Monika Novotná: Nikdo nesmí vstupovat do vztahů, které se týkají majetku sankcionovaných osob

„Veškeré nakládání s tímto majetkem je omezeno jen na ochranu před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením. Další dispozice s tímto majetkem jsou možné jen v mezích zákona a na základě souhlasu FAÚ.“
Jaké povinnosti přináší pro běžného občana zavedení sankcí?
Sankce, které zavedla Evropská unie, se týkají společností a fyzických osob, které jsou odpovědné za financování nebo podporu války na Ukrajině nebo které z této války mají prospěch. Těmto osobám je zakázáno vstoupit na území EU nebo cestovat přes něj jakýmkoli dopravním prostředkem. Jsou jim zmrazeny účty, které jsou vedené bankami v EU. Důležité je, že je zakázáno jim zpřístupňovat přímo nebo nepřímo jakékoli finanční prostředky nebo majetek. Vedle toho jsou zavedeny sankce týkající se vývozu zboží z EU do Ruska v rámci zbrojního průmyslu, leteckého odvětví, rafinačních technologií, ale třeba i luxusního zboží apod., jsou zakázány nové investice do ruské energetiky. Je zakázán rovněž dovoz vybraného zboží z Ruska, např. výrobků z oceli nebo uhlí, ale také lihovin nebo mořských plodů – jinými slovy vodky a kaviáru.
Běžného občana by se tak sankce mohly týkat jen v případě, že by od osoby, na kterou se sankce vztahuje, něco kupoval nebo takové osobě něco prodával, nebo pokud by chtěl vyvážet zboží do Ruska. Nejedná se tedy o nějaký spotřebitelský vztah, ale mohlo by jít např. o prodej nemovitosti. Pro tento případ je tedy důležité ověřit si, zda je smluvní partner osobou, na kterou se sankce vztahují. Z toho, že se sankce vztahují i na nepřímé zprostředkování peněz nebo majetku, vyplývá, že sankce se vztahují i na společnosti, které jsou ovládány sankcionovanými osobami. Proto je nutné ověřit i tzv. skutečného majitele dané společnosti. Pokud by byla protistrana osobou, na kterou se vztahuje zákaz sankcí, nelze smlouvu uzavřít. Pokud smlouva byla uzavřena, je její plnění obtížně realizovatelné s ohledem na zákaz nakládat s majetkem sankcionovaných osob.
Povinnosti, které se mohou vztahovat na běžné občany, jsou oznamovací povinnosti podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, a povinnosti v souvislosti se správou majetku, který patří sankcionované osobě.
Kde lze nalézt seznam sankcionovaných osob a firem?
Seznam těchto subjektu (80 právnických a přes 1000 fyzických osob) je zveřejněn v Úředním věstníku EU, který je veřejně dostupný na internetu, je dostupný i na webu Finančního analytického úřadu (FAÚ).
Znamená to, že všechny fyzické a právní osoby nesmějí vstupovat do žádných majetkových vztahů se sankcionovanými osobami?
V podstatě nesmí vstupovat do vztahů, které se týkají majetku. Sankce zakazují získání finančních prostředků i získání majetku, je tedy jedno, zda by sankcionovaná osoba byla dodavatelem nebo odběratelem. Pokud by se však smlouva týkala např. poskytování služeb, třeba právního poradenství, a netýkala se dispozic s majetkem, tak takovou smlouvu je možné uzavřít i se sankcionovanou osobou.
Je možné nakládat majetkem osoby uvedené na sankčním seznamu, pokud například propadl jako zástava za půjčku?
Zmrazení majetku znamená zákaz nakládat s majetkem, a tento zákaz je v podstatě absolutní. Zákon o provádění mezinárodních sankcí přesně vymezuje, v jakém rámci se může ten, u něhož se nachází majetek sankcionované osoby, s tímto majetkem disponovat. Nebrání však věřiteli uspokojit se ze zástavy, byť by se jednalo o majetek sankcionovaného dlužníka. Rozdíl bude v tom, zda se jedná o zástavu nemovité věci nebo zástavu, kterou má věřitel u sebe. V každém případě bude nutný souhlas FAÚ. Sankce by postihla případný finanční přebytek, který by po prodeji zástavy zbyl po úhradě dluhu. Tyto finanční prostředky by sankcionované osobě nesměly být vydány.
Jak má fyzická či právnická osoba postupovat, pokud by chtěla nakládat s majetkem sankcionované osoby?
