Tomáš Sokol: Takhle tu naposled zkoušel vládnout generál Blaskowitz

Po listopadu 1989 jste byl krátce ministrem vnitra. Dokázal byste se vžít do situace, kdybyste byl v období nouzového stavu předsedou krizového štábu? Co byste dělal?
Především vím, co bych nedělal. Nepořádal bych nonstop tiskové konference a nemluvil na nich o tom, co možná bude a možná ne. Odmítal bych vydávání jakýchsi týdenních fermanů jak se protiepidemicky chovat, ve kterých se po měsíci už nikdo nevyzná. Takhle tu naposled zkoušel vládnout generál Blaskowitz neblahé paměti svými Erlassy. A to ještě jen chvíli.  Shromáždil bych odborníky v dané oblasti, nechal je hádat se o tom, co je a co bude, ale pak bych chtěl jasný výstup. Držel bych to v režimu důvěrné a vyhlašovala by se teprve jasná krizová opatření, která by rozhodně musela přežít delší dobu než týden, nebo do zrušení soudem.
 Vláda přijímá řadu kontroverzních mimořádných opatření, která vzápětí ruší soudy, a občané s tím vědomím na ně už od začátku kašlou. Neobáváte se, že to povede v celkový vzrůst nedůvěry v právní stát a jeho instituce?
 Doufám, že víry v právní stát se to snad moc netkne. Její existenci osvědčují právě soudy tím, že si „nesednou na zadek“ před mimořádným opatřením a rozhodují podle svého přesvědčení. Ale vládě tyhle legislativní skopičiny asi moc důvěry nezískaly.
Máte nějaké své osobní TOP nesmyslné opatření?
No jasně, tak třeba čl.5 mimořádného opatření z 10.4.2021 č. j.: MZDR 14601/2021-2/MIN/KAN, podle něhož se: 5. Omezuje a) provoz heren, kasin a sázkových kanceláří tak, že se v nich zakazuje přítomnost veřejnosti,
V duchu jsem si říkal, co by se dělo, kdyby provoz těch kasin úplně zakázali. Přišli by hygienici a vyhodili kasino do vzduchu?
Anebo zákaz živé hudby. Ten trvá. Přehrávač v baru mít smíte, ale pianistu, který brnká do klavíru s rouškou na puse nikoliv. No není to blbost?
Čím to je, že v části společnosti stále rezonuje názor, že je lepší zavřít deset nevinných, než aby utekl jeden lump?
Někteří lidé holt nemají dost fantazie na to, aby si dokázali představit, že i jen náhodným řízením osudu mohou být zítra oni, nebo někdo koho mají rádi, obviněným. Což se zhusta stává a pak tihle chytráci rychle přijdou na chuť presumpci neviny.
Do jaké míry se na tom podílí i část politické scény? Například Piráti opakovaně dávají najevo, že jsou to právě advokáti, kteří se podílejí na korupci a na hospodářské trestné činnosti.
Nevím, zda všichni Piráti, ale někteří dávají dost hlasitě najevo, že jestli ne za veškerou, tak za podstatnou část kriminality, zejména té ekonomické, mohou advokáti se „svojí“, důvěrností informací, které jim svěřuje klient. Anebo, že překážkou důsledného boje s kriminalitou jsou práva obviněných.
Ve svém volebním programu například prosazují, aby ČAK v případě účasti na prohlídkách advokátních prostor musela zdůvodňovat, proč určitý obsah policii nevydá. Lze vůbec něco podobného požadovat?   
Je to přibližně stejné jako by chtěli uzákonit, že ten, kdo využívá svého práva a odmítá vypovídat, aby nezpůsobil trestní stíhání sobě anebo osobě blízké, musí podrobně vysvětlit, proč nechce vypovídat. Ale možná se to ujme a pak už jen zbývá zacouvat do doby, kdy zločinci prosili o nejpřísnější tresty za to, jak škodili pracujícímu lidu. A taky je dostali.
Jste členem komise pro rekodifikaci Trestního řádu. Zdá se ale, že ho jen tak nedočkáme.
Dočkáme. Myslím, že je už z větší části hotové paragrafové znění. Ale jestli jste chtěl naznačit, že to celé trvá až neobvykle dlouho, tak souhlasím.
