Kdo čekal, že volby do Evropského parlamentu cosi změní na směřování Evropské unie, byl naivním optimistou. Boj proti změně klimatu bude i nadále hlavním cílem EU a Evropský systém obchodování s emisními povolenkami neboli EU ETS zůstává jako Malleus maleficarum, česky Kladivo na čarodějnice, hlavní zbraní proti ďábelskému uhlíku.
Datum předložení do PSP: 7. 5. 2024
Autor: vláda
Hodnocení EM: 50%
Když v polovině července měla vláda projednat trojici strategických dokumentů v oblasti klimatu, strhla se mela. Benzín zdraží až o 12 korun, zdraží se teplo pro domácnosti, potraviny, v zásadě úplně všechno, hlásala média i opozice.
Ministři nejprve zapírali, pak připustili, že něco možná zdraží, ale může za to Babiš, a nakonec projednání odložili, aby prozkoumali, zda to přece jen nepůjde zmírnit, zašumlovat tak, aby se evropský vlk nažral a česká koza zůstala celá. I kdyby se, ale vláda stavěla na hlavu, rozjetý vlak, který sama pomáhala vypravit, jen tak nezastaví. Přikládat pod kotel, ale začala už Babišova vláda schválením Green Dealu. Řidiči i domácnosti se tak mohou od roku 2027 těšit na novou daň z fosilních paliv použitých v silniční dopravě a při vytápění budov.
Samotná výše zdražování se těžko odhaduje, protože nikdo neví, kolik bude povolenka za pár let stát. Podle původní představy je měli nakupovat producenti, jako odpustky za vypouštění emisí. Dnes je nakupují investoři a cena je určena obchodováním na burze. Do ceny nakonec promluví i postupné omezování jejich množství, aby se tak spalování fosilních zdrojů dále prodražilo. Kdo má za to, že zákaz výroby spalovacích motorů v roce 2035 se ho už netýká, protože to dalších deset let dojezdí ve svém čtyřválci, dost možná ho mnohem dřív vyvede z iluzí litr benzínu za 150 Kč.
Pojďme, ale k aktuální novele zákona o podmínkách obchodování s povolenkami. Diskutované zdanění vytápění a pohonných hmot pro domácnosti v něm ještě není, i když mělo být členskými státy schváleno do poloviny tohoto roku. Návrh se omezuje na revizi stávajícího systému EU ETS, kterou v rámci transpozice příslušné směrnice měly členské země zakotvit do své legislativy do konce loňského roku. Zpoždění není v tomto případě dáno obavou vlády z lidových bouří, ale sporem resortů o to, kdo a na jaké účely bude peníze z povolenek rozdělovat.
Směrnice a tím i zákon sice rozšiřuje systém EU ETS na námořní dopravu, ale to většinu z nás nemusí moc zajímat. O něco horší je to s leteckou dopravou, kde návrh konsoliduje celkové množství povolenek a postupně ukončuje jejich bezplatné přidělování. Česky řečeno bude méně povolenek a zdraží letenky. Ale co už, stejně se letadla do vzduchu skoro nevejdou. Nejpodstatnější částí novely zákona je tak změna nastavení požadavků na využití výnosů z dražeb emisních povolenek. Využívat je nově bude možné výhradně na zákonem vyjmenovaná klimatická opatření.
Meziresortní připomínkové řízení trvalo bezmála půl roku, vláda návrh dvakrát odložila a přijala teprve na potřetí. Ministerstvo životního prostředí požadovalo přesun výnosů z povolenek do Státního fondu životního prostředí, MPO je chtělo využít na provozní podporu existujících obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo financí nesouhlasilo s přesunem na Fond a chtělo peníze ponechat v bilanci státního rozpočtu, 30 % výnosů z dražby povolenek chtělo ministerstvo dopravy jako příjem Státního fondu dopravní infrastruktury.
Výsledkem je určitý kompromis. Většina finančních prostředků bude příjmem SFŽP, menší část pak dostane MPO na takzvané kompenzace pro energeticky náročný průmysl a také na provozní podporu nových obnovitelných zdrojů. Financovat platby za OZE původním solárním baronům už směrnice nepovoluje. Dohlížet na rozdělování peněz bude výbor ze zástupců celkem sedmi resortů, tedy resortů, kterým gesčně přináleží využívání těchto finančních prostředků. Je také navržena Rada pro využití dražeb povolenek, které bude schvalovat jednotlivé výzvy.
Výčet veškerých typů investic, které lze z výnosů financovat je velmi pestrý a lze jen doufat, že se dostane i na modernizaci a rozvoj energetiky, průmyslu a nikoli pouze na nesmysly, jako oprav dům po pratetě a podobné plivání do moře. Celkově jde návrh předem vytyčenou cestou a nelze mu nic vytknout kromě toho, že ona cesta dost možná vede do pekel dobrovolného zaostávání a chudnutí Evropy bez efektu na klima. Klimatickou politiku dělá EU řadu let a ze zpětného pohledu je docela zajímavé, jak se dokázala mýlit prakticky ve všech predikcích o jejich dopadech a přínosech.
Tak uvidíme, jak to dopadne tentokrát.
Foto: Pixabay
Autor: Redakce EM