Lídr je vůdce, který má svoji vizi a dokáže si za ní jít

Rozhovor s RICHARDEM ETRYCHEM, soudním znalcem a partnerem NSG Morison znalecký ústav s.r.o.
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor hospodářská politika s vedlejší specializací na účetnictví a finanční řízení, s rozšířením o postgraduální dvouletý kurz na Institutu oceňování majetku v Praze. Má zkušenosti s řízením projektů oceňování významných podniků, zejména v oblasti přeměn společností, squeeze-outů a povinných nabídek.
Co vše dělá znalec v oblasti ekonomiky?
Obecně soudní znalec je považován za experta v daném oboru, který zpracovává znalecké posudky a poskytuje odborná vyjádření pro soudní řízení či správní orgány, kde jeho úkolem je zajistit při odborných znalostech posudek a zodpovědět ekonomické otázky, na jejichž oblast se specializuje. Existuje různorodá škála profesního zaměření, na které se znalci specializují. V oboru ekonomika, ceny a odhady jsou to kupříkladu znalci se specializací na nemovitosti, strojní technologie, podnik apod.
Činnost znalců dnes však přesahuje rámec spolupráce v řízeních před orgány veřejné moci a podstatná část práce je zaměřena na znalecké posudky a expertízy v komerčním prostředí. V praxi je tak znalec využíván při akvizičních transakcích, převodech majetku, přeměnách společností, určování obvyklého nájemného, při bankovním financování projektů a v dalších případech, které vyžadují kvalifikovaný pohled znalce.
Kde berete inspiraci pro svoji práci? Čím se znalec v oboru ekonomie udržuje v kondici?
Díky své práci, která je primárně zaměřena na posuzování hodnoty společností a majetku, jsem za více než 15 let poznal řadu firem napříč různými segmenty ekonomiky. Z profesního hlediska považuji za velmi přínosné a inspirativní potkat se s lidmi, kteří vybudovali své firmy, mají svoji cestu k úspěchu a díky svému úsilí a zkušenostem dokázali prorazit u nás v Česku i v zahraničí.
Ekonomika je neustále v pohybu, přináší nové trendy, vznikají nové projekty, a zákonitě se zvyšují nároky na odbornost znalců. Udržet se v kondici znamená mít aktuální informace a ekonomický přehled, udržovat kontakt s lidmi z byznysu i znaleckou obcí.
Jste jeden z porotců v soutěži Ocenění českých lídrů. Existuje podle Vás určitý jednotný postup, jak hodnotit firmu z hlediska její úspěšnosti a přínosu pro společnost?
Hodnocení firem má svá interní pravidla a postup, to však neznamená, že bych hodnotil úspěšnost firmy čistě technokraticky podle finanční dat, které společnosti vykazují za poslední období. Z pozice znalce, který stanovuje hodnotu podniků, mám jistě pozitivní vztah k číslům a finančním analýzám, ale ze své zkušeností vím, že čísla představují pouze statický pohled, kterým musíte porozumět v souvislostech, ať už jde o vývoj a strategické směřování firem či jejich postavení na trhu. Stejně jako v případě znalecké činnosti při určování hodnoty firem, tak i v rámci ocenění českých lídrů je velmi přínosné osobní hodnocení a možnost poznat zakladatele, jejich podnikatelský příběh a seznámit se blíže s jejich byznysem. Ano, v tomto směru může být osobní hodnocení do určité míry subjektivní a míra hodnocení úspěchu a společenského přínosu individuální. Díky rozmanité skladbě a odbornosti téměř dvou desítek porotců jsem však přesvědčen, že jsou vybráni skuteční lídři ve svém oboru. Přestože vítězem může být jen jeden, upřímně pro mě jsou vítězi všichni ti, kteří dokázali vybudovat své úspěšné firmy a těší mě, že těchto firem přibývá.
Jaká je vaše představa lídra? Je lídr podle vás i osobnost nebo je vidíte jako dvě odlišné kategorie?
