Za první čtyři měsíce letošního roku dosáhl deficit státního rozpočtu 100,1 mld. korun. To je sice podstatně lepší výsledek, než v roce 2021 (-192 mld. korun), ovšem zároveň horší než před dvěma lety (-93,8 mld. korun).
Příjmy rozpočtu se ve srovnání s loňským rokem vyvíjejí znatelně lépe, což ovšem vzhledem k dramatické epidemické situaci, která v minulém roce panovala, není právě překvapivé. Největšího přilepšení se rozpočet dočkal z výběru DPH(+20,4 mld.) a pojistného na sociální zabezpečení (+12,5 mld.). Nárůst byl ovšem evidován i u spotřebních daní(+7,5 mld.).
Podobně i na výdajové straně nelze přehlédnout uklidnění epidemie, když meziročně významně poklesly neinvestiční transfery podnikatelským subjektům (-32,3 mld.), příspěvkovým organizacím (-9,2 mld.) i veřejným rozpočtům územní úrovně (-7,2 mld.). Narostly naopak výdaje na důchody a to o citelných 9,9 mld. Kč. Meziročně nižší byly i dosavadní výdaje na investice (-10,4 mld.).
Znatelné zlepšení hospodaření státu ve srovnání s rokem 2021 nelze považovat za nijak mimořádný úspěch s ohledem na to, že na začátku loňského roku ekonomika trpěla rozsáhlými uzavírkami v rámci epidemických opatření. Izolovaný pohled na letošní statistiky naopak prozradí, že aktuální rozpočtová situace taktéž není právě uspokojivá. Navzdory nečekaně svižné tuzemské inflaci daňové příjmy jen sotva drží tempo s původním plánem, a například spotřební daně naopak znatelně zaostávají. Naproti tomu běžné výdaje narůstají svižným tempem a vzhledem k očekávaným dodatečným nákladům spojeným s podporou konkrétních skupin obyvatel budou stoupat i nadále. Původně schválený deficit na úrovni 280 mld. Kč se tak téměř jistě stává nedosažitelným a bude vyžadovat novelizaci. Za realističtější ambici tak pro letošní rok považujeme deficit v okolí 350 mld. Kč.
Foto: Pixabay
Zdroj: CYRRUS