Rozhovor s KAMILOU WALKOVOU, obchodní a marketingovou ředitelkou Invent Medical Group s.r.o.
Rodinná firma, kterou založili v roce 1991, se zaměřuje na oblast ortopedické protetiky a na vývoj a výrobu ortopedických pomůcek, dílů a polotovarů. V současnosti patří firma ve svém oboru k největším v České republice. K výrobě protetiky využívají nově i 3D technologie. Je to nový pohled na oblast protetiky, který vzbudil velký ohlas ve světě.
Jak vznikl nápad vytvářet ortotické a protetické pomůcky na 3D tiskárně? Co vše můžete 3D tiskem nahradit?
Asi největším motivátorem, výzvou, bylo zavést digitalizaci výrobních postupů do té doby čistě řemeslného oboru, jakým je zakázková ortotika a protetika. To byla obrovská výzva a nikdo z našich konkurentů nechtěl věřit, že zdravotnické pomůcky zhotovené na míru, které se do té doby vyráběly převážně ručně, může nově navrhovat inteligentní algoritmus a takto připravená data posílat do 3D tiskárny.
Ve firmě máme skvělý tým průmyslových designérů a konstruktérů, kteří byli svými nápady a vizemi vždycky o krok napřed oproti dostupným technologiím. S myšlenkou na zhotovení individuálních ortotických a protetických (O-P) pomůcek pomocí technologie 3D tisku, jsme si pohrávali už před sedmi, osmi lety. V té době ale ještě neexistovaly průmyslové 3D tiskárny, na kterých by bylo možné vytisknout zdravotnický prostředek, který by měl odpovídající mechanické vlastnosti. Tedy, aby byl v různých částech dostatečné pevný a poskytoval oporu, a zároveň byl v jiných částech zase pružný a umožňoval pacientovi fyziologický pohyb.
Otestovali jsme několik 3D tiskáren a velké množství materiálů, než jsme došli k výrobci HP (Hewlett Packard) a technologií tisku MJF (Multi Jet Fusion), která se po dlouhém období testování ukázala jako optimální technologie pro výrobu individuálních O-P pomůcek.
Takže, proces výroby je zcela bez zásahu člověka?
Po zhotovení pomůcky 3D tiskem je stále ještě nutné udělat manuálně tzv. postprocessing, například dodat zapínací mechanismy, vyměkčující výstelky a další části, které není možné vytisknout. Opět čekáme, až technologie dožene naše vize a bude možný plně multi-materiálový tisk. Tedy budeme moci vytisknout na 3D tiskárně kompletní O-P pomůcku z různých materiálů. To je ale hudba daleké budoucnosti.
Byly začátky s touto inovací jednoduché? Jak dlouho trval její vývoj?
Nebyly. Každý začátek je složitý. Vždycky je nutné přesvědčit nejbližší kolegy, že to, do čeho investují svůj čas, energii a nápady, má smysl a budoucnost. Naší obrovskou výhodou bylo, že jako technologický spin-off firmy ING corporation, spol. s r.o., která funguje na trhu už od roku 1991, jsme mohli vycházet z mnohaletých klinických a technických zkušeností v oboru zakázkové ortotiky a protetiky.
Intenzivnímu vývoji v oblasti využití digitálních technologií jsme se věnovali již dříve (cca od roku 2009) ve firmě ING corporation. V roce 2015, kdy byl založen Invent Medical Group, s.r.o., jsme se začali úzce specializovat na vývoj online konfigurátorů pro jednotlivé typy pomůcek (ortopedické vložky, kraniální ortézy, atd.) a k tomu jsme vytvářeli inteligentní algoritmy, které automaticky generují konstrukční část O-P pomůcky na základě vstupních klinických a anatomických dat pacientů. Pořád jsme přidávali další a další digitální kroky, tak abychom se dostali k metodě Direct Digital Manufacturingu – tedy zcela digitální a automatizované výrobě zakázkových O-P pomůcek.
Vývoj tedy stále pokračuje a je před námi ještě dlouhá cesta než budeme moci zhotovovat 3D tiskem kompletní sortiment 0-P pomůcek.
V čem je rozdíl mezi klasickou a 3D tištěnou O-P pomůckou?
Z pohledu funkčnosti, bezpečnosti a klinického účinku pro pacienta nesmí být rozdíl mezi klasickou a 3D tištěnou pomůckou. Obě musí splňovat přísné technické a legislativní požadavky na zdravotnické prostředky.
Z pohledu komfortu pacienta je ale obrovský rozdíl, zda na Vás klinický pracovník „naplácá“ sádru, aby získal Váš anatomický model nebo zda použije bezkontaktní 2D/3D sken a během pár vteřin pořídí virtuální model části těla. Navíc jako pacient v online konfigurátoru, kde klinický pracovník zadává vstupní anatomická data, přesně vidíte, jak bude Vaše O-P pomůcka vypadat, jakou bude mít strukturu, barvu, tvar….to vše můžete jako pacient ovlivnit a jste mnohem více motivován takovou pomůcku nosit, čímž se zvyšuje i léčebný účinek. Znám mnoho pacientů, kteří klasickou zakázkovou O-P pomůcku odmítali nosit, protože se za ní styděli.
Pro klinického pracovníka je také obrovský rozdíl, když musí sám manuálně O-P pomůcku zhotovit (časová + technická náročnost, vybavení pracoviště) nebo když zadá 2D/3D sken pacienta včetně potřebných konstrukčních dat do online konfigurátoru a během pár dnů mu na pracoviště přijde hotová O-P pomůcka, kterou může předat pacientovi. V čase, který by klinik trávil výrobou, se může věnovat dalším pacientům, kteří potřebují jeho odbornou péči.
