Rozhovor s MICHALEM ZAHRADNÍČKEM, filantropem, podnikatelem a investorem, zakladatelem a spolumajitelem několika společností ve skupině firem PrimeCell, v oborech informačních technologií, biomedicíny a energetiky.
Vydělal stovky milionů korun, když prodal dvě firmy s výpočetní technikou a softwarem. Velkou část z nich pak investoval do nejnovějšího trendu v medicíně, do biotechnologií. Jeho firma se zaměřuje hlavně na klinický výzkum v oblasti buněk, genů a imunoterapie.
Proč jste začal podnikat? Co bylo tím impulzem pro podnikání? A čím jste začal?
Byl jsem vychován v atmosféře kreativity a svobody. Obě tyto věci jsou mně klíčové každý den a po celý život, a ty jsem nalezl i v byznysu. Začal jsem firmou, kterou jsem založil v roce myslím 1991 se svým kamarádem z vysoké školy. Jmenovala se Starters.
Váš guru v oblasti byznysu vám kdysi řekl, že jediným legitimním nárokem na zisk jsou inovace. Časem jste prý pochopil, že inovace jsou také jediným nástrojem udržitelného rozvoje. Chcete-li se vyhnout nesmyslnému hromadění majetku, dospějete právě k tomuto. Jak by to konkrétně mělo podle vás vypadat?
Člověk je geneticky a vývojově předurčen k tomu, že chce být ve svém životě něčím prospěšný, tedy má tendenci konat dobro a pomáhat ostatním. Konkrétně bych si představoval, že bohatí se budou mnohem více orientovat na inovace a ne pouze na zisk. Že budou do inovací blokovat mnohem více svých zdrojů. Ideálně více než polovinu. Těch, kteří v ČR zbohatli díky inovacím, je, bohužel, jako šafránu.
Jak jste se dostal k biotechnologiím? Co od nich očekáváte?
Po vysoké škole jsem se věnoval informačním technologiím. Tam jsem se asi naučil řídit společnosti na principu inovative drivers. Léta tvrdím, že biotechnologie jsou také technologie, podobně jako ty informační. Takže žádný zásadní rozdíl, jen pár specifik.
Věřím, že biotechnologie promluví do vývoje lidstva daleko více než IT. Zůstává otázkou, zdali zvítězí křemíkový mozek a nebo ten náš, asi dost vylepšený uhlíkový, tedy lidský mozek.
V jednom rozhovoru jste řekl, tělo se umí léčit samo, potřebujeme jen víc poznání. Platí to i v případě COVID-19?
Poznání máme dostatek. Chybí vůle a odhodlání tyto výzkumy a poznání více využít ve prospěch lidstva. Platí to u mnoha nemocí, nejen těch, které vznikají kvůli poruchám imunitního systému, což je případ akutního plicního selhání způsobené virem SARS CoV 2.
Nabídli jste Ministerstvu zdravotnictví a ústřednímu krizovém štábu možnost využít léčebný preparát z vašich laboratoří. Je údajně schopný léčit lidi zasažené nemocí způsobené koronavirem. Máte od úředníků nějakou reakci? Co na to krizový štáb?
Reakci máme. Přenesli odpovědnost na Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Máte představu, kdy by teoreticky mohlo dojít k administrativnímu procesu schválení a léčivo mohlo být teoreticky aplikováno? Za jak dlouho by to mohlo být? Co na to SÚKL?
Některé léky získávají povolení bez toho, aby bylo jejich užití podmíněno dokončeným procesem klinického hodnocení. Využívají výjimky tzv. použití ze soucitu. Náš lék tuto možnost nedostal. Přestože není udělení takové výjimky nárokovatelné, tak nás to mrzí. Stále máme naději, že k tomu administrativa změní stanovisko a užití našeho léku u pacientů, kteří už nemají naději na užití jiného léčiva, přistoupí. Ostatně tak se již stalo s léčivy na podobném principu jako je Remescor v Izraeli, Číně a Austrálii.
Váš lék je především pro pacienty, kteří už jsou v kritickém stavu, často na ventilaci s poškozenými plícemi. Nejedná se o ochranu před koronavirem. Může být biotechnologie prospěšná i v případě prevence?
Jedná se o akutní onemocnění (ARDS) vzniklé vinou viru. Ten způsobuje extrémní zánět v plicích. Vzniká nežádoucí autoimunitní reakce, tu je třeba zklidnit, neboť s tou si neumí oslabená imunita jedince pomoci sama.
Největší potenciál biotechnologií, především těch, kterými se zabýváme ve výzkumu i my, tedy na bázi ovlivňování nežádoucí autoimunitní reakce organismu a posílení imunity je právě v prevenci. Imunita člověka se vyvíjela miliony let. To, čemu je vystaven člověk poslední desítky let, je pro imunitu devastující. Jedná se především o nadužívání léků s mnoha vedlejšími příznaky, masivní používání chemických prostředků při pěstování plodin a chovu zvířat, záření v čele s 5G a jiné vlivy.
Je už někde ve světě podobný lék na bázi buněk, který by pomáhal léčit pacienty nakažené koronavirem? Byl již někde vyzkoušen? S jakým výsledkem?
Ano. V několika zemích. Například Izrael, Čína, Austrálie. Výsledky jsou extrémně dobré. A nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky.
Jak je složité vyvinout nový lék? Jak velká je to investice a jak moc je složité skloubit výzkum s praxí? Tedy ohledně aplikace v praxi?
Odpověď by vydala na celou knihu či alespoň rozsáhlý článek. Stručně – vývoj je nesmírně složitý. A i když se povede nalézt jedinečnou účinnou látku, ještě to zdaleka neznamená, že lék doputuje k pacientům. Vývoj léků trvá v EU v průměru 15 let. Po celou dobu zaměstnává desítky až stovky lidí. Takže náklady jsou ve stovkách miliónů.
V současné době se hledá především lék proti COVID-19. Na světě jsou však i jiné hrozby a nemoci. Mohou biotechnologie pomoci i v případě rakoviny nebo kardiovaskulárních onemocnění?
Určitě ano. Mnoho takových léků je již na trhu a používají se. A onkologie je typickým oborem, ve kterém léky na bázi buněčné a genetické manipulace již léčí. V našich laboratořích 4Medical Innovation máme specializovanou laboratoř a mezinárodní tým vědců (společně s lékařskou fakultou University Ostrava) na výzkum onkologických léčiv. Jedná se o tzv. Natural Killers buňky a CAR T buňky, které geneticky manipulujeme.
Možnosti léčby současnosti a budoucnosti jsou zcela odlišné od těch, které jako tzv. správnou léčebnou metodu prezentují mnohé farmaceutické firmy.
Která z vašich nejen obchodních činností je vám nejbližší?
Baví mě to, čím se zabývá Primecell. Máme skvělé lidi a vynikající partnery v základním výzkumu po celém světě a jako málokdo špičkové laboratoře pro tzv. Programming biology. Doslova každý týden mám na stole nějaké nové výsledky výzkumu, které mohou promluvit do budoucí léčby mnoha onemocnění a mohou pomoci miliónům pacientů. Remescor na Covid 19 byl de facto jen drobnou epizodou, neboť se původně jednalo o lék na zcela jiná onemocnění, především revmatoidní artritidu a astma. Nedostaneme-li tedy včas povolení k výrobě a užití u člověka, bude mě to sice velmi mrzet, protože jsem přesvědčen, že jsme mohli zachránit několik lidských životů, ale vrátíme se zpět k našemu původnímu záměru.
Vždy jsem toužil se zabývat především inovacemi. Mám občas pocit, že inovaci a skvělých výsledků výzkumu je v PrimeCell tolik, že bych potřeboval, aby měl den alespoň 48 hodin, abych se všem dokázal věnovat alespoň na úrovni rozhodnutí, do kterých dále prioritně investovat.
Jste také filantrop. Čemu se v této oblasti věnujete?
Zajímá mě udržitelný rozvoj s přesahem do sociálních investic. Tedy vše, co mění kvalitu lidského života, odstraňuje utrpení lidi. Peníze a zisk jsou side efect takového konání.
Dá se říci, že jste velmi úspěšný člověk. Co pro vás osobně znamená úspěch a bohatství? Jaký je váš recept na úspěch?
Úspěch je pro mne vyjádřen především tím, že jsem vnitřně spokojený a šťastný a myslím, že i duševně bohatý člověk. Záměr žít a konat jen proto, abych měl více peněz na účtu, jsem opustil již dávno. Cílem je být prospěšný a pomoci skvělým nápadům spatřit světlo světa.
Recept asi žádný nemám. Mám pár pravidel, kterými se snažím řídit. Z těch mnoha bych snad zmínil: že vydělat více peněz nesmí být primárním středobodem snažení. Dělejte to, co vás baví a uspokojuje. Budete-li v tom vytrvalí, přinese to jistě své plody.
Děkuji za rozhovor.
Foto: archiv skupiny PrimeCell
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
