Rozhovor se Štěpánem Uheríkem, finačním ředitelem technologické skupiny SatoshiLabs.
Štěpán Uherík od roku 2017 působí jako CFO SatoshiLabs a Co-founder Invity. Díky svému finančnímu a kryptoměnovému zázemí je klíčovým členem týmu, který pomáhá transformovat tradiční finanční systémy pomocí nových technologií. Ve společnosti silně zaměřené na bitcoin a krypto si prošel turbulentním obdobím bull i bear marketů a úspěšně v nich pomyslnou loď navigoval. Díky více než dekádě zkušeností v oboru má potřebné znalosti pro plánování finančních strategií holdingu, do něhož spadají Trezor, Invity, Tropic Square a nejnovější Vexl.
„Inovace je za mne obecně jakékoliv nalezení smysluplného řešení konkrétního problému. V tomto smyslu vůbec schopnost identifikovat skutečný a reálný problém je podle mne veliká a podceňovaná věc. V hlubší rovině má pro mne pojem inovace i osobní význam, a tím je připomínka, že každý člověk by měl pracovat sám na sobě. S trochou businessové nadsázky řečeno inovovat sám sebe a na trh uvádět vždy jen tu nejlepší a nejnovější verzi sám sebe,“ říká Štěpán Uherík.
Je SatoshiLabs stále startup? Kdy se podle vás společnost vymaní z tohoto pojmu?
Záleží jakou použijeme definici pojmu startup. Přiznám se, že nemám tento pojem rád, protože může mást a zaměňovat dříče, kteří vytvářejí kvalitní produkty a podnikavce, kteří jen nafukují vzdušné zámky. Je SatoshiLabs startup? Na jedné straně slavíme 10 let na trhu, náš hlavní produkt Trezor se stal světovou inovací, používají ho miliony lidí a jsme stabilní a vcelku velká společnost. To už asi neodpovídá klasické představě garážového startupu, ze které jsme se zřejmě vymanili. Na straně druhé jsme neztratili duši vynálezců a zápal party nadšenců, kteří se pouští do inovací a bláznivých nápadů. A to nám naopak věřím vydrží.
Jak vidíte dnes trh s kryptoměnami?
Zatím trh vcelku vzorově následuje bitcoinový cyklus. Tím myslím hypotézu, že bitcoin prochází třemi fázemi – strmého růstu, drastického pádu a obdobím konsolidace (nudy) před dalším růstem, pádem, a tak dále. Podle těchto fází se pak chovají i ostatní kryptoměny, které jsou na bitcoinu a jeho odlesku mnohdy závislé. Podle mne je proto potřeba rozlišovat bitcoin a ostatní kryptoměny, které jsou bohužel mnohdy pouhým podvodem. Ideálně také úplně ignorovat krátkodobé zprávy a šum typu co zrovna o kryptoměnách píše Elon Musk. Podstatné je sledovat to, jak se rozšiřuje praktická adopce bitcoinu po světě a jak nám geopolitická i ekonomická realita potvrzuje důvody, proč bitcoin vzniknul.
Dnes je možné investovat různě. Proč zrovna investovat do kryptoměn?
Začnu obecně. Každý člověk má svůj vlastní investiční apetit a není podle mne vhodné kohokoliv přesvědčovat k jakýmkoliv investicím. Ať už by to bylo do státních dluhopisů nebo bitcoinu. Pokud kryptoměny, tak za mne bitcoin. Z mého pohledu je klíčové, že je bitcoin efektivně jediné plně nezávislé a nezkonfiskovatelné aktivum na světě. Přeneseně řečeno prakticky komukoliv umožňuje stát se sám sobě nezávislou bankou. Současně mi forma a technické řešení bitcoinu přijde nejen fascinující ale také nesmírně praktické. Přidejme, že v přímém přenosu sledujeme soupeření globálních velmocí, geopolitické zemětřesení, končící více než osmdesátiletý dluhový cyklus a navazující ekonomické dopady na centrální finanční systém. Proto bych považoval rozumnou diverzifikaci do bitcoinu za logickou sázku.
Kdy jste se poprvé setkal s bitcoinem a v čem to pro vás bylo přelomové?
