Aktuálně:

MPSV chystá místo reformy penzí adaptaci, návrh má devět změn systému

05.09.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
MPSV chystá místo reformy penzí adaptaci, návrh má devět změn systému

Ministerstvo práce připravuje místo penzijní reformy adaptaci důchodového systému. Zahrnuje devět změn parametrů.

Patřit mezi ně má dřívější důchod pro náročné profese, úprava penzí pečujících osob či přenastavení třetího pilíře. Záměry musí ještě projednat vedení koaličních stran. Vláda by pak měla návrhy novel dostat v polovině prosince. Sněmovnímu rozpočtovému výboru to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní soubor změn přizpůsobí český systém 21. století a stárnutí společnosti. Opatření ale přiblížit nechtěla.
Musím si dávat pozor, abych záměry neprozradila, pak by se rozbujela diskuse,“ uvedla ministryně. Podle ní je potřeba systém přizpůsobovat stárnutí společnosti a reforma není nutná. „V koalici sdílíme názor jednotně. Měli bychom na výzvy 21. století reagovat souborem parametrických změn, kterými systém přizpůsobíme… Slovo reforma nemám ráda. Myslím si, že je to synonymum pro privatizaci,“ uvedla Maláčová. Místo spojení „důchodová reforma“ tak používala pojmenování „adaptace důchodového systému“.
Podle poslanců z opozice i koalice ministryně zamýšlené změny rozpočtovému výboru konkrétně nepředstavila a příliš neupřesnila ani to, kde by se na ně měly vzít peníze a jak by se měly zajistit důchody početné generaci ze 70. let, takzvaným Husákovým dětem. Po dotazech poslanců Maláčová řekla, že mezi návrhy je řešení nižších penzí pečujících, dřívější odchod do důchodu u náročných profesí či úpravy spoření ve třetím pilíři.
Podle ministryně se jedná o „politicky citlivé věci“, které musí nejdřív projednat zástupci vládních stran. Probírat je bude s šéfem ČSSD Janem Hamáčkem, lídrem ANO Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Maláčová řekla, že její ministerstvo má návrh devíti parametrických změn hotový od konce května, v koalici ale zatím nebyl čas je prodiskutovat.
Babišova vláda v programovém prohlášení uvedla jako jednu ze svých šesti strategických priorit důchodovou reformu. Podle Národní rozpočtové rady i zprávy ministerstva práce je penzijní systém beze změn finančně neudržitelný a od 30. let se začne propadat do každoročních deficitů. Ty by na konci 50. let mohly přesahovat čtyři procenta HDP ročně, v dnešních cenách je to přes 200 miliard korun. Schodky by pomohlo podle rady i ministerské zprávy zbrzdit při prodlužování života další odsouvání důchodového věku i po polovině 30. let, a to ročně zhruba o měsíc. Kabinet to v pondělí odmítl.
Vedle věku patří mezi parametry i výše odvodů či poměr důchodu ke mzdě. Ministryně řekla, že problém s udržitelností nechce řešit zpřísněním nároku na penzi či snížením náhradového poměru. Příjmy důchodové soustavy označila šéfka resortu práce za „poddimenzované, nesystémové a nevhodně strukturované“. Česko vydává na důchody kolem osmi procent HDP, v EU je to v průměru přes 12 procent. Pokud by se příjmy dostaly na celoevropský podíl, „vyřešilo by to udržitelnost“ důchodů, míní Maláčová. Je přesvědčena o tom, že je potřeba upravit nastavení daní. Zmínila digitální daň, vyšší zdanění velkých podniků i lidí s vysokými příjmy. Už dřív se objevily informace o úpravě odvodů živnostníků.
Podle dosavadních informací chystané návrhy ministerstva práce nemíří ani tak na zajištění budoucích důchodů jako spíš na zlepšení situace nynějších penzistů. Maláčová to dnes označila za „věc osobních preferencí“. Už dřív uvedla, že podstatná je spravedlnost systému penzí.
Česká společnost stárne. Lidé nad 65 let tvoří teď necelou pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob nad 85 let. Podle propočtů má nyní sice ČR výdaje nižší, v příštích letech ale porostou výrazně rychleji než v jiných zemích. Ubude také těch, kteří platí odvody.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.

Britové staví nový Challenger 3. Má být nejlepším tankem světa

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco ruské tanky na Ukrajině hoří jeden za druhým, Británie dokončuje modernizaci, která má změnit rovnováhu sil v pozemních operacích. Nový Challenger 3 slibuje technologický skok – a Londýn neskrývá ambice předstihnout vše, co má Putin. Je to vůbec reálné, nebo je to jen marketingová ofenziva?

Nové Rakousko-Uhersko? Maďarsko chce přepsat pravidla hry v EU

23.04.2026, Autor: Marek Hájek

Péter Magyar, lídr maďarské opoziční strany Tisza, chce posílit vztahy s Rakouskem a vybudovat silný středoevropský blok. Odvolává se přitom na společnou historii Rakousko-Uherska. Jde o nostalgii po císařské říši, nebo o pragmatický pokus změnit rovnováhu sil v Evropské unii?