Ceny v soutěžích u veřejných stavebních zakázek v Česku na konci srpna dosáhly v průměru 92,2 procenta úrovně projektových cen. Meziročně klesly o 11,6 procentního bodu. Vyplývá to z údajů společnosti IS, které má ČTK k dispozici.
Podle analytiků za poklesem stojí strach firem o udržení práce pro své zaměstnance. Výraznější pokles cen jako v krizi po roce 2008 ovšem neočekávají.
„Stavební firmy se zřejmě připravují na zakázkově slabší období. Pokles cen vidím jako nepřímý důsledek koronakrize, která již začíná brzdit investiční aktivitu v české ekonomice. Do stavebnictví se na začátku krize vkládaly naděje, že by mohlo aspoň dočasně tlumit ekonomický šok, který plně dolehl na průmysl. To se příliš nepotvrdilo,“ sdělil ČTK analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Stavebnictví v Česku podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) za sedm měsíců letošního roku meziročně kleslo o 5,7 procenta. Pozemní stavitelství, tedy výstavba domů, bytů a kanceláří, se snížilo o 8,3 procenta. Inženýrské stavitelství, tvořené hlavně výstavbou dopravní infrastruktury, stouplo o 2,3 procenta.
„Stavební firmy měly před pandemií koronaviru velké problémy s nabíráním zaměstnanců. V průběhu pandemie navíc přišly o mnohé zahraniční zaměstnance, kteří se vrátili do zemí svého původu. Nyní mnohé stavební firmy stojí před rozhodnutím, zda začnou propouštět, nebo získají nějaké zakázky a své zaměstnance si udrží,“ doplnil analytik BH Securities Štěpán Křeček. Většina firem chce podle něj těžké období přestát, což se na trhu projevuje poklesem soutěžních cen u stavebních zakázek.
Jak dále uvedl, menší množství zakázek a tím pádem větší konkurence mezi stavebními firmami je dobrou zprávou pro zadavatele, ale špatnou zprávou pro zhotovitele. „Firmy se snaží překonat nejisté období, a proto nabírají co nejvíce zakázek. V konečném důsledku tím získají jistotu pro budoucí období výměnou za nižší marže,“ podotkl Křeček.
V krizových letech po roce 2008, kdy byl na trhu nedostatek zakázek, firmy často nabízely dumpingové ceny. Cena bývá nejdůležitějším a často i jediným kritériem, podle které se veřejný investor při výběru rozhoduje. Výjimkou nebylo ani to, že firma uspěla s šedesáti procenty projektové ceny. Podle odborníků takovou zakázku musela buď ošidit nebo jí vznikly dodatečné náklady.
Podle analytika Trinity Bank Lukáše Kovandy by se taková situace neměla opakovat. „Zatím se nezdá, že by tato krize měla být hlubší a vleklejší než ta před deseti lety. Nelze tedy očekávat, že firmy budou muset jít takto nízko. Záleží ovšem také na intenzitě investiční činnosti vlády v oblasti zejména inženýrského stavitelství a na tom, jak závažný nakonec bude průběh druhé, případně třetí vlny pandemie koronaviru,“ dodal.
Jak dále uvedl, vláda sice deklaruje, že se chce krize proinvestovat, její dosavadní letošní aktivita v tomto směru ale nemá odpovídající parametry.
ČTK