Nájemní smlouva (vzor)

Vlastník, nebo ten, kdo je oprávněn s věcí nakládat, ji může – jako pronajímatel – přenechat k dočasnému užívání nájemci. Nájemní vztah je založen nájemní smlouvu, jejímiž základními náležitostmi jsou: identifikace pronajímatele a nájemce, popis předmětu nájmu, doba, na kterou je nájem sjednán a výše nájemného.

Pokud je předmětem nájmu byt nebo dům, doporučuje se přesný popis předmětu nájmu (výčet místností, výměry popis vybavení atd.). Doba nájmu se stanovuje od konkrétního dne buď na dobu určitou nebo neurčitou. V případě, že je pronájem sjednán na dobu neurčitou, má pronajímatel možnost pronájem vypovědět jen za okolností, uvedených v zákoně, tedy zejména pokud hodlá nemovitost využít pro sebe či přímé příbuzné, nebo pro hrubé porušení povinností nájemce. Toto ustanovení se někdy obchází tím, že se stanoví doba určitá, která se například po roce automaticky prodlužuje o další rok. Nájemné se stanovuje pevnou částkou, lze však sjednat zvyšování, například o inflaci (tzv. inflační doložka). Obecně platí, že pronajímatel může navrhnout nájemci zvýšení nájemného jednou za rok a celkově nesmí zvýšení za 3 roky přesáhnout 20 %. Zvýšení nájmu – v případě souhlasu nájemce – vstupuje v platnost počínaje třetím měsícem od obdržení návrhu. Pokud nájemce se zvýšením nesouhlasí, může se pronajímatel obrátit na soud, který nájemné stanoví ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Nájemní smlouvy dále stanovují práva a povinnosti obou stran – zde se upravuje postup při odstraňování závad, provádění drobných oprav a revizí, povinnost sjednat pojištění, podmínky případných stavebních úprav atp. Pro nájemce je nájemní smlouva důležitým dokladem, například pro určení místa trvalého pobytu.

Foto: Pixabay

Autor: Martin Švehla