Pandemie zbrzdila životy Čechů v mnoha ohledech. Dalo by se proto předpokládat, že lidé budou zdrženlivější i v investicích do bydlení. Průzkum mezi klienty Stavební spořitelny České spořitelny ale ukázal pravý opak.
Češi rekonstruovali ve velkém! Právě pandemie jim totiž dala více času zpomalit a uvědomit si nedostatky vlastního bydlení.
Když doma, tak hezky a útulně! Pandemie změnila představy Čechů o bydlení
Před dvěma lety se život v Česku změnil. Koronavirus ovlivnil téměř vše – pracovní návyky, rodinné vztahy a v neposlední řadě i vnímání vlastního bydlení. Byty a domy se proměnily v kanceláře, sílila potřeba většího prostoru i pohodlnějšího interiéru, který se rázem stal centrem veškerého rodinného i pracovního života. I přesto, že si osmdesát šest procent klientů Buřinky zásadnější vliv pandemie na bydlení nepřipouští, rekonstruovalo se ve velkém. „Objem i počet úvěrů na rekonstrukce byl loni vysoký napříč celým trhem. Češi jednoduše začali kvůli pandemii trávit více času doma. Získali tak možnost zpomalit, uvědomit si nedostatky svého bydlení a ujasnit si své potřeby,“ vysvětluje Ondřej Čtvrtečka, člen představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.
Snaha ušetřit provází každou čtvrtou rekonstrukci
Důvodů pro rekonstrukci si klienti Buřinky našli celou řadu. Hlavní roli přitom překvapivě nejčastěji hrály emoce. Lidé to jednoduše doma chtěli mít nové, hezčí, praktičtější (třicet sedm procent). Čistě racionálně, kdy rekonstrukce řešila nefunkčnost či rozbitou součást bydlení, k úpravám pak přistoupila téměř třetina lidí. Snaha ušetřit finance i přírodní zdroje se stala podnětem pro každou čtvrtou rekonstrukci (dvacet tři procent). „Vlivem rostoucích cen energií v posledních měsících sledujeme pokles zájmu o plynové nebo elektrokotle a naopak nárůst zájmu o kotle na pelety nebo dřevo. Poptávka po instalaci fotovoltaických panelů vzrostla za poslední měsíc desetinásobně,“ říká Leopold Benda ze společnosti Benekov. V inovaci vytápění, efektivnějšího využívání užitkové vody nebo přírodní energie může být významnou finanční injekcí dotace z programu Nová zelená úsporám. „Lze získat až 350 000 korun na zateplení domu, výměnu kotle, pořízení tepelného čerpadla, či fotovoltaických systémů,“ uvádí Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu a doplňuje: „Velkou výhodou programu je to, že komunikace probíhá elektronicky. Žadatelé tak mohou veškeré náležitosti spojené s dotací řešit z pohodlí domova.“
Vylepšoval se hlavně interiér
Stejně jako se během pandemie pokoje bytů či domů staly středobodem všeho dění, také v rámci rekonstrukcí se hlavním cílem staly interiéry. Většinu úprav (osmdesát procent) totiž klienti Buřinky realizovali uvnitř domu či bytu. Tyto rekonstrukce byly zaměřeny na zlepšení stavu nemovitosti i na doplnění či vylepšení vybavení. I přes to, že v době pandemie mnoho lidí pracovalo z domova, vytvoření kanceláře či pracovny uvedla jen dvě procenta dotázaných.
Do rekonstrukce domu zvenku se pustilo dvacet devět procent dotázaných a úpravy pozemku realizovalo jedenáct procent dotázaných.
Otázka: Co konktrétně jste rekonstruovali uvnitř? N=666
Zdroj: SSČS
Češi jako národ kutilů? Někdy není jiná možnost!
Snaha uspořit nejen čas, ale také finance se projevila i v zapojení do samotných prací. „Češi potvrdili pověst národa kutilů. Do rekonstrukcí totiž velká část z nich vložila doslova vlastní ruce,“ uvádí Ondřej Čtvrtečka z Buřinky. Tři čtvrtiny lidí se o práci podělily s profesionály, čtrnáct procent Čechů si na úpravy bydlení trouflo zcela samo. Nemusí to být vždy zapříčiněno snahou ušetřit. „Nedostatek řemeslníků i výpadky v dodávkách materiálů pandemie koronaviru ještě posílila. Dodací lhůty prací spojených s rekonstrukcí se dnes běžně pohybují v řádu měsíců, ne-li let. V případě, že tedy někdo na rekonstrukci spěchá, nezbývá mu v podstatě nic jiného, než pustit se do toho na vlastní pěst,“ říká Tomáš Vanický, ředitel Centra pasivního domu.
Rozpočet podcení každá druhá domácnost
Základním stavebním kamenem každé rekonstrukce by bezesporu měl být rozpočet a představa o tom, jak úpravy financovat. Právě to ale Češi podceňují. Čtyřicet sedm procent lidí původní rozpočet překročilo. Když peníze dojdou ještě před dokončením rekonstrukce, jsou tak nuceni uchýlit se k dalším řešením. Průzkum ukázal, že k pokrytí dodatečných nákladů Češi nejčastěji využili vlastních úspor (čtyřicet tři procent). Značná část lidí ale právě z důvodu nedostatku financí část úprav nedokončila či odložila na později (čtyřicet procent). Více než třetina Čechů se pak obrátila o pomoc na třetí stranu. Z toho dvacet procent zažádalo o úvěr u další finanční instituce a čtrnáct procent přijalo pomocnou ruku rodiny či známých.
Foto: Pixabay
Zdroj: Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
