Firmy budou hodnoceny podle sociálních dopadů své činnosti

Tato směrnice zavádí podrobné požadavky na podávání zpráv a zajišťuje, aby velké společnosti měly povinnost zveřejňovat informace týkající se aspektů udržitelnosti, jako jsou environmentální, sociální a lidská práva nebo aspekty správy a řízení. Podle těchto údajů budou navíc banky hodnotit úvěry klientům. 

Nová směrnice rovněž zavádí požadavek na ověřování zveřejňovaných informací o 

udržitelnosti a na jejich lepší dostupnost, neboť vyžaduje, aby byly uváděny v samostatném oddíle zprávy vedení podniku. Unijními pravidly pro vykazování nefinančních informací se řídí všechny velké společnosti a všechny společnosti kótované na regulovaných trzích. Tyto podniky jsou rovněž odpovědné za zhodnocení informací na úrovni svých dceřiných podniků. Pravidla se vztahují i na kótované malé a střední podniky s přihlédnutím k jejich specifikům. Malé a střední podniky budou nicméně moci využít během přechodného období výjimky („opt-out“), což znamená, že se vůči nim nebude směrnice až do roku 2028 uplatňovat. Pokud jde o mimoevropské podniky, povinnost podávat zprávy o udržitelnosti se vztahuje na všechny společnosti, které v EU vytvářejí čistý obrat převyšující 150 milionů eur a které mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku. Zpráva musí být ověřena auditorem nebo akreditovaným nezávislým certifikačním subjektem. Aby bylo zajištěno, že podniky pravidla pro podávání zpráv dodržují, kontroluje soulad informací o udržitelnosti s certifikačními standardy Unie auditor nebo nezávislý certifikační subjekt. Evropským auditorem nebo auditorem ze třetí země musí být rovněž ověřeny zprávy mimoevropských společností. 

Podle Petra Procházky, expert ČBA pro udržitelné finance, Asociace na pomoc klientům vypracovala vzorový ESG dotazník, kde na klienti naleznou odpověď na své otázky (včetně znění dotazníku v excelu). „ Banky jsou již od poloviny roku 2021 povinny u nových úvěrů či při přeceňování zástav vyhodnocovat dopady na životní prostředí (E), na společnost (S) i řízení firem (G). Tato povinnost v polovině roku 2022 zahrne celé portfolio. Problém je v tom, že pro řadu podniků bude zveřejňování tohoto typu informací povinné později,“ vysvětluje Procházka. 

Podle návrhu CSRD jsou termíny pro implementaci následující: od ledna 2024 se budou rozšířené povinnosti vztahovat na podniky, které již podléhají stávající Non-financial Reportong Directive (NFRD, v roce 2025 podají zprávu o údajích za rok 2024 – jde o velké podniky kotované na veřejných trzích (na burze). Od ledna 2025 začne povinnost platit i pro ostatní velké podniky, které v současné době nepodléhají NFRD (v roce 2026 zpráva o údajích za rok 2025) a od ledna 2026 začne platit i pro kotované MSP, jakož i pro malé a nekomplexní úvěrové instituce a pro kaptivní pojišťovny (vykazování v roce 2027 o údajích za rok 2026).

Banky, jak vyplývá z výše uvedeného, pokračuje Procházka, proto již dnes od klientů (zatím) nepodléhajících novým pravidlům, zjišťují ESG data individuálně. Náš vzorový ESG dotazník výše jim má pomoci se v problematice zorientovat, v konkrétním případě se budou však do jisté míry dotazy bank lišit v závislosti na skupinových politikách a v nich nastavených parametrech. To se týká i konkrétních dopadů na zájemce o úvěry, které se rovněž podle skupinových politik bude lišit. Snahou financujících bank nicméně bude pomoci klientům v jejich transformaci na dráhu udržitelného hospodaření a podnikání.

