Aktuálně:

Broumov postoupil do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028

27.10.2022, Autor: Renáta Lucková

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Broumov postoupil do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028

Mezinárodní porota rozhodla o postupujících do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028. Sedmitisícový Broumov jako historicky nejmenší kandidát postupil do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028. Jako nejmenší kandidát v historii uspěl se svým konceptem Kreativního poutnictví.

Společně s Českými Budějovicemi je to i Broumov v partnerství s Královéhradeckým krajem.  O držiteli titulu se definitivně rozhodne v červnu 2023.

Základem konceptu Kreativního poutnictví, který Broumov prezentoval 12. října na Ministerstvu kultury ČR před mezinárodní porotou, je propojování divoké přírody, odolné kultury a důvěry v živé komunity v Evropě. 

„Máme obrovskou radost, že můžeme naši myšlenku a projekty dál rozvíjet. Finále evropské soutěže bude samozřejmě velká výzva, ale právě ty nás posouvají dál,“ říká stávající radní a budoucí starosta Broumova Arnold Vodochodský. 

„Kreativním poutníkem se může stát každý a položit tak základ zdravější a odolnější komunity. Kultura se stává nástrojem vědomého objevování míst kolem nás, hledání nových cest vedoucích k vzájemnému propojení i řešení současných evropských enviromentálních i společenských výzev,“ doplňuje Marie Silondi, koordinátorka broumovské kandidatury. „Rozvíjením vlastní kreativity můžeme dokázat cokoliv, i věci, které se zdály nemožné.“ 

Prostřednictvím titulu Evropské hlavní město kultury chce Broumov mimo jiné posilovat kulturní a umělecké komunity na národní i mezinárodní úrovni, rozvíjet pomalý kulturní turismus, podporovat aktivní zapojování obyvatel do rozvoje evropských malých měst a venkovských oblastí nebo přitáhnout impaktové investice a kreativní mladé lidi.

„Každý Kreativní poutník vyráží na cestu krajinou, časem i myslí, a právě to jsou tři linie našeho programu. Do nich se propisují jednotlivá témata, které vychází z kontextu regionu, ale zároveň jsou sdílená napříč Evropou,“ přibližuje program kandidatury Broumova Petra Kultová. Jako příklad uvádí přístup k pitné vodě nebo vytváření bezpečných míst pro mladé lidi ve veřejném prostoru.

Přestože mluvíme o historicky nejmenším městu, které do druhého kola soutěže postoupilo, na kandidatuře se podílí celý region, Královéhradecký kraj i polští sousedé. Ve své přihlášce Broumov zároveň zdůrazňuje, že zastupuje 30 % Evropy. Tedy podobné malé regiony a venkovské oblasti, které hledají svou cestu pro budoucnost. 

Vedení Královéhradeckého kraje se na přeměně Broumovska v posledních letech podílí výraznými investicemi a je připraveno záměr v případě úspěšného naplnění kandidatury finančně podpořit a zrealizovat všechny potřebné kroky vedoucí k úspěchu. 

„Kandidaturu Broumova na titul Evropské hlavní město kultury 2028 považuji za jedinečnou příležitost navrátit Broumovu a jeho okolí význam místa setkávání a poznávání různých kultur, tradic. Je velkou příležitostí ukázat, co tento mikroregion nabízí. Můj respekt a velké poděkování patří týmu, který celou strategii, jež byla hlavní součástí prezentace, připravil a obhajoval. Je za tím obrovské množství práce, uskutečnitelných vizí a plánů vypovídajících o tom, že i oproti ostatním velkým městům je to malé schopno a připraveno vykročit na evropskou cestu a ukázat, že odhodláním v srdci a nezlomnou vůlí lze proměnit sny v reálné cíle,“ řekl hejtman Martin Červíček.

Spolu s Broumovem postoupily do finále i České Budějovice. Na základě hodnocení a připomínek odborné poroty teď budou postupující města rozpracovávat své přihlášky, rozvíjet partnerství, spolupráce i kulturní projekty. V červnu 2023 bude znám definitivní vítěz a nástupce Prahy a Plzně, měst, která dosud jako jediná v ČR v letech 2000 a 2015 prestižní titul získala. 

Naším cílem bude v letošním roce představit ve světě všechny finalisty soutěže Evropské hlavní město kultury. Konečnému vítězi přinese titul obrovskou publicitu a spoustu turistů, ale musíme využít příležitosti a představit světu i ostatní finality,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Jan Herget a dodává: „*Titul Evropské hlavní město kultury má obrovské přínosy pro ekonomiku. V průměru přináší mimořádný nárůst HDP o 4,5 % na obyvatele. Efekt začíná působit 2 roky před samotným začátkem kulturního roku a trvá až 5 let po jeho skončení. Ekonomiku posilují investice do infrastruktury, do samotného programu, ale zejména příliv domácích i zahraničních turistů.“ 

Foto: Broumov2028

Zdroj: Renáta Lucková


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.