Úsporný tarif u elektřiny byl již zrušen, ale statistiky o inflaci dál ovlivňuje. Po zavedení úsporného tarifu došlo k umělému snížení inflace. To vytvořilo nízkou srovnávací základnu, která nyní vede k nárůstu meziročně vyjadřované inflace.
Tento efekt bude trvat do konce letošního roku. Již v příštím roce inflace výrazně klesne a bude se pohybovat poblíž svého cíle.
Z meziročního pohledu dosáhla míra inflace v říjnu na úroveň 8,5 procenta, což bylo o 1,6 procentního bodu více než v září. Tato statistika je však ovlivněna úsporným tarifem, který v loňském roce snížil srovnávací základnu. Kdybychom úsporný tarif do výpočtu inflace nezahrnuli, cenový růst by dosahoval úrovně 5,8 procenta. To by bylo o 1,1 procentního bodu méně než v září.
Při meziročním srovnání evidujeme růst ceny u elektřiny o 148,6 procenta. V září přitom došlo ke zvýšení ceny elektřiny o 16,5 procenta. Tento astronomický pohyb však neznamená, že by lidem skokově narostla cena za kilowatthodinu elektrické energie. Pouze se projevil statistický efekt úsporného tarifu, kdy lidé v loňském roce obdrželi státní podporu, kterou letos již nedostali.
Některé položky spotřebního koše jsou stále problematické. V meziročním porovnání byl v říjnu evidován výrazný růst cen u vodného o 16,3 procenta, stočného o 26,9 procenta či tepla a teplé vody o 31,0 procenta. Při nakupování potravin si výrazně připlatíme za brambory, které zdražily o 48,5 procenta. Zlevnění jsme se dočkali u vajec o 6,2 procenta a u cukru o 11,1 procenta.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
Foto: Pixabay
Zdroj: BHS
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
