z různých oborů podnikání. Myslím, že je to na přípitek dobrým ročníkovým vínem.
Je bankovní identita více využívána firmami nebo jednotlivci?
Jde to ruku v ruce. Samotný prostředek elektronické identifikace, a říkejme mu dále už jen Bank iD, vydá banka svému koncovému klientovi, tedy fyzické osobě. Je to smlouva mezi bankou a klientem. Abych ale mohl moje Bank iD reálně využít, musí mi to ve svých klientských portálech umožnit nějaký poskytovat služby. Ať už se jedná o centrální státní správu, místní úřady nebo jednotlivé firmy a instituce. Pokud poskytovatelé takovou digitální cestu nenabídnou, nemám Bank iD kde využít a je mi k ničemu. Oba světy se tak pozitivně doplňují – čím více Bank iD prostředků mezi lidmi je, tím větší motivaci mají stát, firmy a instituce své služby digitalizovat a nabízet online v režimu 24/7. Teprve pak to má pro ekonomiku a správu státu ten správný efekt.
Je bankovní identita především pro mladší ročníky? Jak ji mohou využít senioři?
Bankovní identita se dobře rozšířila napříč všemi věkovými skupinami obyvatel. Nejvíce ji samozřejmě využívají ekonomicky aktivní ročníky, protože k tomu mají přirozeně nejvíce příležitostí – platí daně, přihlašují děti na střední školy, řeší pojistné smlouvy, půjčky, hypotéky, podávají žádosti o různé přídavky a sociální dávky, sjednávají si životní a důchodové pojištění, smlouvy s telekomunikačními operátory, komunikují s úřady práce apod. Studenti využijí online ztotožnění třeba pro přijímací řízení na vysokou školu, zápis do ročníku nebo ubytování na koleji, senioři pro registraci do městských knihoven, komunikaci se zdravotní pojišťovnou nebo pro vstup do samoobslužných prodejen v režimu 24/7. Těch možností je opravdu mnoho.
Jak funguje přihlášení do bankovní identity?
Spíše bych řekl přihlášení bankovní identitou nebo pomocí bankovní identity k nějaké službě. Je to podobné, jako když se na počítači přihlašuji do elektronického bankovnictví. Zadám přihlašovací údaje, které jsem si zvolil v bance při vystavení Bank iD a transakci následně potvrdím v bankovní aplikaci na mobilním telefonu. Kombinuji tak informace, které znám (jméno a heslo) s něčím, co mám (mobilní telefon) a něčím, co je spojeno se mnou (např. otisk prstu).
Kolik lidí dnes bankovní identitu používá?
Jedenáct bank, které se do projektu bankovní identity v roli vydavatelů identit zapojily, vydalo svým klientům již více jak 6,5 mil. unikátních Bank iD prostředků. Zároveň víme, že cca 4,6 mil. lidí už své Bank iD někdy použily. Buď pro přihlášení ke státním službám nebo k těm soukromým. Je to obrovský úspěch a zásluha je opravdu na obou stranách – lidem dává smysl Bank iD používat a státu a firmám dává smysl nabídku služeb neustále rozšiřovat. Všem to šetří čas a peníze, roste množství transakcí a roste i celkový ekonomický výkon hospodářství. Je to zkrátka pozitivní hra s nenulovým součtem.
Co dělat, když je člověk mimo dosah internetu?
Smyslem prostředků elektronické identifikace, mezi které Bank iD patří, je umožnit zaručenou identifikaci osoby a její ztotožnění v online prostoru na internetu. Pokud jsme mimo připojení, nebo potřebné systémy pro online komunikaci a výměnu dat (jako třeba informační systém základních registrů) nefungují, jsme odkázáni na fyzické ztotožnění na místě a manuální proces obsluhy.
Jaký problém je pro bankovní identitu kybernetická bezpečnost?
S masivním nástupem digitalizace je kybernetická bezpečnost velmi důležitá a expertní disciplína téměř pro jakoukoli firmu nebo instituci a v projektu bankovní identity hraje klíčovou roli jak na straně bank, tak na straně naší jako agregátora a samozřejmě také na stranách finálních poskytovatelů služeb. Nejzranitelnějším článkem ale nejsou firmy a instituce, ale koncový uživatel, který za sebou žádné profesionální expertní zázemí nemá. Proto každá zodpovědná firma své klienty průběžně informuje, vzdělává a varuje před možnými hrozbami, připomíná jim zásady bezpečného chování na internetu, pravidla používání elektronických systémů včetně identitních prostředků apod. Je to nekončící proces, ale úsilí do něj vložené se násobně vyplácí. V široké bankovní rodině v tom budeme určitě pokračovat – jak v implementaci dalších obranných technologií, tak v edukaci klientské báze.
