Mimořádná covidová opatření jsou riziková proto, že je přezkoumávají a tedy i často ruší soudy. Vláda by mohla místo nich používat nařízení nebo vyhlášky, u nichž toto nebezpečí nehrozí. Na společné schůze o tom jednali ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Ta reprezentuje expertní skupinu Covid a právo, která bude ministerstvu zdravotnictví pomáhat s přípravou novely krizového zákona.
Expertní skupina Covid a právo nabídla v polovině září Ministerstvu zdravotnictví odbornou právní pomoc při vyhlašování koronavirových opatření. „Covidové právo zásadně ovlivnilo náš stát i jeho existenci. Je třeba zabrzdit a znovu vybudovat důvěru občanů a jejich respekt k právnímu státu. V současnosti totiž až třetina lidí právo nedodržuje, buď proto, že se v něm neorientuje, nebo už je soustavnými nařízeními unavena. Stát navíc dodržování práva, až na občasné výjimky v Praze, aktivně nekontroluje. Na změně tohoto stavu chceme dlouhodobě aktivně spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví,” říká Kovářová.
Prvním úkolem, kterého se skupina Covid a právo zhostí, je příprava návrhu akademické verze zdravotnické části krizového zákona. „Je potřeba bez odkladu začít chystat novelizaci krizového zákona, zejména v epidemiologické oblasti, ve spolupráci s ostatními ministerstvy. Účinnost současného pandemického zákona totiž platí jen do konce února 2022, nerozumím tomu, proč už ho Ministerstvo vnitra dávno nezačalo připravovat,” vysvětluje Kovářová s tím, že by mělo jít o novelu krizového zákona, která by zohlednila i epidemiologická nebezpečí. Současný krizový zákon byl totiž šit na míru situaci při povodních.
Dosavadní mimořádná opatření, která vláda vyhlašovala, jsou z principu nefunkční a desítky z nich byly soudem následně rušeny. “Po roce a půl pandemického stavu je nejvyšší čas pomalu se vracet do normálního života a k běžným právním instrumentům. Nová vláda by například mohla přejít od zakazujících a příkazových právních norem spíše k doporučujícím formulacím, které daleko lépe na občany fungují,” říká Kovářová.
Dalším společným krokem ministra zdravotnictví a expertní skupiny Covid a právo bude organizace odborné konference mapující vliv pandemie na české právo. Její závěry by měly vést ke zlepšení legislativy, odstranění stávajících nedostatků a zvýšení důvěry veřejnosti v právní stát,” dodává JUDr. Daniela Kovářová. Konferenci odborně připraví skupina Covid a právo ve spolupráci s MZ a Stálou konferencí českého práva koncem listopadu 2021.
Proti navrhované novele krizového zákona, kterou nakonec vláda nepředložila, se vyjádřila i Česká advokátní komora. S ohledem na nové kompetence vlády je podle ní nezbytné, aby v krizovém zákoně byly upraveny podrobnosti vyhlášení stavu nebezpečí, a to především, která práva a svobody lze v době stavu nebezpečí omezit a které lze povinnosti uložit.
ČAK vadilo i navrhované ustanovení, týkající se otázky účinnosti, u níž by mělo být explicitně stanoveno, že okamžitá účinnost rozhodnutí o krizových opatřeních jejich vyhlášením je přípustná jen v krajních případech. „Je třeba si uvědomit, že veškerá krizová opatření se co do publikace nacházejí na hraně ústavnosti. Nezbytnost situace sice vyžaduje, aby účinnost byla rychlá. Zároveň je nutné mít na paměti, že vzniku opatření nepředchází obvyklý zákonodárný proces tak, jak je tomu u zákonů. Přijímané povinnosti a omezení nemají šanci projít celospolečenským postřehnutím tak, jak je tomu u zákonů. Proto každý den mezi schválením a účinností významně přispívá k tomu, že se adresáti norem o nových povinnostech a omezeních skutečně a řádně dozví,“ kritizovala ČAK. Výhrady ČAK jsou stále aktuální, sdělila EM Kovářová.
Foto: Pixabay
Zdroj: Dušan Šrámek