Bylo to v roce 2016, kdy mě můj vzácný kolega z investiční branže vzal na přednášku jednoho ze zakladatelů SatoshiLabs, Marka Palatina. Zpětně musím přiznat, že jsem na přednášku šel s velkými předsudky a zabedněností, protože mi nějaká digitální měna připadala jako hloupost dobrá maximálně pro pár nerdů. Na první poslech jsem sice technické řešení bitcoinu plně nepochopil, ale získal si mou zvědavost. Následně jsem měl to štěstí, že jsem mohl s Markem opakovaně o bitcoinu diskutovat a poznat i pár lidí z komunity. Naprosto přelomové pro mne byly hlavně dvě věci. Zaprvé zjištění, že existuje plně decentralizovaný systém, a tedy mohu mít nějaké aktivum v jakémsi absolutním vlastnictví. A hlavně zadruhé to, že lidé, které jsem poznal a zabývají se bitcoinem, jsou nesmírně chytří, pracovití a přitom skromní. A bylo to právě tohle druhé přelomové zjištění, které mě navedlo do branže bitcoinu.
Trezor ze skupiny SatoshiLabs je tvůrcem světově první hardwarové peněženky. Proč vznikla a jak funguje?
Trezor vznikl před deseti lety a to hlavně z nutnosti prvních uživatelů bitcoinu chránit své privátní klíče, což je jakési pomyslné digitální tajemství. Praxe totiž tehdy ukazovala, že způsoby ochrany jsou buď nedostatečné vůči hackerům a nebo jsou naopak tak složité, že se nakonec k tajemství nedostal ani jejich majitel. V obou případech lidé přicházeli o své bitcoiny. Trezor vznikl jako přelomové řešení absolutní bezpečnosti a současně jednoduchého používání. Konkrétně funguje tak, že umožňuje naprosto izolovat vaše digitální tajemství od zbytku (nebezpečného) světa. Je to prakticky váš soukromý kryptografický počítač, který se vejde do kapsy.
Jaký je váš názor na digitalizaci?
Digitalizace je velice rozsáhlý a hluboký pojem. Je to dobrý sluha a zlý pán. Já jsem fanoušek takové digitalizace, která vede ke zvyšování efektivity práce a současně ke spokojenosti lidí. Mám ale pocit, že se ze slova digitalizace stala u některých lidí mantra či jakési kouzelné zaříkadlo na všechny problémy. Podle mne je to proces, kterému se moderní podniky a společnost nemůže vyhnout. O to více je potřeba rozvaha a hlavně silné posilování digitální gramotnosti a pozitivní zkušenosti lidí. Z profesního pohledu fandím rozumné digitalizaci, ale jako člověk si také uvědomuji rizika jejího zneužití pro oslabení svobody jednotlivců.
Bude podle vás bitcoin někdy směnitelný za jiné měny?
Již dnes je směnitelný za hlavní světové měny, a to na mnoha regulovaných a solidních online burzách. U bitcoinu mě ale zajímá spíše směnitelnost za zboží a služby, protože to považuji za o něco lepší ukazatel. V tomto smyslu je růst jeho adopce výrazný a má zrychlující tendenci. A to například i díky technologii lightning network. V praxi to znamená, že lze Bitcoinem globálně nakupovat v čím dál více obchodech a je to čím dál lehčí. Provokativně bych se ještě zastavil u srovnávání bitcoinu a tradičních měn. Pokud bychom byli důslední a porovnali bitcoin s Českou korunou, uvidíme zajímavý rozdíl. Bitcoin používá více než 200 milionů lidí po celém světě. Zvážíme-li tak jeho globální směnitelnost a použitelnost, dostane se nám pozoruhodné perspektivy. Česká koruna je totiž naproti tomu používána lokálně malou skupinou 10 milionů uživatelů. S velkou mírou nadsázky je tedy možné říct, že v tomto porovnání vychází Česká koruna jako miniaturní finanční projekt pro lokální skupinu geeků.
Čím se řídí kurz bitcoinu?
