Rozhovor s Janem Chalasem, jednatelem DataFriends s.r.o., autorem projektu portalnehod.cz a zakladatelem Nadačního fondu Astéri.
Jan Chalas je jednatel a spoluzakladatel DataFriends s.r.o., autor projektu potalnehod.cz a zakladatel Nadačního fondu Astéri. Informačním technologiím se aktivně věnuje od roku 2010. Zálibu našel především v datech a v hledání souvislostí, které mají vliv na běžný život.
„Digitalizace nás žene neúprosně do spárů techniky, počítačů, do světa IT. Pro některé bude asi složité se v tomhle světě vyznat a zorientovat, ale pro firmy našeho typu je to velká výzva a velká příležitost. Pokud to správně uchopíme, tak nejen, že nám to přinese ekonomický benefit, ale to důležité je, že někomu ušetříme práci,“ říká Jan Chalas.
Zálibu v datech jste spojil s podnikáním. Jaká data vás přiměla k podnikání?
Byla to obchodní data. Implementoval jsem do firem CRM systémy pro řízení vztahu se zákazníky. Stále víc mě zajímal ten souhrnný pohled na klíčové ukazatele výkonnosti firmy. Když přišla příležitost, založili jsme DataFriends a začali jsme se zabývat přímo a jenom daty.
Co pro vás znamenají data?
Znamenají pro mne klíč ke správnému rozhodnutí. Vnímám je jako produkt. Produkt, který dokáže vydělat peníze nebo třeba zachraňovat životy.
Jsme v době datové? Dokáže se lidstvo ještě přežít bez dat?
Lidstvo rozhodně nepřežije z jiných důvodů, než je nedostatek dat. Data věci kolem nás pouze urychlují. Bohužel i ty, které lidstvu určitě neprospívají.
Všude kolem nás jsou samá data. Jak mohou pomoci lidstvu?
Když budeme přemýšlet jak z balistických dat vylepšit další verzi houfnice, tak to sice bude asi byznys, ale rozhodně nám to jako lidstvu nepomůže. Problém je, že data se pro spoustu lidí rovnají byznys. Jenže pokud se zamyslíte, najdete spoustu využití dat, které někomu pomáhají. V nemocnicích, městech nebo třebas skrze Portál nehod.
Jak chránit data?
Všemi dostupnými prostředky. Například my data anonymizujeme a také agregujeme, aby informace nešly zpátky rozložit na zdrojové hodnoty. Vždy se najde nějaká cesta, jak data zabezpečit. Důležité je si včas vzpomenout a jednat.
Kdy vás nápad portál nehod?
Seděli jsme v České kanceláři pojistitelů s vedoucím oddělení pojistné matematiky Petrem Jedličkou a já jsem žasnul nad tím jakou šíři dat on má k dispozici pro svoji práci a napadlo mě, že by vlastně tenhle datový set, pokud by se nějakým způsobem analyzoval, mohl začít pomáhat. Mohl by nám pomoci, protože to byla všechno nehodová data a ukrývalo se z nich spoustu informací, které jsme vůbec netušili a nikdo je nikdy neanalyzoval.
Mohou do portálu nehod přispívat i uživatelé?
Uživatelé se většinou zúčastní diskuze zejména na sociálních sítích, kdy tedy nutno podotknout, že ta diskuze není vždycky úplně nejslušnější, protože si tam účty mezi sebou vyřizují motoristé třeba s cyklisty. My si s ze sociálních sítí sbíráme hlavně tu pozitivní zpětnou vazbu a například nějaká upozornění na riziková místa z pohledu uživatelů. Jinak samozřejmě, bohužel, z té negativní stránky věci, samotní uživatelé nám do portálu přispívají tím, že mají nějakou nehodu a díky tomu my je zaznamenáme v nějakém nehodovém shluku. Potom o rizikovém místě informujeme. Ti uživatelé to ani neví, ale pokud mají nějaký karambol, tak my se to dozvíme a data o jejich nehodě agregovaně vyhodnotíme.
Jaké má přímý ekonomický dopad portál nehod?
Přímý ekonomický dopad v tuto chvíli jen těžko vyčíslit. Informace z portálu nehod předáváme například do regionů samotným starostům různých obcí, kde jsou rizikové shluky a oni následně vyvolají změnu takového místa. Pokud se nějakým způsobem dá dopravně takové místo pořešit, tak jej například osadí značkami nebo zpomalovacími pruhy nebo třeba dojde k rekonstrukci křižovatky. To samo o sobě má určitě velký vliv na nehodovost, a tím pádem i na ekonomický dopad. Těžko se lze v současnou chvíli dobrat nějakého přesného čísla. Portál nehod je poměrně benjamínek. Jsou mu teprve 3 roky a tak nyní pečlivě sledujeme všechny ty změny na silnicích a pokud budou mít pozitivní vliv na nehodovost, tak se jí určitě pokusíme vyčíslit.
Jste pořadatel Mystery run. O co se jedná a jak to pomáhá pro podnikání?
Mystery run je takový druh šifrovacího závodu, taková venkovní eskejpovka. Začali jsme ho organizovat v rámci Nadačního fondu Asteri, který se zabývá pomocí pro nemocné cystickou fibrózou. Mystery asi nepomáhá nijak podnikání. Samozřejmě není mu určitě přítěží a určitě i naši zákazníci ocení, že děláme něco pro dobrou věc a dost často se nám stane, že nás podpoří účastí.
Jak vidíte postup digitalizace?
Digitalizace nás žene neúprosně do spárů techniky, počítačů, do světa IT. Pro některé bude asi složité se v tomhle světě vyznat a zorientovat, ale pro firmy našeho typu je to velká výzva a velká příležitost. Pokud to správně uchopíme, tak nejen, že nám to přinese ekonomický benefit, ale to důležité je, že někomu ušetříme práci.
Dokážete se obejít i bez dat? Dá se to v dnešním světě?
Určitě. Věřím, že to jde. Data, na rozdíl od sociálních sítí, nejsou návyková.
Jste zakladatelem nadačního fondu. Nadační fond je založen za dobročinným účelem, který spočívá ve finanční a materiální podpoře osob trpících cystickou fibrózou a podpoře výzkumu této nemoci a její léčby. Proč zrovna cystická fibróza?
Cystická fibróza je poměrně složitá genetická nemoc, která pacientům velice komplikuje život. Odsoudí je k tomu, aby dělali spoustu věcí, které jsou jednak finančně nákladné a jednak pro nás zdravé dost nepředstavitelné. A tak to pro nemocné může mít fatální následky. Nám se tahle nemoc vyskytla v rodině, a proto jsme založili nadační fond Astéri a pomáháme nemocným s touto diagnózou. A Mystery run je právě každý rok příležitostí, kde se sejdeme pro dobrou věc.
Děkuji za rozhovor.
Foto + Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