Podle mého názoru lídr je vůdce, který má svoji vizi a dokáže si za ní jít, získat pro ni i své spolupracovníky a okolí. Lídr by měl být rozhodný a dostatečně silný překonat nástrahy či dílčí neúspěch a dosáhnout vytčeného cíle. Takový člověk je pro mě bezesporu i osobnost.
Ve své praxi znalce se setkáváte s nejrůznějšími firmami napříč různými odvětvími. Jaké nedostatky vidíte při své práci v oblasti obecných nedostatků ve finančním řízení podniků na českém trhu?
V dnešním zrychleném a globalizovaném světě jsou firmy prakticky nepřetržitě vystaveny neustálému tlaku inovovat, hledat nové příležitosti či přizpůsobovat se novým trendům. Dochází tak ke zvýšeným nárokům na rozhodování a řízení firem včetně finančního řízení. Určitě nelze paušalizovat, některé firmy mají dnes již zavedený komplexní informační systém pro své řízení, který poskytuje průběžné a relevantní informace pro hodnocení a řízení firemních procesů. Z mého pohledu jisté rezervy a nedostatky shledávám zpravidla v oblasti plánování, kdy některé společnosti buďto nezpracovávají finanční projekce a business plány vůbec či velmi omezeně. Vezmeme-li v úvahu, že většina firem je oceňována na bázi budoucích čistých výnosů (cash-flow) pomocí základních generátorů hodnoty (tržby, marže, investice, pracovní kapitál, dluhové financování…), pak absence těchto informací snižuje možnost sledovat hlavní cíl finančního řízení, kterým by měla být maximalizace hodnoty firmy. S efektivním finančním řízením souvisí i struktura a výše dluhového financování. Existuje celá řada rodinných firem, které vykazují finanční stabilitu a ziskové hospodaření, kdy provozní i investiční činnost je financována převážně vlastními zdroji a majitelé ponechávají podstatnou část vygenerovaných finančních prostředků ve firmě. Přestože patří k velmi solventním firmám s vysokou mírou likvidity, z pohledu rentability tohoto kapitálu a hodnoty firmy nemusí být udržování vysoké hladiny vlastních zdrojů efektivní a žádoucí.
Do soutěže Ocenění českých lídrů se hlásí především středně velké podniky, jejichž majitelé mohou dříve či později řešit otázku odchodu z firmy. Jak vidíte problematiku předávání rodinných firem?
V posledních letech čím dál více slýcháme o problémech v předávání žezla a nástupnictví nových generací. Jednak generace zakladatelů stárne a současně se projevuje nedostatek rodinných nástupníků, kteří by měli zájem pokračovat a měli patřičné vzdělání a zkušenosti pro řízení firmy. Příčinou neúspěšného nástupnictví je pak primárně nepřipravenost a neexistence plánu předávání v dostatečném časovém předstihu. V případě, kdy majitelé se rozhodnou prodat svoji firmu platí stejné pravidlo – být připraven.
V čem spatřujete největší rizika předání firmy? Jak se podle Vás dá na danou situaci připravit? Je to vůbec možné?
Samozřejmě jsou to transakce, které nejsou řešeny v rámci běžné provozní agendy, a jde o významné rozhodnutí vlastníků prodat svůj business, který budovali řadu let. I zde platí připravit se na prodej v předstihu a doporučuji využít odborníky, kteří mají zkušenosti s prodejem firem. Součástí standardního procesu je finanční, daňová a právní prověrku stavu Vaší společnosti, kterou bude chtít potenciální kupující realizovat a pokud nebudete schopni pružně a v krátkém čase zajistit požadované podklady a informace či budou shledány nesrovnalosti a nedostatky v předložených dokumentech, snižuje se pravděpodobnost realizace takovéto transakce, případně její uzavření proběhne za méně výhodných podmínek.
V současné době se již vyskytují obavy ze zpomalení ekonomického růstu a možného budoucího ochlazení. Co si o tom myslíte?
Ano, máte pravdu. Pokud se podíváme na aktuální makroekonomická čísla a projekce ve vztahu k posledním rokům, lze pozorovat zpomalení české ekonomiky i českého exportu k čemu přispívá i ochlazení průmyslu našeho německého souseda.
Existuje nějaký recept na přečkání krize nebo stagnace hospodářství?