A v neposlední řadě digitální data nemají hranice. Našim online konfigurátorům a algoritmům je jedno, zda přijímají pacientská data z Ostravy, Paříže, Tokia, New Yorku nebo Sydney. Díky dislokované výrobě technologií 3D tisku výrazně zvyšujeme dostupnost zdravotní péče i v místech, kde klasickou O-P pomůcku neumějí ručně vyrobit, například z důvodu špatného technického vybavení pracoviště.
Jak se k nápadu postavily zdravotní pojišťovny?
Tady mohu hovořit jen za zdravotní pojišťovny v České Republice. Systém úhrad, který vychází ze Zákona o veřejném zdravotním pojištění, nezohledňuje, zda je zdravotnický prostředek vyroben klasickým postupem nebo 3D tiskem. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny se striktně drží zákona, jsou klasické i 3D tištěné O-P pomůcky hrazeny ve stejné výši.
Jak může pacient ovládat vaše O-P pomůcky?
Naše pomůcky vyrábíme vždy tak, aby byly pro pacienta co nejkomfortnější, jak při používání, tak pro ovládání. Mezi klasickou a 3D tištěnou O-P pomůckou bývá výrazný rozdíl v hmotnosti pomůcky. U 3D tisku se dostaneme na mnohem nižší hmotnost díky lehkým materiálům, ze kterých je pomůcka vytištěna. Nízkou hmotnost ocení zejména miminka (u kraniálních ortéz) a děti s vadou dolních končetin (u DAFO ortéz) při chůzi s ortézou. Při výrobě myslíme i na ty nejmenší detaily, například návrh zapínacích mechanizmů ortéz, tak aby si pomůcku mohly nasadit i osoby s postižením jemné motoriky nebo vadou horních končetin.
Jste také exportéry svých výrobků. Kde je o ně největší zájem? Bylo těžké se v zahraničí prosadit?
V květnu 2018 jsme vystavovali naše 3D tištěné O-P pomůcky na veletrhu OT World v Lipsku (Německo), který se koná každé dva roky a účastní se ho zástupci klinik z celého světa. Zájem byl neuvěřitelný. Vždycky jsme věřili, že v digitalizaci a automatizaci je budoucnost, ale upřímně nás zaskočil obrovský zájem velkého počtu klinik z různých částí světa. V říjnu 2018 jsme založili firmu v USA (Invent Medical USA, LLC), se kterou se orientujeme hlavně na kliniky v USA, Kanadě a Mexiku. S naší firmou Invent Medical Group, která má sídlo v Ostravě, nyní hledáme cesty ke klinikám v Evropě. Máme rozjednánu spolupráci také v Quataru a v Austrálii.
V čem vidíte budoucnost protetických náhrad? Co je podle vás nenahraditelné?
Když budu hodně futuristická, tak budoucnost vidím v potenciálu kmenových buněk a lidských avatarů. Možná nám chybějící nebo nefunkční části těla budou znovu dorůstat a 3D tištěné O-P pomůcky nebo existující bionické pomůcky řízené mikroprocesory, budou jen slepým ramenem ve vývoji. Možná v budoucnu nebudeme fyzické části těla ani potřebovat, protože jejich funkci budou zastávat avataři, tedy uměle vytvořené bytosti ovládané lidským mozkem. Nevím, zda Vaše otázka směřovala až k tak daleké budoucnosti.
Jinak co se týče náhrad lidského těla, medicína zatím nepokročila tak daleko, že bychom dokázali vytvořit náhradu části těla se senzorickou funkcí. Například náhrada oka, která by opravdu viděla, epitéza ucha, které by opravdu slyšelo.
Pořádáte také semináře pro využití vašich produktů?
Ano, několikrát ročně organizujeme pro naše stávající i nové zákazníky workshopy, kde klinické pracovníky a lékaře učíme pracovat s digitálními technologiemi a prakticky jim ukazujeme, jak je i oni mohou jednoduše využívat ve své každodenní praxi.
Projekt měl také podporu Digitálního inovačního hub v Ostravě. Jak vznikla spolupráce s ním? Jak vám tento hub pomohl?
Dlouhodobě spolupracujeme na výzkumně-vývojových projektech s různými fakultami VŠB-TU Ostrava. Spolupráce s IT4Innovation – Národním superpočítačovým centrem, jehož zřizovatelem je právě VŠB-TUO, byla logickým vyústěním. Spolu s IT4Innovation jsme řešili automatizaci návrhu a konstrukce optimální tuhosti 3D tištěné struktury u skořepiny kraniální remodelační ortézy, která se používá pro léčbu deformit hlavy u dětí. Společnými silami se nám podařilo vytvořit část algoritmu (s využitím metod HPC – High Performance Computing), který je nyní implementován v našem softwaru pro automatickou konstrukci finálních dat pro 3D tisk zakázkové kraniální ortézy.
Jaký je váš názor na digitalizaci? Je něco, co se nedá digitalizovat?
Všude tam, kde se opakují stále stejné kroky, činnosti, procesy, se dá do jisté míry digitalizace velice efektivně využít. Velký potenciál vidím u činností, které jsou natolik rutinní nebo natolik časově náročně, že by bylo neefektivní využívat pro ně lidskou práci. Na druhou stranu, pokud je do procesu digitalizace zavlečena jakákoliv chyba, která není hned při vstupu patrná, může se ve velice krátké době geometrickou řadou znásobit. Podle mne je trend Průmyslu 4.0 nastolen velice jasně. Při vzrůstající ceně lidské práce a snižující se ochotě nastupujících generací vykonávat některé činnosti, se bez digitalizace neobejdeme.
Co se nedá digitalizovat? Na to Vám asi nedokáži erudovaně odpovědět.
Děkuji za rozhovor.
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
