Aktuálně:

Úředníci ministerstva měli způsobit škodu za čtyři a půl miliardy

29.08.2017, Autor: Karolína Hurychová

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Úředníci ministerstva měli způsobit škodu za čtyři a půl miliardy

Škodu za čtyři a půl miliardy údajně způsobili tři úředníci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Policie navrhla dotyčné úředníky obžalovat v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. A to ve spojitosti s vytvořením záručního fondu v rámci s Operačním programem Podnikání a inovace (OPPI) v předchozím programovém období. Finance na záruky totiž zmíněná banka získala bez výběrového řízení.
Policisté Národní centrály proti organizovanému zločinu zahájili stíhání tří úředníků Ministerstva průmyslu a obchodu v září minulého roku. Úředníci jsou stíháni pro zločin porušení povinnosti při správě cizího majetku a zločin poškození finančních zájmů Evropské unie. Případem se bude zabývat Vrchní státní zastupitelství v Praze, dodal bez dalších podrobností mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Obvinění jsou podle kriminalistů zodpovědní za škodu 4,5 miliardy korun, když České republice měli způsobit škodu ve výši 2,72 miliardy korun a Evropské unii ve výši 1,83 miliardy korun.
Pochybení v poskytování záruk popsala kontrolní zpráva Bruselu z roku 2011. Po třech letech vyjednávání Česká republika akceptovala pokutu 1,83 miliardy korun za program Záruka.
Podnikatelské záruky období 2007–2010 přidělovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), jejíž dvoutřetinový podíl v té době vlastnil český stát. V rámci dvou programů Záruka a Progres na záruky využila 5,7 miliardy korun z evropského Operačního programu Podnikání a inovace. Finance na záruky však ČMZRB získala bez jakéhokoli výběrového řízení, ačkoli tehdy třetinu jejích akcií držely soukromé banky, a to Česká spořitelna a Komerční banka, tedy instituce, které také nejčastěji garantované úvěry poskytovaly.
Mluvčí ministerstva František Kotrba k situaci uvedl, že Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo při vyšetřování této věci příslušným orgánům plnou součinnost. „Řešení věci je plně v kompetenci orgánů činných v trestním řízení. Ministerstvo průmyslu a obchodu jejich činnost plně respektuje a nebude ji komentovat,“ sdělil pro ČTK.
Podle dotčeného ministerstva jsou obviněnými dva bývalí a jeden současný zaměstnanec MPO. Ten byl po sdělení obvinění na základě služebního zákona postaven mimo službu. Obvinění úředníci tehdy figurovali na pozicích ředitele sekce a ředitelů odboru a během let 2007 až 2013 vykonávali činnost řídícího orgánu OPPI.
O návrhu na obžalobu minulý pátek informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.