Pokud má někdo u sebe majetek, o kterém se dozví, že se na něj vztahují sankce, musí o tom informovat FAÚ, a to bez zbytečného odkladu. Stejnou oznamovací povinnost má i v případě, že má podezření, že uzavřel smlouvu se sankcionovanou osobou, a toto podezření není možné hodnověrně ověřit. Veškeré nakládání s tímto majetkem je omezeno jen na ochranu před ztrátou, znehodnocením, zničením nebo jiným poškozením. Další dispozice s tímto majetkem jsou možné jen v mezích zákona a na základě souhlasu FAÚ. Ten může i majetek odejmout a spravovat jej sám, případně vydat oprávněné osobě, pokud se na ni sankce nevztahují.
Jak se sankce promítnou do exekučního, respektive insolvenčního řízení, pokud je věřitel, respektive dlužník jednou ze stran?
Pokud se sankce vztahují na věřitele, pak jediným omezením je zákaz výplaty vymožených prostředků věřiteli. Exekutor nebo insolvenční správce musí informovat FAÚ o tom, že má v držení finanční prostředky, které patří osobě, na kterou se vztahují sankce, a tyto finanční prostředky musí uschovat do doby, než FAÚ rozhodne, jak se s nimi naloží. FAÚ přitom může rozhodnout i tak, že se tyto prostředky převedou na jeho účet, tímto převodem jsou povinnosti exekutora nebo insolvenčního správce vypořádány.
Pokud je sankcionovaná osoba v postavení dlužníka, je situace složitější. Přitom se, právě s ohledem na zmrazení majetku, teoreticky může stát, že česká společnost plně ovládaná sankcionovanou osobou, nebude hradit své závazky a její vedení nebo věřitel podají insolvenční návrh. Pak by měl insolvenční správce opět postupovat v mezích zákona o provádění mezinárodních sankcí, převzetí majetku do správy oznámit FAÚ a následně postupovat dle jeho rozhodnutí.
Kdo má ve správě majetek, který podléhá sankcím, je povinen jej na své náklady uskladnit a chránit před zničením.  Dostane se mu za to náhrady?
Ano, osoba, která má v držení majetek, na který se sankce vztahují, má vůči státu nárok na náhradu nezbytně nutných nákladů. Může se jednat např. o náklady na skladovací prostory.
Bude si moci odběratel či dodavatel zboží, které podléhá sankcím, a který již zaplatil příslušnou DPH, moci nárokovat její vrácení?
Pokud se bavíme o sankcích na zboží, pohybujeme se v mezinárodním obchodu. Mluvili jsme o tom, že jsou komodity, jejichž vývoz do Ruska nebo dovoz z Ruska je zakázaný. V rámci mezinárodního obchodu se DPH odvádí až při jeho realizaci, tedy např. zboží dovážené z Ruska je propuštěno celnicí do volného oběhu v ČR, celnice vyměří clo a DPH a dovozce je uhradí. Pokud se však na zboží vztahují sankce, celnice jeho dovoz do ČR vůbec nedovolí a zboží se vrací zpět – clo ani DPH se nevyměřuje. Při vývozu zboží se DPH v ČR neplatí, takže tam opět není problémem DPH – ale opět platí, vývoz zboží, na které se vztahují sankce, celní úřad nedovolí. Pokud by se přesto někomu podařilo, např. z důvodu nepozornosti celního úřadu, dovézt nebo vyvézt zakázané zboží, pohybujeme se již v rovině trestných činů.
Obecně se ale mohlo stát, že někdo poskytl nebo obdržel zálohovou platbu za zboží, které nyní nelze vyvézt nebo dovézt. Český odběratel, který platil za zboží do Ruska, a nyní jej nemůže obdržet, bude v problematické pozici, protože jediné, co může, je požadovat, aby mu zaplacená záloha byla vrácena, a dobytnost takové pohledávky nevidím příliš pozitivně. Český dodavatel, kterému byla zaplacená záloha za zboží, které nemůže dodat ruskému odběrateli, musí informaci o zaplacené záloze oznámit FAÚ a dokud FAÚ nerozhodne, jak s ní má naložit, musí ji spravovat v souladu se zákonnými povinnostmi. To neplatí jen v případě, že ruský zákazník není osobou, na kterou se vztahují sankce. V tomto případě zálohu samozřejmě vrací zákazníkovi.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Monikou Novotnou
Zdroj: Dušan Šrámek