Jste zároveň i prezidentem Unie obhájců, která byla založena kvůli přehmatům orgánů činných v trestním řízení, jako jsou odposlechy advokátů a klientů, úniky z vyšetřovacích spisů, neoprávněná stíhání místních zastupitelů a podobně. To vše se dělo za období, kdy Nejvyšší státní zastupitelství vedl Pavel Zeman. Jak hodnotíte jeho éru?
Unie obhájců se krom jiného zrodila z pocitu, že trestní řízení provázejí pochybení, ta zasahují lidské osudy, ale nějak chybí zpětná vazba. Poučení se a snaha ty chyby neopakovat.
Pan Zeman byl mimo vší pochybnost a jiné vlastnosti vždy přístupný jednání o konstruktivním řešení. Když narážíte na stíhané zastupitele obcí, Unie přišla s poukazem na znepokojivé počty stíhaných. Pan Zeman si nechal udělat svoji statistiku a vyšlo mu to jinak a ne tak dramaticky. Ale místo abychom se hádali, kdo má lepší čísla, inicioval pan nejvyšší státní zástupce jednání, na kterém jsme se asi do hodiny dohodli, že ať už jsou pravdivá číkoliv čísla, pro zastupitele by se mělo něco udělat, aby se nevystavovali riziku trestních stíhání. A to odstartovalo sérii přednášek, na kterých se podíleli státní zástupci, advokáti a tuším i jiní právníci a tam se zastupitelům vysvětlilo, co je jejich odpovědnost, a kde končí politická odpovědnost a může nastoupit trestní.
Řada problematických případů, které zlikvidovaly kariéru místních i vrcholných politiků se týká i narůstající ingerence represivních orgánů do politických procesů a rozhodování. Dá se v této souvislosti ještě vůbec hovořit o demokratické dělbě moci ve státě?
U zavedených trestných činů, počínaje kapsářstvím a konče vraždou až takové problémy nejsou. Ty jsou tam, kde se zmapovává co například je ještě je škoda v důsledku podnikatelského či politického rizika, ale bez dalších souvislosti, a co už kriminální delikt. A tam to občasně dře, ale myslím, že to nedosahuje rozměrů, které by reálně měnily paradigma dělby moci.
Jak důležité je hlídání procesních pravidel, aby ve jménu „dobra“ nebyla ohýbána?
Nesmírně a možná snad nejvíc. Jednou „ohnuté“ procesní pravidlo, i kdyby to skutečně bylo ve jménu dobra (což je tak trochu oxymóron, zlo ve jménu dobra!) se velmi snadno může stát zavedenou praxí, při níž už ani tak nejde o dobro, ale o to, že to tak je snadnější a rychlejší. Jedno jestli to je natahování na skřipec po staru, nebo připuštění nezákonně získaného důkazu po novu.
Jak je podle Vás možné, že ve veřejné debatě v oblasti lidských práv hrají prim různé genderové kvóty, vážně se rozebírají toalety pro různé sexuální menšiny, a přitom ona klasická občanská práva, která jsou základem právního státu, hrají jen jakousi okrajovou roli?
Nejspíš je to tím, že volat po genderových právech je nové, moderní téma, takže logicky láká víc, než pravdy již stokrát omleté. Ale neplatí to úplně. Podívejte se na vášnivé spory o to, jestli je mazání příspěvků na sociálních sítích cenzura a zásah do práva na svobodu projevu anebo realizace jiné svobody, vlastnického práva.
Česká advokátní komora se nejenom v souvislosti s nouzovým stavem a mimořádnými opatřeními stává hlasitým kritikem všude tam, kde dohází k ohrožení občanských práv. Myslíte si, že by advokacie měla být tím, kdo poukazuje na vážné nedostatky při porušování občanských práv, tedy být jakýmsi „důlním kanárkem“?
Už jsem kdesi psal, že zrovna ten kanáří příměr mi moc nesedí. Ale celkově je to stálé téma na představenstvu, kde se dohadujeme, jestli by se Komora měla ozvat, protože to je velké či obecné téma anebo ne, protože bychom se pozvolna stávali Broukem Pytlíkem veřejného prostoru nebo české politiky.
Co vlastně obnáší práce v orgánech Komory, a jak by měla vystupovat vůči svým členům?
