Autor: vláda
Datum projednání vládou: 16. 8. 2023
Hodnocení EM: 70%
„Pokud se to hýbe, zdaň to. Když se to stále hýbe, reguluj to. A když se to přestane hýbat, dotuj to,“ říkával Ronald Reagan o socialistickém způsobu vládnutí. Současný svět mu dává stále více za pravdu, i když je to samozřejmě složitější. Daňová politika, včetně boje proti daňové konkurenci či dumpingu, je horkým tématem už mnoho let, a to zvláště pro státy s vyšším zdaněním, kterým firmy utíkají do zemí s nižším nebo žádným zdaněním. Totéž platí o globálních firmách, které po celém světě generují zisky, ale zdaňují je doma, nebo ještě lépe ve vybraném daňovém ráji. Pro státy, které na tom „tratí“, takové firmy představují slepice, která u nich zobou, ale zlatá vejce zanášejí do cizích kurníků.
Zdanit nadnárodní giganty, kteří do naší poklady nic nesypou, už chtěla minulá vláda. Návrh zákona o dani z digitálních služeb tehdy skočil těsně před cílovou páskou. Cílil výhradně na poskytovatele digitálních služeb a měl zdanit reklamní kampaně, využití mnohostranného digitálního rozhraní a poskytnutí dat o uživatelích. Plátcem původně navrhované 7% daně měly být nadnárodní internetové společnosti s ročním globálním obratem přesahujícím 750 milionů eur a ročními tržbami na území ČR vyššími než 100 milionů korun. Nikoli náhodou se zdanění digitálních služeb říká GAFA, což je akronym pro Google, Apple, Facebook a Amazon, na které měl zákon dopadnout.
V té době už digitální daň zavedla Francie a zavádělo ji Rakousko. I když zákon hodlala podpořit i tehdejší opozice, ministryně Schillerová nakonec zákon neprosadila. Důvodů je víc, ale asi nepodstatnější byl odpor tehdejší administrativy Spojených států. „Daň cílí pouze na přední americké společnosti, tím diskriminuje stejně inovativní technologické firmy, které se Česká republika snaží přilákat,“ napsal v dopise vládě a poslancům americký velvyslanec v Praze King s dodatkem, že si Spojené státy ponechávají právo na přijetí příslušných opatření k obraně amerických firem. Jednoznačně tím signalizoval odvetná celní opatření, která by české exportéry bolela.
Konec pokusu o zdanění GAFA určitě není žádnou tragédií. V zemích, kde digitální daň zavedli, ji Google stejně naúčtoval inzerentům a namísto zdanění internetového giganta tak státy fakticky daní vlastní firmy. Nakonec se vyplatilo počkat si na řešení, která přinesla zdlouhavá jednání na půdě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) o zdanění globálních korporací. Podle některých názorů byla pro dohodu klíčová změna postoje Spojených států s nástupem prezidenta Bidena, což jistě mohlo mít vliv, nutno však přiznat, že výsledek je mnohem férovější než pouhé zdanění GAFA, neboť zdaleka nezahrnuje jen americké digitální firmy.
Kompromis OECD kompletně převzala Evropská unie a vládou předložený zákon je čistě transpozičním právním předpisem, který vedle transpozice obsahuje pouze nezbytná ustanovení upravující vztah dorovnávacích daní k jiným částem našeho právního řádu. Pokud opozice říká, že k němu chce dávat pozměňující návrhy, a odmítá jej schválit v prvním čtení, nejspíš je měla dávat už k Modelovým pravidlům z prosince roku 2021, která zakotvují společný přístup členských států OECD k minimálnímu efektivnímu zdanění velkých (nadnárodních) korporací. V českém parlamentu už mohou být pouze pro nebo proti.
Cílem zákona o dorovnávacích daních je zastavit soutěž mezi jednotlivými státy týkající se různých sazeb daní z příjmů právnických osob tím, že bude zavedena jednotná minimální daňová sazba. Hned tady je třeba zpozornět. Daňová soutěž mezi státy má kromě svých negativ také zásluhu na tom, že daně nelze nekonečně zvyšovat. Zákon se bude vztahovat na všechny společnosti, které měly ve dvou z posledních čtyř let výnosy nejméně 750 milionů eur (18 miliard korun) a které působí i na českém trhu. Týkat se bude až 3 tisíce společností, z toho ale jen 150 až 350 firem bude dorovnávací daň hradit, pokud zdanění v Česku nedosáhne 15 procent. Bude s tím ale spousta papírování.
Očekávaný výnos daně je čtyři až šest miliard korun ročně, pokud dojde ke zvýšení daně z příjmu právnických osob na 21 procent, výnos se sníží na dvě miliardy, protože méně firem zůstane pod čarou, kde bude dorovnávací daň uplatňována. Celé inkaso daně má být příjmem státního rozpočtu, což vadí Sdružení místních samospráv, které chce podíl pro kraje a obce. Suma sumárum je návrh vcelku logickým a přijatelným vyústěním dlouholetých snah o zdanění velkých firem, které se v globalizovaném světě úspěšně daním vyhýbají. Snaha o jejich zdanění je pochopitelná, na druhou stranu platí, že omezení daňové soutěže se může nepříjemně zvrtnout a 15 procent brzy nemusí nenasytným vládám stačit.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
