Petr Neužil: Myslím, že za Českou republiku se nemusíme v oblasti kardiologie vůbec stydět

Petr Neužil je primář Kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce v Praze. Celý život zasvětil klinické práci a výzkumu v oboru srdeční elektrofyziologie se specializací na problematiku katetrizačních ablací srdečních arytmií.

„Myslím, že za Českou republiku se nemusíme v oblasti kardiologie vůbec stydět. Ale je to dáno nejenom ambicí nás lékařů a zdravotnických systémů. Je to dáno především i rychlým zaváděním nových metod do klinické praxe, a to mluvím nejenom o tom, že především kardiologické se rychle adaptují na nejmodernější postupy, ale také, že to někdo zaplatí. Musím zde vyzdvihnout zdravotní pojišťovny, …“ říká prof. Petr Neužil.

V roce 2007 jste založil první robotizační katetrizační oddělení v ČR v Nemocnici na Homolce. Jak od té doby robotizace ve vašem oboru pokročila?

Ano, to je pravda, ale ze všech našich třech katetrizačních sálů, kde provádíme výkony zaměřené na terapii srdečních arytmií (nepravidelností srdečního rytmu), jsme postupně již tyto robotické systémy demontovali. Pokud se ptáte proč, tak jde především o příchod nového typu energie, který využíváme k odstraňování arytmických ložisek v srdci – ablace pulzním polem, které tak zjednodušilo výsledky našich výkonů spolu s vyšší dlouhodobou efektivitou, že se tyto vysoce sofistikované navigační systémy pro ovládání našich katetrů staly prakticky zbytečnými. Samozřejmě, že do budoucnosti není možné vyloučit určitou renezanci takových přesně navigovaných robotizačních systémů, ale to by nastalo nejspíše až s příchodem skutečně fungujících aplikací artificial intelligence – AI – umělé inteligence. Tento trend ale vůbec neplatí pro chirurgické obory, kde jsou naopak robotické operace stále na významném vzestupu!

Změnily se od doby, kdy jste začínal svoji lékařskou praxi, srdeční problémy populace? Dá se vysledovat v jakých obdobích co nejvíce ovlivňuje nárůst srdečních problémů a jakou generaci? 

Samozřejmě se vyvíjí naprosto všechno, stejně tak i zdraví a nemocnost naší populace. Tak za prvé, díky řadě faktorů mezi nimiž jsou jistě zdravější potraviny, čistější prostředí, omezení kouření, lepší diagnostika a léčba, se dožíváme podstatně vyššího věku a z hlediska srdečních onemocnění je to také způsob okamžité a mnohem efektivnější léčby nemocných s akutním infarktem myokardu. Pokud se zasáhne včas, jeho následky nejsou tak devastující. Naproti tomu narůstá nemocných se srdečním selháním, chlopenními vadami, a to hlavně nedomykavost dvojcípé chlopně a stenóza aortální chlopně díky degenerativním procesům v rámci stárnutí populace, srdečními arytmiemi, zvláště fibrilací síní a arteriální hypertenzí. Pokud tou druhou otázkou míníte sezónní kolísání četnosti jednotlivých diagnóz, tak to bychom asi jednoduše odpovědět nemohli, nicméně například víme, že infarkty jsou nejčastěji nad ránem a hlavně v pondělí po dnech volna. Také je zřejmé, že nejenom vyšší věk ovlivňuje výskyt jednotlivých onemocnění, ale také adaptace na civilizační vlivy, s kterými třeba může souviset poměrně vyšší nárůst arteriální hypertenze, a to již v produktivním věku, a také fibrilace síní, která čím dál víc častěji postihuje třicátníky a čtyřicátníky, což jsem po medicíně prakticky neviděl. 

Založil jste také experimentální laboratoř pro srdeční elektrofyziologii. Co to znamená?

