Současná rozepře Číny a Prahy by českou ekonomiku sice mohly poškodit, ale nijak výrazně, shodli se analytici oslovení ČTK.
Vyčíslení škody bude podle nich záviset na intenzitě sporu v dalších měsících.
Projeví se jak v nižších útratách čínských turistů v Česku, tak v poklesu investic a nižším vzájemném obchodu. Všechny tyto položky ovšem nejsou pro českou ekonomiku zásadní, dodali.
Tento týden rada hlavního města Prahy rozhodla o vypovězení partnerské smlouvy mezi hlavními městy obou zemí. Vedení Prahy uvedlo, že ukončení smlouvy městu neuškodí, protože čínští turisté většinou přilétají jen na jeden den a příliš neutrácejí. Důvodem vypovězení je článek smlouvy, podle něhož měla česká metropole uznávat politiku jedné Číny. Peking reagoval oznámením o vypovězení smlouvy ze své strany.
Analytik Czech Fund Lukáš Kovanda v základním scénáři předpokládá, že finanční dopad útlumu těchto vazeb bude zhruba poloviční v porovnání s dopadem útlumu ekonomických vazeb Česka a Ruské federace, který nastal po roce 2014 v souvislosti se sankcemi Západu vůči Rusku. Ztráta tuzemských vývozců by tak v případě Číny měla činit 19 miliard korun.
„S poklesem zájmu čínských turistů o Česko a snížením jejich útrat za ubytování, stravování či suvenýry a nákupy budou spojeny náklady, které v příštích dvou letech celkovou ztrátu české ekonomiky zaokrouhlí na 20 miliard korun. V ČR se také kvůli sporům neuskuteční v příštích dvou letech část přímých zahraničních investic Číny celkem za 2,5 miliardy korun. Rozepře tak českou ekonomiku v letech 2020 a 2021 vyjdou na 23 miliard korun,“ odhadl Kovanda.
„Česko do Číny vyváží desetinu toho, co dováží, přičemž dovoz činí 60 miliard korun ročně,“ řekl ČTK analytik Natlandu Petr Bartoň. Na 60 procent z toho vývozu jsou stroje a dopravní prostředky, dalších 25 procent tvoří spotřební zboží. Tato menší kategorie by měla být vůči politické roztržce imunní. Ta větší je ohroženější, protože tu v Číně nakupují velké firmy se silnou vazbu na stát a politiku, dodal.
Role čínských investic v ČR je podle něj značně přeceňována. Nejen že se většina slibů o jejich velikosti zdaleka nenaplnila, ale ty, ke kterým došlo, není často jednoduché skutečně označit jako investici. Velká část čínských peněz si kupuje spíše cash flow, který generují fungující firmy. Pokud by se toto omezilo, na firmy v ČR to bude mít minimální vliv, neboť si je může koupit kdokoli jiný, podotkl.
„Cestovní ruch tvoří z celkové ekonomiky jen tři procenta. Pokud by skutečně skutečně čínští cestovatelé začali Česko ze svých cest vynechávat, dopad do celkového HDP by byl v řádu setin procenta, tedy marginální,“ upozornila analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. V české ekonomice se nachází jen mizivé procento investic z Číny. Po dobu partnerství Prahy s Čínou nezaznamenaly žádný dramatický nárůst. Pokud tedy Čína své investice omezí, nebo je dokonce začne stahovat zpět, výraznějšího dopadu na tuzemskou ekonomiku se nemusíme obávat, dodala.
ČTK