To je dobrá, ale velice těžká otázka. Nikdo asi nezná přesnou odpověď. Osobně si na základě zkušenosti myslím, že nejpraktičtější je hypotéza o bitcoinových cyklech. Ta jednoduše říká, že kurz bitcoinu řídí běžné tržní síly jako je nabídka a poptávka. Nabídka bitcoinu ovšem v čase klesá skrze takzvané půlení bitcoinu (halving). To se děje jednou za čtyři roky a poptávka, tedy adopce bitcoinu, mezi lidmi stoupá. Dlouhodobě tak cena přepočtená na dolary, eura nebo koruny zkrátka roste. To by ale asi bylo příliš jednoduché vidění. Přidejme proto lidskou psychologii, kdy spekulanti chtějí rychle zbohatnout a nezkušení investoři rádi nasedají na růst těsně před jeho pádem. Tahle kombinace vytváří to, co znají lidé z televize a novin. Fantastické titulky o bitcoinu, který před týdnem připsal tisíce procent a dnes padl o -50 %. Z původně klidného krmení labutí se stává jízda na horské dráze. To je ale běžné i když smutné davové šílenství. Neměl by ale zastínit fakt, že bitcoin od svého vzniku v průměru vcelku stabilně roste.
Jaká je vize budoucnosti české ekonomiky podle SatoshiLabs a podle vás?
Za SatoshiLabs si dovolím velmi zjednodušeně říci, že věříme ve zlaté české mozečky a odvahu. V tuzemsku máme spoustu velice šikovných a pracovitých lidí, kteří mají také hlubokou technickou znalost. Ať už jde o IT, ale třeba i o elektroniku. To klíčové je dát těmto lidem svobodu a neházet jim klacky pod nohy. Osobně v této souvislosti připomínám obrat “Baťa vybudoval Zlín, Zlín nevybudoval Baťu”. Kdykoliv můžu, tak se snažím opakovat, že Česko je zatím stále globální bitcoinová velmoc, a to státu navzdory. Je pro mne fascinující být u toho, kdy díky Trezoru vznikl přímo v ČR globální segment s neuvěřitelným inovačním potenciálem a přidanou hodnotou. V Trezoru jsme zkrátka světová špička a ovládáme celý business řetězec. Dodáváme koncový produkt a všechny zisky končí v ČR. Kdy naposledy od nás, od Čechů, opisoval celý svět, protože jsme založili úplně nové odvětví? Takže moje osobní vize je této příležitosti využít na maximum, protože stavět vizi na dodávání převodovek do německých aut není udržitelné.
Co pro vás znamená slovo inovace?
Inovace je za mne obecně jakékoliv nalezení smysluplného řešení konkrétního problému. V tomto smyslu vůbec schopnost identifikovat skutečný a reálný problém je podle mne veliká a podceňovaná věc. V hlubší rovině má pro mne pojem inovace i osobní význam, a tím je připomínka, že každý člověk by měl pracovat sám na sobě. S trochou businessové nadsázky řečeno inovovat sám sebe a na trh uvádět vždy jen tu nejlepší a nejnovější verzi sám sebe.
Kde čerpáte investice pro společnost, případně kde se vlastně vzaly první peníze, které pomohly při rozjedu Trezoru, potažmo SatoshiLabs?
SatoshiLabs je ve svém začátku prakticky příběh produktu Trezor. Naši zakladatelé tehdy jednorázově do firmy půjčili své úspory, protože věřili tomu, co dělají. Je až neuvěřitelné, že jsme za deset let na na trhu byli schopni vyrůst v globálního lídra a přitom jsme nikdy nepřijali jakoukoliv investici nebo úvěr z venčí. Jednoduše řečeno si na všechny investice musíme nejprve vydělat. Mne jako CFO to ale více než šest let ve firmě komplikuje život, protože musíme být o to pečlivější a důslednější v hospodaření i plánování. Samozřejmě známe základní podnikohospodářskou poučku, že cizí kapitál je levnější než vlastní a za určitých okolností by bylo výhodné si půjčovat. Mne ale SatoshiLabs a Trezor naučili, že svoboda firmy a naše nezávislost je také druh firemního kapitálu, který je nutno vnímat a urputně bránit.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Štěpánem Uheríkem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