Naše experimentální laboratoř je společným pracovištěm 1.Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Nemocnice Na Homolce a je situovaná na Fyziologickém ústavu na pražském Albertově. Od roku 2007, kdy se podařilo tuto laboratoř založit, provádíme zde na zvířecích biomodelech výzkum především zaměřený na srdeční elektrofyziologii, léčbu srdečního selhání, pochopení principů ochrany myokardu a mnohé další výzkumy. Kromě toho je tato laboratoř zásadní pro výuku a školení studentů a mladých lékařů. Hlavním mým partnerem je doktor Mikuláš Mlček, se kterým jsme tento projekt dotáhli do této až fascinující úspěšné realizace!!! Bizarní skutečností je, že první nápad přišel, když jsme seděli před našimi stany na skautském táboře, kde on dělal vedoucího mému synovi. 

Podílíte se na řadě výzkumných projektů včetně organizace lokálních i mezinárodních odborných akcí v rámci intervenční kardiologie a intervenční elektrofyziologie. Jaké jsou aktuální problémy?

Tak především jde o dvě nejdynamičtěji se rozvíjející sekce současné kardiologie. Je úžasné sledovat, jak se naše dennodenní praxe mění závratnou rychlostí zavedené postupy, a to jak na poli „klasické“ katetrizační intervence věnčitých – koronárních tepen (tepny, které zásobují srdeční sval kyslíkem), tak především takzvaných strukturálních intervencích – tím rozumíme zákroky, které cílíme i na další struktury srdce jako jsou dnes již prakticky všechny čtyři srdeční chlopně, různé vývojové vady srdce a protekci mozkových cévních příhod. V řadě dalších zemích intervenční kardiolog ale cílí i na jiné struktury mimo srdce jako jsou krkavice, ledvinné tepny apod. V případě intervenční elektrofyziologie, tedy řešení srdečních arytmií jsou dnes dvě velké výzvy. Jednou je velmi žhavá novinka, kterou je zavedení nového typu energie, kterou cílíme na struktury v srdci, které jsou právě zdrojem srdečních arytmií (jde o aplikaci energie pulzního pole – energie o vysoké voltáži s ultrakrátkodobým trváním pulzu) a druhou oblastí je zavádění fyziologické – tedy co nejpřirozenější stimulace srdce a ještě ke všemu, minimalizace použití drátěných vodičů, rozumějte použití leadless, což je v češtině bezdrátová či bezvodičová stimulace – tedy zavedení stimulační kapsle přímo do srdce. Největší výzvou je ale proveditelnost všech těchto inovací, zvláště spojená s jejich úhradou. A také to, aby měl vůbec kdo tyto zákroky provádět!

Co je největším nebezpečím po naše srdce?

To je jednoduché: nedodržování poznaných principů, které naše srdce chrání, a tedy omezení vlivů, které mu ubližují: kouření klasických cigaret, nedostatek pohybu, přežírání se a obezita – tedy prakticky hned tři spojené nádoby. 

Co bývá hlavní příčinou hypertenze a arytmií?

To je velmi složitá otázka a hned vlastně dvě otázky v jedné. Arteriální hypertenze, která dnes postihuje asi tak 30% naší populace je nejvíce spojená s genetikou a dalšími velmi komplexními vlivy, které na nás působí. Jen zanedbatelné procento, tak 10%…je způsobeno nějakou orgánovou abnormalitou nebo poškozením cév. U těchto nemocných můžeme vhodnou léčbou arteriální hypertenzi tedy odstranit, vyléčit. Další kategorií je ztráta pružnosti cévní stěny ve stáří. Nicméně nejdůležitějším faktorem ovlivnění nemocných s již diagnostikovanou hypertenzí je dodržování a přísná kontrola medikamentózní léčby. Je důležité si uvědomit, že geneticky podmíněnou hypertenzi nelze vyléčit, ale dobře nebo špatně kontrolovat. Nicméně mojí osobní ambicí je nerezignovat na metody, které by mohly nefarmakologicky arteriální hypertenzi u drtivé většiny nemocných třeba vyléčit. Taková léčba již byla na spadnutí, ale na velkém souboru nemocných  metoda tzv. renální denervace – tedy přerušení nervových pletení aktivujících sympatikus – jednu ze složek autonomní regulace organizmu – nepřinesla statisticky významně pozitivní data. U srdečních arytmií  je to především fibrilace síní a komorové extrasystoly, které jsou podmíněny v drtivé většině případů právě již zmíněným autonomním nervstvem – tedy systémem aktivace sympatiku (aktivační složky) a parasympatiku (deaktivační- zklidňující složky), které naprosto nedovedeme ovlivnit našim vědomím, jde tedy o podprahové a na našem vědomí nezávislé regulace – které vedou k projevu, a tedy vzniku většiny těchto srdečních arytmií. 

