Aktuálně:

Covid-19 změnil dovolené. Češi budou více odpočívat a užijí si rodinu. Zahraničí jim nechybí  

24.07.2021, Autor: red

1 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 51 vote, average: 1,00 out of 5
Covid-19 změnil dovolené. Češi budou více odpočívat a užijí si rodinu. Zahraničí jim nechybí  

Epidemie Covid-19 výrazně změnila pohled Čechů na trávení dovolené. Většina z nich letos plánuje na dovolené více odpočívat než v minulosti a také si volno více užít, a to hlavně v rodinném kruhu.
Přesto si Češi neplánují brát výrazně delší dovolenou, především kvůli financím a malé podpoře ze strany zaměstnavatelů. Vyplývá to z nového Barometru zaměstnanců, který uskutečnila společnost Up Česká republika mezi 840 lidmi.
Barometr zaměstnanců ukázal, že poslední měsíce pod rouškou pandemie měly vliv také na to, jakým způsobem přemýšlejí čeští zaměstnanci o letošní dovolené. Vůbec největším rozdílem oproti minulosti je záměr o dovolené více odpočívat, což plánuje padesát pět procent lidí. Jen patnáct procent zaměstnanců tvrdí, že naopak plánuje odpočívat méně než obvykle. Padesát jedna procent zaměstnanců se také chystá letošní dovolenou více užít, což pro většinu lidí znamená strávit volno hlavně s rodinou.
Týden v kuse nestačí
Přesto si poměrně překvapivě většina zaměstnanců neplánuje brát delší souvislejší volno na alespoň dva týdny. A to ačkoli téměř polovina lidí takto dlouhou souvislou dovolenou neměla letos ani loni. Čtvrtina lidí dokonce ani jednou v posledních pěti letech. Zaměstnavatelé se v posledních letech předhánějí v počtu nabízených dní dovolené, poslední dobou se ale ukazuje jako mnohem důležitější umožnit zaměstnancům souvislejší volno v délce alespoň dvou týdnů, během kterého si lze skutečně od práce odpočinout a tzv. vypnout.
Zaměstnavatelé vyčkávají
Vedle povahy práce brání zaměstnancům v delší souvislé dovolené hlavně finance. I příspěvek zaměstnavatele na dovolenou by v tomto případě mohl pomoct, a to nejen s délkou dovolené, ale i s kvalitou trávení volného času. Průzkum bohužel ukázal, že většina zaměstnavatelů v tomto směru zatím nezareagovala. Zavedení nebo navýšení příspěvku na dovolenou v reakci na náročné pandemické období potvrzuje jen čtrnáct procent zaměstnanců.  Ani v ostatních oblastech souvisejících s dovolenou zatím zaměstnavatelé ve větším počtu na Covid-19 nezareagovali. Jen pětina zaměstnanců má k dispozici nově více dní dovolené a jen dvacet devět procent vnímá ze strany zaměstnavatele větší podporu delších dovolených. Potěšující zprávou je tak snad jen výraznější podpora úplného odpojení od práce během dovolené, kterou ze strany zaměstnavatele vnímá silněji třicet osm procent zaměstnanců.
Poctivý odpočinek
Čím dál tím víc firem si naštěstí začíná uvědomovat, že pro zachování smyslu dovolené jako nástroje regeneraci, je nutné umět zaměstnancům zajistit prostor na opravdu plnohodnotný odpočinek. To samé platí přitom nejen pro dovolené, ale i pro běžný pracovní režim ve všedních dnech i o víkendech. Jen při dodržování pravidelného odpočinku lze mít ve firmě dlouhodobě motivované a angažované zaměstnance.            
Barometr ukázal, že zaměstnavatelé příliš neřeší, zda zaměstnanci vyrazí do zahraničí, nebo zůstanou v Česku. Jen čtrnáct procent zaměstnanců tvrdí, že si jejich zaměstnavatel nepřeje, aby dovolenou trávili za hranicemi. Zdá se však, že se zaměstnavatelé obávat nemusí. Pouze čtvrtina zaměstnanců si totiž během pandemie uvědomila, že jim zahraničí citelně chybí.  Více než polovina lidí také přiznává, že do zahraničí letos nepojede kvůli omezením spojeným s covidem nebo kvůli nutnosti následného testování před návratem zpět do práce. Výsledky barometru tak potvrzují, že cílem letošní dovolené bude pro většinu lidí poznávání Česka.
Foto: Pixabay
Zdroj: INTENSITY


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?

Rozhlas na hraně: Odbory hrozí stávkou a kolapsem vysílání

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Český rozhlas se ocitl v situaci, kterou jeho zaměstnanci vnímají jako existenční hrozbu. Odbory společně s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost. Důvod? Vládní návrh zákona o médiích veřejné služby, který by podle kritiků vrátil financování rozhlasu o dvě dekády zpět a otevřel dveře politickému vlivu.

Amnesty International: Genocida v Gaze pokračuje i po příměří

23.04.2026, Autor: Josef Neštický

Výroční zpráva Amnesty International přináší alarmující zjištění. Izrael podle ní páchá genocidu na Palestincích v Pásmu Gazy – a to i po příměří, které mělo válčení ukončit. Zpráva hodnotící stav lidských práv ve 144 zemích světa přitom nekritizuje jen Tel Aviv.