Fakt je, že ekonomická recese a stagnace ekonomiky je přirozenou součástí ekonomického koloběhu, a je tedy potřeba s touto volatilitou v určitém časovém cyklu počítat. Přestože existují průběžné makroekonomické predikce a dílčí ekonomické signály, zkušenosti jsou zpravidla takové, že nikdo přesně neví, kdy krize přijde, s jakou razancí, koho a jakým způsobem postihne a kdy odezní. Jsou firmy, které se dnes naopak připravují na ekonomickou krizi, neboť v tom spatřují příležitost pro výhodné nákupy. Univerzální vzorec na přečkání krize neexistuje, ale je zřejmé, že společnosti, které pravidelně investují do své budoucnosti, inovací, zaměstnanců a chtějí být lídry ve svém oboru jsou schopny ustát i přechodné negativní vlivy ekonomické krize.
Je něco v oblasti ekonomiky, co se ocenit nedá?
Tak to je dobrá otázka. Věřím, že vše, co má ekonomické využití a svoji hodnotu, se dá ocenit. Samozřejmě v praxi znalci naráží na specifická aktiva, která nejsou běžně obchodovaná na trhu a jsou k dispozici limitované informace. Vezmeme-li v úvahu, že předmětem transakce a ocenění jsou např. ochranné známky, know-how, start-upy, je specializace znalců žádoucí. Využít lze rovněž znaleckých ústavů, které zpravidla zastřešují více specialistů a jsou připraveni pokrýt komplexnější projekty jako je ocenění podniků.
Jak vidíte současný stav a rizika ekonomiky ze svého pohledu?
Je všeobecně známo, že Česká republika je díky své významné exportní orientaci ekonomicky závislá na vývoji evropské potažmo celosvětové ekonomice a řada českých firem působí již na zahraničních trzích a přemýšlí globálně. V průměru polovina českých exportérů vyváží své zboží minimálně do 6 zemí. Avšak je nutné říci, že český export je závislý na zhruba 10 zemích, což představuje pro ekonomiku určité riziko, jelikož v případě oslabení poptávky na těchto trzích nebudou české firmy schopny tento pokles pokrýt rychle v jiných zemích světa. A zde je třeba trochu srovnat krok například ve vztahu k asijským obchodním velmocem, například k Číně nebo Jižní Koree máme stále nevyvážený obchod. Jen pro představu s Čínou prohráváme skóre 1:10. Tento poměr by se snad měl zmenšovat, a to třeba díky tomu, že Čína kvůli obchodní válce s USA hledá nové partnery nebo díky uzavření dohody mezi EU a Japonskem o postupném zrušení většiny cel.
Je zřejmé, že v návaznosti na vývoj mezinárodní politiky a nárůst protekcionismu dochází k přenesení negativních dopadů na trhy a oslabování globální ekonomiky. Rovněž signály zpomalení ekonomiky v ČR jsou patrné jako je pokles výroby automobilů resp. oslabení celé průmyslové výroby navázané na exportní trhy. Určitou opatrnost pozoruji i v rámci finančních výhledů při posuzování hodnoty firem Přestože nízká nezaměstnanost a růst mezd a platů přispívá k růstu domácí ekonomiky, je tento vývoj do budoucna limitem pro další růst a lze očekávat, že v souvislosti se zpomalováním výkonu dojde ke korekci. Osobně se domnívám, že však nedojde k žádným dramatickým propadům a ekonomické krizi, kterou jsme zažili po roce 2008, spíše půjde o zpomalení růstu v následujících letech.
Co vás v oblasti ekonomiky v poslední době nejvíce potěšilo?
V rámci komunikace s klienty a majiteli firem mám pozitivní pocit, že české firmy se daleko více věnují výzkumu, inovacím, hledání nových trhů a zákazníků s cílem budovat úspěšné firmy, které jsou schopny a připraveny zvládnout ekonomická rizika. Přál bych si, abychom měli čím dál více úspěšných českých firem, které se dokáží prosadit v tuzemsku i v zahraničí a jsou pozitivní inspirací pro ostatní začínající či stávající podnikatele.
Děkuji za rozhovor.