Jak vidíte českou digitalizaci?
Co se týká samotné domény identitních služeb, tedy dostupnosti identitních prostředků, jejich penetrace do klientské báze a míry jejich používání, jsme bezpochyby na evropské špičce a můžeme se sebevědomě srovnávat s extraligou severských států. Díky zapojení naší společnosti do mezinárodních evropských konsorcií pro přípravu řešení tzv. Evropské peněženky digitální identity máme možnost nahlédnout do širší eGovernment kuchyně unijních zemí a ani tady na tom nejsme vůbec špatně – jak z pohledu hlavní architektury, např. už zmíněných základních registrů, nebo klíčových horizontálních systémů, např. datových schránek. Tato řešení ale byla nasazena před mnoha lety a úroveň péče a rozvoje o ně už dlouho není na potřebné úrovni. A pak jsou tady projekty s otazníkem, jako třeba eDoklady vznikající v době, kdy už byl zřejmý příchod evropského řešení digitální peněženky, nebo neodpustitelné excesy typu digitálního stavebního řízení. A místo, aby nás to vybičovalo k vyššímu úsilí věci dodělat a dotáhnout, rozvolníme si o další dva roky účinnost zákona o právu na digitální služby. Pak se vlastně nemůžu divit, že ve schránce najdu dopis s modrým pruhem a doručenkou do vlastních rukou, i když má stát povinnost se mnou komunikovat elektronicky datovou schránkou. Řekl bych tedy, že nadšení se střídá se zoufalstvím.
Bude evropská peněženka propojena s českými digitálními produkty?
Unijní projekt evropské peněženky digitální identity (EUDI Wallet) vychází z nařízení Evropské komise a platné legislativy. Členské státy EU mají povinnost zprovoznit takový systém nejpozději do Vánoc roku 2026. Smyslem je umožnit čerpání digitálních služeb států a firem včetně elektronického podepisování dokumentů jednotným způsobem napříč EU. Jaký bude konkrétní způsob a míra využití záleží na každém členském státu. Buď to uchopí jako příležitost pro posílení transakční výkonnosti svých ekonomik nebo jen jako další nutný legislativní soulad s unijním právem. Přimlouval bych se za tu první variantu.
Mohou mít bankovní identitu i cizinci?
Ano, je to možné. V ČR je cca 600 tisíc cizinců ztotožněných v základních registrech státu, kteří mohou u některé ze zapojených bank požádat o vydání Bank iD.
Jak se díváte na míru regulace v EU? Je Evropa přeregulovatelná?
Sice jsem na vysoké škole studoval obor s názvem Evropská ekonomická integrace, ale pak mě osud zavál výhradně do privátního světa firem a určitě nejsem odborníkem na evropské právo. Můj názor coby ekonoma, zastánce rakouské ekonomické školy a koncepce minimálního státu, je ale ke stávající míře regulace velmi kritický. Vždyť jen za poslední funkční období vzešlo z pera Evropské komise tisíce dalších směrnic a nařízení. Dusí to firmy, dusí to podnikání, dusí to přirozené lidské jednání jako takové. Je to trestuhodné a neobhajitelné. Místo abychom doháněli vyspělý svět, necháme se jako Swiftův Gulliver svazovat dalšími tisíci nitkami regulací. Po posledních evropských volbách zatím bohužel nepozoruji ze strany EK žádnou sebereflexi.
Jaké výzvy stojí před vaší firmou do budoucna?
Letos je to určitě téma elektronických podpisů, které se vedle identitních služeb snažíme rozvíjet. Kromě podpisu zaručeného nabídneme i podpis kvalifikovaný, který se dobře hodí třeba do světa hypoték ve vazbě na katastr nemovitostí. No, a samostatným velkým tématem je už zmíněný projekt EUDI Wallet, kde se netajíme ambicí takový systém s našimi partnery v ČR vybudovat a provozovat. Spatřujeme v něm příležitost pro další smysluplnou digitalizaci firemních procesů a státních agend a vnímáme i jistý závazek pojmout projekt jako evoluci Bank iD bez negativních dopadů na stávající státní a soukromé poskytovatele služeb a koncové zákazníky. Na rozdíl od jiných států EU totiž EUDI Wallet nezačne u nás od nuly na zelené louce, ale musí respektovat už existující funkční systémy. Vedle proklamovaných přínosů z pera autorů z EK se dá bohužel i mnohé pokazit, a to bychom neradi dopustili.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Markem Růžičkou
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
