Průměrný obyvatel České republiky si v roce 2021 našel vlastní bydlení, a tudíž opustil domácnost svých rodičů v 25,9 letech. Jedná se tak o ojedinělý případ statistiky, kde Česká republika nejenže nepatří k průměru, ale dokonce zapadá mezi západní evropské státy. O čem může tato statistika vypovídat?
Průměr členských států Evropské Unie činí konkrétně 26,5 let. Nejhorších výsledků ze členských států pak dosahovalo Portugalsko (33,6 let), Chorvatsko (33,3 let), Slovensko (30,9 let), Řecko (30,7 let) a Bulharsko (30,3 let). Ve všech těchto státech opustí průměrný jednotlivec domácnost svých rodičů až po třiceti letech života, v některých případech dokonce až po dosažení kristových let. Jedná se tedy o věk, který vysoce přesahuje obvyklou hranici dokončení vysokoškolského studia.
Naopak prim v této statistice drží Skandinávské státy, kdy v Dánsku opouští potomci obydlí svých rodičů průměrně v 21,3 letech, ve Finsku v 21,2 a ve Švédsku dokonce už v 19 letech. Tedy okolo průměrného věku dokončení bakalářského studia, v případě Švédska dokonce na jeho začátku.
Vysoká škola života
Při pohledu na nejhůře umístěné státy se nabízí jasná korelace mezi ekonomickou rozvinutostí země a touto statistikou. I když je jistě bohatství obyvatel nepochybně důležitým faktorem, má i ono svoji příčinu.
A onou příčinou může být právě výše zmíněné vysokoškolské vzdělání, které by jistě mohlo být jedním z faktorů ovlivňujících tuto statistiku. Kvalitní a úspěšně ukončené vzdělání by mělo mít pozitivní vliv na nalezení práce, z něhož plyne zvýšení příjmu a také finanční možnosti k zařízení vlastního ubytování. Obecně by se tedy dalo tvrdit, že v zemích s horším systémem vysokoškolského vzdělání budou jednotlivci později opouštět obydlí svých rodičů, protože dosahují nedostatečných příjmů, které by je byly schopny uživit.
Graf: Odhadovaný průměrný věk mladých lidí opouštějících domácnost rodičů 2021
Zdroj: Eurostat
Dobrá kvalita místních univerzit a vysokých škol pak může být jistě i příčinou samostatnosti skandinávských občanů. Je však nutno poznamenat, že průměrný věk je v případě Švédska dokonce nižší než obvyklá doba ukončení bakalářského studia. V tomto případě je nejspíše tento vliv umocněn několika dalšími, například kulturními faktory.
Česká republika tak může za dobré umístění vděčit kvalitní úrovni svých univerzit, které dávají studentům široké možnosti na trhu práce a také motivaci stěhovat se za studiem. Jedná se o skutečnost, kterou ostatní východoevropské státy z pravidla nedisponují.
FILIP BLAHA, analytik CETA
Foto: Pixabay
Zdroj: CETA