V roce 2009 jste byl pověřen vedením kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce. Na co se vaše oddělení specializuje?

Troufám si říci, že za tuto poměrně dlouhou dobu 14 let, ale myslím, že tento proces nastal již dávno přede mnou, se naše kardiologické oddělení postupně věnuje celému spektru současné kardiologické problematiky s výjimkou srdečních transplantací, protože na to jsou státem zřízena dvě centra (IKEM v Praze a CKCHT v Brně). Je pravda, že zpočátku, tedy v devadesátých letech jsme velmi zostra nastartovali především arytmologický program, ale postupem času jsme skutečně i v ostatních suboborech arytmologií sami dohnali … například v oblasti komplexního řešení chlopenních vad, vrozených srdečních vad a prevence tromboembolických komplikací máme velké ambice. Nehledě na to, že v řadě výkonů držíme dlouhodobě prvenství v počtu odléčených pacientů v rámci ČR, a to nemluvím zase jen o katetrizačních ablacích, kde ta dominance je skutečně prominentní, a kupříkladu, pokud ještě připočítám IKEM, tak pouze tyto dvě pracoviště ( z celkových 26) pak řeší prakticky 40% nemocných s fibrilacemi síní!

Nedávno jste také operoval známého fotbalistu Jana Kollera, který letos v březnu oslavil 50-tiny. Použili jste přitom novou operační metodu. Můžete nám to více přiblížit o co se jednalo? 

Tak nedávno to už není – je to více jak rok!! Ale máte pravdu, v roce 2021 bylo zhruba od jara poprvé možné použít v běžné klinické praxi výše zmíněnou metodu použití úpulzního pole, tedy vysoce senzitivní metodu, která narušuje obal buňky srdečního svalu – a to velmi selektivně – a tedy vlastně chrání ostatní struktury srdce i mimo srdce! Tím se stává vysoce bezpečnou! Dalšími dvěma parametry je významné zkrácení doby výkonu, a hlavně pak dlouhodobá efektivita výkonu. Proč o tom tak sáhodlouze vyprávím? Protože právě u nás, v nemocnici Na Homolce na Kardiologickém oddělení jsme v roce  2017 provedli vůbec první aplikaci pulzního pole u člověka…myslím tedy na světě. A zase musím opakovat, že nám k tomu zásadním způsobem pomohla právě ta výše uvedená experimentální laboratoř, protože jsme měli za sebou širokou škálu mnoha provedených výkonů. A pokud se máme bavit v souvislostech se světem, tak třeba v EU, kde je tento způsob léčby právě od roku 2021 certifikovaný, jsme provedli v roce 2022 na našem pracovišti 1127 výkonů z celkového počtu 12.000 výkonů v ostatních státech – tedy vlastně 10%!!! A to je pro české zdravotnictví docela dobrá vizitka, ne? No a Honza Koller se skutečně v té době spolu s jeho kamarády obrátil na naše pracoviště, zda bychom jeho arytmii touto metodou nemohli řešit. Rozumějte tomu tak, že my v té době, kdy tato metoda byla pro ostatní zcela nová, měli za sebou cca 250 – 300 výkonů!!!!!  Tak o tom je také ten vývoj.

Jste členem mnoha organizací, jako je například: European Heart Rhythm Assotiation, American Heart Rhythm Society, European Cardiac Arrhythmia Society, Fellow of European Society of Cardiology a také Robotic Navigation Catherisation při American Heart Rhythm Society. Jak je brána česká kardiologie ve světě? 

