Autor: Jana Mračková Vildumetzová
Stanovisko vlády: neutrální
Hodnocení EM: 60%
Plán na zrušení rodného čísla v občance existuje už 13 let, nejspíš nám tam ještě chvíli vydrží. Návrh zákona, kterým se zrušení rodného čísla jako identifikátoru fyzické osoby v občanských průkazech odkládá do roku 2028, projednala vláda s tím, že v obecné rovině považuje prodloužení přechodného období za vhodné. Nejde přitom o první prodloužení. Podle původního záměru z roku 2010 mělo rodné číslo v občance skončit v roce 2019. Když se termín přiblížil, ministerstvo vnitra zjistilo, že na to úřady nejsou připravené, respektive s přípravou ani nezačaly, nastal by chaos, důchodci by nedostali důchody atd. Od té doby se toho moc nezměnilo a termín je opakovaně odkládán.
K tématu rodných čísel je třeba předznamenat, že výmaz rodných čísel z občanky nikdy neznamenal zrušení rodných čísel jako takových. Mělo se jednat o postupný útlum jejich užívání ve veřejné i soukromé sféře s tím, že jejich konec nastane někdy v roce 2040. Co na rodných číslech vadí? Jedná se o osobní identifikátor, který nemusíte kombinovat s žádným dalším rozpoznávacím znakem, jako je tomu třeba u jména. Vztahuje se k jedné osobě, lze z něj vyčíst pohlaví této osoby a při troše cviku dokonce i u žen, kde je to trochu zamotané, určit jejich věk. Podle rodného čísla je každý veden v řadě databází a při jejich propojení se o každém jednotlivci dozvíte řadu dalších osobních údajů.
Když zapátráme, kde se rodné číslo vzalo, nesahá jeho historie tak daleko, jak by se mohlo zdát. Přidělovat se začalo až po druhé světové válce. Po roce 1948, kdy se sjednotily sociální pojišťovny, se rodné číslo začalo přidělovat i lidem, kteří do té doby nebyli pojištěni, takže všem, a to i zpětně. Kromě státu rodné číslo používají i banky, pojišťovny, telefonní operátoři a bůhví kdo ještě. Proč? Je to zkrátka jednouché, levné a krom toho platí: čím víc se toho o svých klientech firma dozví, tím lépe pro ni. Obavy ze zneužití rodného čísla veřejnost vesměs nesdílí a poptávka po jeho zrušení či útlumu pochází spíše od odborníků a různých kverulantů.
Obdobné je to ostatně s celou agendou ochrany osobních údajů, která lidi spíš obtěžuje, než aby jí věnovali náležitou pozornost. Evropské GDPR pro běžného občana znamená, že musí neustále odklikávat souhlas s cookies, což je ještě otravnější než samotné cookies. Neochota lidí zabývat se ochranou vlastních dat bývá navíc kombinována s ochotou o sobě dobrovolně vykecat cokoli, i když nás o to nikdo nežádá. Naštěstí platí, že nejčastější zneužití těchto údajů slouží k cílenému zaměření reklamy, což zase není taková hrůza. Horší to začne být, když oběti podvodů ochotně rozesílají čísla svých karet včetně CVC kódu pro autorizaci plateb a pak se diví, kam se jim poděly peníze.
Je skoro neuvěřitelné, že v řadě zemí, zejména těch anglosaských, nejen že nemají rodná čísla, ale dokonce ani občanské průkazy. A taky to funguje. V Čechách to nikdo nežádá, neb žijeme dědictvím rakouské byrokracie v kombinaci s bolševickou vírou, že bumážka je víc než člověk, který ji drží v ruce. Naštěstí už jsou pryč doby, kdy v občanském průkazu nechyběl zaměstnavatel a od roku 2013 už tam není ani rodinný stav. V roce 2021 zase ubyl vysokoškolský titul, kterých bylo tolik, že už se v tom stejně nikdo nevyznal. Co se stane, až z ní vypadne i rodné číslo? Prakticky nic. Prokazovat se budeme občankou s číslem, biometrickými údaji, jménem a bydlištěm.
V systémech veřejné správy rodné číslo nahradí bezvýznamové identifikátory, které si nemusíte pamatovat. Pokud bude chtít banka dát úvěr bezdomovci, její věc. V čem je problém? Jako obvykle jsou peníze až na prvním místě. Agentura Grant Thornton a právní kancelář Rowan Legal spočítaly celkové náklady státu a firem na 56,4 miliardy korun. Ministr Bartoš ale upozornil, že analýza vychází z mylného předpokladu o rušení rodných čísel, což jak víme, zatím nehrozí. A čísla taky nesedí, neboť třiceti násobně zvýšenou zátěž systému autoři násobí stejně zvýšenými náklady. I ministr Bartoš však připouští, že vypuštění rodných čísel z občanky není bez problémů.
V dalším kroku proto ministr s týmem svých spolupracovníků z Digitální a informační agentury, jejíž zřízení je mimochodem zatím jeho největší úspěch na poli digitalizace státu, slibuje „analyzovat dopad zákona ve všech aspektech a posadit k jednomu stolu jak zástupce státu, tak soukromého sektoru, abychom našli společnou shodu.” Stanovisko slíbil vydat k 1. červenci letošního roku. Celkem vzato asi nebude příliš troufalé odhadnout, jak to dopadne. Přestože měl zákon začít platit od příštího roku, úřady ani firmy na absenci rodného čísla v občankách nejsou připraveny. Ne snad že by nebylo dost času, avšak zákon, jehož platnost třikrát posunou, neberete vážně.
Z tohoto pohledu je třeba hodnotit i samotný návrh poslankyně Mračkové. Co se stane, když termín posuneme o další čtyři roky? Všichni si nejspíš řeknou času dost a půl roku před vypršením někdo znovu podá novelu s odkladem. Čtyři roky jsou moc, rozumným kompromisem by bylo odsunout termín o rok, maximálně o dva, aby zákon vzaly odpovědné osoby konečně vážně.
Foto: Pixabay
Zdroj: Redakce EM
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