Dobrý den, pane Šrámku. Posílám komentář k Vašemu dotazu od analytičky Hospodářské komory Renée Smyčkové (můžete ji příp. citovat). S pozdravem MB

Standardy by měly být dobrovolné

Už dnes existuje mnoho faktorů, které firmám nedovolují investovat do technologií, jež by nebyly příznivé k životnímu prostředí,“ vysvětluje analytička Hospodářské komory Renée Smyčková s tím, že by se jim to nevyplatilo ekonomicky, a tento faktor ještě posílil s výrazným nárůstem cen energií v návaznosti na ruskou agresi na Ukrajině, ani s ohledem na jejich veřejný obraz, kdy PR je již dnes pro firmy zásadní a nemohou si dovolit nálepku jako je „společnost ničící životní prostředí. „Zpřísňují se také všechny environmentální politiky a firmy nemají jinou možnost, než se přizpůsobit. Navíc i samy firmy mají zájem investovat do ochrany životního prostředí, což dokazuje to mnoho investic nad rámec legislativních požadavků.“

U vykazování preferuje HK  dobrovolné pojetí. Motivace firem se tím nesníží, protože firmy budou i nadále chtít navenek prezentovat své kroky a zaměření na životní prostředí, protože si to jejich zákazníci žádají. Velmi důležitý bude podle Smyčkové konkrétní obsah reportingu. „Zásadně nesouhlasíme s tím, že konkrétní rozsah a obsah povinností budou zveřejněny pomocí aktu v přenesené pravomoci a debata o konkrétních parametrech, limitech a rozsahu tak neproběhne v takovém rozsahu, jaký si tato tématika zasluhuje. Právě konkrétní parametry ukáží, zda bude celá iniciativa přínosná nebo zda to bude pouze další administrativní zátěž pro firmy. V tuto chvíli tedy nelze v plné šíři dohlédnout, co všechno bude tato povinnost znamenat. Navíc Komise by měla zveřejnit druhou sadu standardů – odvětvové standardy do 31. října 2023 a některé z firem musí začít podle nové metodiky reportovat už od 1. ledna 2024, což dává příliš málo prostoru pro adaptaci firem.“

Komora vidí přínos ve stanovení přehledných a standardizovaných pravidel, která budou harmonizována nejen na úrovni všech států EU, ale sjednotí i jednotlivé unijní politiky. V rámci směrnice má být zavedena nová standardizovaná metodika, která však podle jejího názoru musí být nastavena tak, aby nevytvářela pouze další zátěž pro podniky. Firmy vedle informací, které musí reportovat, dostávají také požadavky na informace od stakeholderů. Formát a přesná povaha údajů má tendenci se lišit, což znamená, že společnosti musí reagovat na každou žádost jednotlivě. Společnosti mají také problémy s porozuměním, které požadavky pocházejí od agentur pro hodnocení udržitelnosti a které od jiných subjektů. „Je důležité sjednotit pravidla reportování s již existujícími standardy reportingu týkajícího se udržitelnosti tak, aby se zabránilo zbytečné zátěži a administrativním nákladům. V opačném případě by harmonizovaný evropský reporting k udržitelnosti mohl vytvořit další standard, který budou firmy muset splňovat zároveň s jinými paralelními požadavky finančních institucí a ratingových agentur. Měl by existovat pouze jeden standard, který budou využívat všichni aktéři,“ míní Smyčková.

Proto se Hospodářská komora domnívá se, že by měla být zachována jistá úroveň flexibility při reportingu, tak aby si firmy mohly zvolit nejvhodnější formu, samozřejmě při respektování příslušných standardů. Nepřiměřeně podrobné zveřejnění informací o strategicky citlivých projektech může firmu přivést do situace, kdy bude reportovat své budoucí plány s ohledem na udržitelnosti a v důsledku toho ztratí svoji konkurenční výhodu. Firmy nesmí být nuceny odhalovat citlivé informace, které nelze předčasně zveřejnit, či různá výrobní tajemství (např. unikátní technologie a postupy).

Foto: Pixabay

Zdroj: Dušan Šrámek