Myslím, že za Českou republiku se nemusíme v oblasti kardiologie vůbec stydět. Ale je to dáno nejenom ambicí nás lékařů a zdravotnických systémů. Je to dáno především i rychlým zaváděním nových metod do klinické praxe, a to mluvím nejenom o tom, že především kardiologické se rychle adaptují na nejmodernější postupy, ale také, že to někdo zaplatí. Musím zde vyzdvihnout zdravotní pojišťovny, jak VZP, tak i ty oborové, že je v posledních deseti letech velká snaha a chuť tyto finanční zdroje nacházet, aby se nové, a tedy leckdy stále dražší postupy zaplatily. Pacienti si to leckdy vůbec neuvědomují, že dostupnost kardiologické péče v ČR je ne dobrá, ale vynikající!!! 

Koncem loňského roku jste vydal knihu V hlavní roli srdce. O čem je? Chystáte její pokračování?

Je to takové deníkové psaní o naší práci z doby Covidové a o úskalích nejenom té doby, ale o úskalích dennodenní práce, všem peripetiím, které musí naše týmy procházet, jak jsme pyšní na naše úspěchy, ale jak trpíme i těmi neúspěchy, je to především o lidství a sociálním náboji, myslím, že si z toho čtenář něco asi odnese, i když já sám za sebe musím říci, že při zpětném čtení mne překvapilo, jak jsme se v této strašné době temna  chovali velmi profesně a odpovědně! No a jako bonbónek jsem tam na konec „propašoval“ moje beletristické psaní, takové krátké, a musím říct až intimní povídky! A jestli chystám pokračování? Pokračování tedy určitě ne, ale nějaká kniha asi zase přijde!!!

Pravidelně přednášíte, věnujete se pedagogické činnosti a aktivně publikujete v mezinárodních časopisech. Máte čas také na relaxaci? Kdy vůbec spíte?

Já relaxuji nicneděláním, a to v tom nejhrubším a nejniternějším slova smyslu. Prostě se snažím absolutně vypínat. Protože přes den dost běhám, rezignoval jsem i na každodenní běhání tak patnáct let zpátky, pokud je možnost, rád si zaplavu a rád jedu na lyže, ale rozumějte tak v řádu dní! Letos jsem lyžoval celé dva dny!! Nemusím moc spát přes týden, ale tak po dvou týdnech mám jeden den, kdy musím spát třeba do desíti nebo jedenácti, prostě to dospat. Ale přišel jsem na to, že takzvaně „naspat“ dopředu se nic nedá!!  Ale musím ještě dodat, že právě moje pracovní aktivita se dá nazvat relaxací, protože bez této horentní aktivity bych „schnil“!!!

Profesor Šamánek propagoval na srdce dvě deci vína. Vy také? Jaké víno či drink máte nejraději?

Tak především profesor Šamánek byl úžasný člověk!! Dokonce jako mladý kardiolog se staral o mojí vlastní sestru, která měla vrozenou srdeční vadu. A protože byl Moravák, tak jasně, že propagoval víno! Pokud probereme všechny ty teorie o červeném víně, tak asi přijdeme na to, že se konzumace malého množství alkoholu mnoho neliší, tedy  v tom smyslu slova, o jaký alkohol se jedná. Ale další rozměr to má jistě i v aktivaci našich endorfinů, a to myslím, kromě té vlastní – metabolické aktivity – je dalším důležitým fenoménem pozitivního působení. Udržovat si pozitivní náladu. A z  onkologie je zřejmé, že osoby, které mají pozitivně laděnou psychiku, mají také delší přežití. A z hlediska alkoholu a mne osobně? Kromě toho „sebebombardování“ kávou, občasným RedBullem (zdravé – nezdravé?), asi to bude skutečně to červené víno. Jsem spíše takovým nárazovým konzumentem….a to je vlastně také špatně, lépe by bylo konzumovat pravidelně ty Vámi zmiňované dvě deci!!

Co je vaše srdeční záležitost?  

Rodina a lidi kolem mne, včetně kolegů a pacientů, kterým pomáháme! A také legrace a smysl pro nadsázku! To je to hlavní, proč má smysl existovat!  

Děkuji za rozhovor. 

Foto: Poskytnuto Petrem Neužilem

Zdroj: Renáta Lucková