Je asi dost těch, kteří si myslí, že advokacie je něco jako početnější spolek zahrádkářů, jehož vedení se musí především starat o co možná nejkvalitnější spolkový život pěstitelů růží, květáku a podobných rostlin. Podle toho také vypadají deklarované představy některých zájemců o pozici v orgánech Komory o tom, co budou dělat, pokud je kolegové zvolí. Buď, že je třeba kráčet lépe a nejlépe jinam než doposud, nebo jak by advokacie měla být spolek přátelštější ke svým členům a případně jim podstrojovat více než se děje doposud.
Nic proti lepším zítřkům a touze po nich. Jenže advokacie je zbytkový orgán veřejné správy což dostat značně modifikuje činnost těch, kteří byli zvoleni k realizaci zadání, které z toho faktu plyne.
A co konkrétně z toho plyne?
Práce v orgánech ČAK je z větší, řekl bych dominantní části, prostou realizací správní agendy v oblasti advokacie. Což je patrné ze zápisů z jednání představenstva a pro ty, kteří mají alespoň minimální znalost fungování advokacie, to musí být zřejmé i pokud jde o činnost kontrolní rady a fungování kárných senátů, včetně těch odvolacích. Čímž chci říct, že za sebe považuji za kriteriální především to, s jakým úspěchem či efektem jsem jako člen představenstva vykonal to, co mi z tohoto titulu vykonat přísluší. A k tomu, pak to, co považuji za priority advokátní samosprávy. Například ochranu advokátů před šikanou státních orgánů, potírání vinklářů, jednání o textech připravovaných zákonů, včetně účasti v komisi pro rekodifikaci tr.řádu a mnoho dalšího. A též, jak víte, komunikovat s novináři a odpovídat na jejich dotazy To vše pro věší slávu advokacie.
To tedy musí být i dost časově náročné 
Lze si ověřit, kolik hodin měsíčně zasedá představenstvo, kolik času stráví „úřadováním“ členové kontrolní rady a asi by se dalo zjistit, kolik času zabere rozhodování kárných senátů. A to nezmiňuji takříkajíc dobrovolné aktivity, bez nichž by advokacie buď nemohla vůbec fungovat, například činnost zkušebních komisařů pro zkoušky advokátů, včetně jejich organizování, podobně jako činnost v jednotlivých sekcích a komisích ČAK.
Nejde ale jen o faktické jednání volených orgánů ČAK. Má-li být tato účast seriózní, je nutná příprava. Například pro jednání představenstva je to každý měsíc několik hodin studia podkladů. Rozhodnout o pozastavení činnosti advokáta kvůli jeho trestnímu stíhání anebo ho vyškrtnout, protože to pravomocně neskončilo dobře je podle mne možné teprve, pokud si jeho případ důkladně prostuduju. Podobně tomu je i v případě dalších rozhodnutí představenstva, o kterých se lze dočíst minimálně v zápisech z jednání. V kontrolní radě jsem nepůsobil, ale vím co času „sežrala“ příprava na jednání kárného a posléze odvolacího kárného senátu.
Co teď konkrétně řešíte?
Na stole mi leží námět jak řešit situaci absolventů právnické fakulty, kteří nemohou kvůli epidemickým opatření schopni dostat diplom, ale mají potvrzení o skončení studia a rádi by se stali koncipienty. Vedle toho přípis policie ohledně společnosti, podezřelé z vinklaření. Zítra proběhne ve Sněmovně seminář na téma „Aktuální problémy ochrany soukromí v elektronické komunikaci“. Účastní se ho několik kolegů, kteří byli pozváni díky respektu k jejich odbornosti. Příští týden se zase členka představenstva Dr.Monika Novotná spolu s další kolegyní, několik kolegů a já zúčastníme jednání na úrovni zástupců Presidia Policie ČR a NSZ. Témata jsou tři. Stíhání advokátů pro něco, co Komora považuje za výkon advokacie a pak problematika DAC 6 a zákona AML. A zase, vstupenkou je respekt k odbornosti zástupců advokacie. Ostatně jednání jako takové je plod aktivity Vladimíra Jirouska a mé. A tak je to pořád. Týden co týden.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Tomášem Sokolem
Zdroj: Dušan Šrámek