Strategie: Česko má být ekonomikou založenou na inovacích

Vyplývá to z její aktualizace pro roky 2021 až 2027, kterou v pondělí bude schvalovat vláda. Dokument navazuje na původní strategii pro programové období 2014 až 2020, jejíž poslední revize byla schválena vládou v roce 2018.
Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Úřad v aktuálním dokumentu uvádí, že dlouhodobá strategická vize v oblasti míří na delší období než do roku 2027, a to minimálně do roku 2030. Takzvaná Vize RIS3 2030 počítá podle ministerstva mimo jiné s využitím dlouhé průmyslové a technické tradice a kvalitní infrastruktury ČR pro výzkum a vývoj nebo vytváření vysoké přidané hodnoty v perspektivních oborech.
„Národní RIS3 strategie pro roky 2021 až 2027 je úzce provázána s Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací 2021+ a Inovační strategií 2019 až 2030. Jejím cílem je zajistit potřebné koordinované poskytování podpory výzkumu, vývoje a inovací z evropských a národních prostředků v souladu s uvedenými strategickými dokumenty,“ napsalo v předkládací zprávě materiálu MPO. „Po schválení vládou České republiky bude Národní RIS3 strategie zaslána Evropské komisi,“ dodalo ministerstvo.
V předkládaném dokumentu úřad mimo jiné připomíná, že Česko patří mezi malé otevřené ekonomiky, je závislá na světové a zejména evropské poptávce po daném zboží a službě. Zmiňuje takzvaný Ballasův index (BI), na základě kterého je možné určit specializaci vývozu určitého výrobku dané země.
„Z průměrných hodnot BI lze sledovat, že ČR se v rámci celého světa čím dál více specializuje na výrobu silničních vozidel, význam ostatních odvětví pak výrazně slábne. Místo toho, aby docházelo k diverzifikaci produktové základny, dochází k její koncentraci do několika málo odvětví, což v případě negativních vnějších šoků zvyšuje zranitelnost celé ekonomiky,“ píše se ve strategii.
Ministerstvo v ní dále uvedlo, že přestože české podniky investují do automatizace více, než je průměr EU, za světovými průmyslovými lídry, mezi které patří Jižní Korea, Německo nebo Japonsko, stále zaostávají. „Nezbytné tak je zachytit relevantní technologie a technologické trendy, jejichž uplatnění je jak v průmyslu, tak při řešení aktuálních společenských výzev jako je klimatická změna, stárnutí populace, pandemie a podobně,“ podotklo MPO. V této souvislosti zmínilo například umělou inteligenci, biotechnologie nebo nanotechnologie.
ČTK