Ve třetím čtvrtletí roku 2022 vzrostly ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku průměrně hodinové náklady práce o 2,9 % v eurozóně a o 3,4 % v EU.
Dvěma hlavními složkami mzdových nákladů jsou mzdy a nemzdové náklady. Vyplývá to z nejnovější zprávy Eurostatu.
V eurozóně se mzdy za odpracovanou hodinu zvýšily o 2,1 %, zatímco nemzdová složka vzrostla ve třetím čtvrtletí roku 2022 ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku o 5,3 %. V EU se mzdy a platy na hodinu ve třetím čtvrtletí 2022 zvýšily o 2,8 % a nemzdová složka o 5,3 %.
Ve třetím čtvrtletí roku 2022 se ve srovnání se stejným čtvrtletím předchozího roku hodinové náklady práce v eurozóně zvýšily o 3,6 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice a o 2,5 % v podnikatelské ekonomice – v průmyslu +0,7 %, ve stavebnictví +2,2 % a ve službách +3,4 %. V EU se hodinové náklady práce zvýšily o 3,8 % v (převážně) nepodnikatelské ekonomice a o 3,3 % v podnikatelské ekonomice – v průmyslu to bylo +1,9 %, ve stavebnictví +3,1 % a ve službách +3,9 %.
Znatelný nárůst ve východní Evropě
Ve třetím čtvrtletí roku 2022 byl zaznamenán nejvyšší nárůst hodinových mzdových nákladů za celé hospodářství v Maďarsku (+16,6 %) a Bulharsku (+16,3 %). Další čtyři členské státy EU zaznamenaly nárůst nad 10 %, a to Litva (+13,9 %), Polsko (+13,3 %), Řecko (+11,6 %) či Rumunsko (+10,9 %).
Graf: Nárůst nominálních mzdových nákladů v EU
Zdroj: Eurostat
Dominance východoevropských ekonomik v růstu mzdových nákladů není jistě náhodná. Jedná se totiž o jeden z jevů konvergence neboli dohánění západních ekonomik. Mimo jiné i v oblasti mezd a mzdových nákladů. Po konci pandemie, a to i přes problémy spojené s energetickou krizí, se tak východoevropské ekonomiky snaží dohonit své západní sousedy.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA