Rozdíly ve vnímání jaderné energetiky nejsou překážkou pro česko-rakouské vztahy.
Země naopak spojuje pohled na problematiku nelegální migrace a ochrany vnějších hranic či obchodní spolupráce. Po jednání v pražské Kramářově vile se na tom shodli český premiér Andrej Babiš (ANO) s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem.
Česko je podle Kurze největším a nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska ve střední a východní Evropě.
Kurz po schůzce s premiéry zemí visegrádské čtyřky (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v Národním muzeu uvedl, že pro Rakousko je důležité, aby peníze z fondu, kterým chce Evropská komise kompenzovat regionům závislým na uhlí a dalších fosilních zdrojích přechod na ekologičtější hospodářství, nesměrovaly na jadernou energii. „Jako Rakousko odmítáme jadernou energetiku, to se nezměnilo a na této pozici se ani nic nezmění,“ řekl kancléř po jednání s Babišem.
„Samozřejmě chceme v nějakém horizontu ukončit spalování uhlí, ale zkrátka bez jádra to nepůjde. V tomhle směru jsme na opačné straně, ale určitě budeme ubezpečovat naše kolegy z Rakouska, že naše elektrárny jsou bezpečné,“ uvedl předseda české vlády.
Politici se shodli v názorech na ilegální migraci. „V tomto ohledu jsme na stejné lodi. Česká republika má nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě a každá osoba, která přijede do Česka, přijíždí s pracovním povolením. Toto musíme prosadit i v Evropě,“ řekl Babiš.
Kurz ocenil zejména vzájemnou obchodní spolupráci mezi zeměmi, vztahy by chtěl zintenzivnit. „Máme obchodní bilanci, která činí zhruba deset miliard eur (asi 250 miliard korun), což se týká osmnácti set rakouských firem, které zde působí. Jsme jedním z největších investorů v České republice, která je největším a nejdůležitějším obchodním partnerem ve střední a východní Evropě,“ poznamenal kancléř.
Státníci debatovali také o chybějícím dálničním spojení. Babiš očekává, že dřív, než spojení Brna s Vídní bude dokončeno propojení Prahy s Lincem. Dálnice D3 by podle něj měla vést na rakouské hranice v roce 2024. Ředitelství silnic a dálnic v materiálech na svém webu očekává vybudování úseku v roce 2025.
Na předcházejícím summitu premiérů V4 s Kurzem politici hovořili o energetice, migraci, obchodní spolupráci či budoucnosti Evropské unie a jejím rozšiřování.
ČTK