Aktuálně:

Dávky na bydlení by se mohly změnit, MPSV chystá úpravu pravidel

14.04.2019, Autor: Petr Vrabec

0 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 50 votes, average: 0,00 out of 5
Dávky na bydlení by se mohly změnit, MPSV chystá úpravu pravidel

Podoba dávek na bydlení a pravidla jejich vyplácení by se mohly změnit.

Jednu ze dvou dávek by mohli získat lidé v bytech, druhou obyvatelé ubytoven. Víc by se měl nově testovat příjem žadatelů a jejich majetek, podporu by mohli nově dostávat jen nemajetní. Částka od státu by se měla stanovit podle obvyklého nájemného. Plánuje to ministerstvo práce. Uvedlo to v podkladech k revizi dávek. O ní by měli v pondělí jednat zástupci koaličních stran.

Při neexistenci sociálního bydlení je dávková podpora zatím jediná možnost, jak je možné nízkopříjmové občany udržet v bydlení,“ uvedlo ministerstvo v souhrnu k revizi dávek. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) tento týden ČTK sdělila, že pokud se v Česku nepřijme zákon o bydlení, řešení problémů s chudobou a bytovou nouzí se kupředu neposune.
Potřební nyní mohou od státu získat na bydlení příspěvek ze systému sociální podpory a doplatek ze systému hmotné nouze. Při stanovení částky se vychází z normativních nákladů na byt, které každý rok podle cen nájmů a energií stanovuje vláda. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, kterým na zaplacení přiměřeného bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Doplatek má dorovnat výdaje za byt tak, aby zbyla částka na živobytí. Průměrný příspěvek činil loni měsíčně 3 478 korun a doplatek 3 864 korun.
Dávky mají upravit novely o sociální podpoře a hmotné nouzi, které mají podle legislativního plánu platit od ledna 2020. Ministerstvo práce je mělo předložit v březnu a dubnu, zatím je nezveřejnilo.
Při chystané úpravě dávek resort vychází ze šesti zásad. První z nich je zjednodušení systému. Příspěvek by měli dostávat lidé v bytech, doplatek obyvatelé ubytoven. Už několikrát se přitom uvažovalo o sloučení obou dávek do jedné. Maláčová už dřív řekla, že spojení vypadá sice jednoduše a rázně, tisíce lidí by ale mohly o podporu přijít a propadnout se do ještě větších potíží.
Dlouhodobě nezaměstnaní či pachatelé opakovaných přestupků by dávky dostali jen tehdy, pokud by spolupracovali se sociálním pracovníkem. Ten by je měl vést k větší aktivitě při řešení jejich situace. Podpora by měla směřovat pouze do obyvatelných bytů. Nově by měla být jen na skutečný počet obyvatel domácnosti. „Již nebude postačovat pouhé nahlášení trvalého pobytu,“ uvedlo ministerstvo práce.
Příjem a majetek žadatelů, který se nyní testuje jen u doplatku na bydlení, by se měl nově posuzovat i u příspěvku. Lidé, kteří mají víc bytů, by nárok na podporu od státu ztratili. Dávka by se měla stanovit podle spotřeby energií na osobu a podle obvyklého nájemného, které mají upravit cenové mapy. Ty ale resorty práce a místního rozvoje ani za půl roku nedokázaly sestavit, státu totiž chybí potřebné údaje o bydlení.
O nutnosti přezkoumat nastavení dávek mluvil opakovaně premiér Andrej Babiš (ANO) či ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Od tohoto kroku si slibují odhalení zneužívání či nadužívání pomoci od státu a následné úspory. Maláčová už dřív uvedla, že pokud cílem revize mají být hlavně úspory a omezení zneužívání, prostor k nim vidí u dávek na bydlení. Jejich snížení navrhovala před rokem už ministryně práce první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO). Návrh novely se neprojednal.
Někteří odborníci na sociální problematiku považují revizi dávek za populistický krok. Poukazují na to, že výdaje na příspěvky a doplatky na bydlení představují jen zlomek celkových sociálních výdajů. Spíš než snížení podpor podle nich pomůže vytvoření sociálního bydlení a řešení problému s exekucemi.
Do roku 2015, kdy se vyplatilo 12,3 miliardy korun, výdaje na dávky postupně rostly. Od té doby každoročně klesají, loni činily 9,6 miliardy. Suma se snižuje a příjemců ubývá i přes rostoucí nájmy a ceny energií. Nezaměstnanost je totiž rekordně nízká a výdělky se zvedají, pomoc od státu tak potřebuje méně lidí, nebo na ni méně lidí dosáhne. Zpřísnila se i pravidla pro vyplácení a obyvatelům ubytoven se dávky už dřív snížily.
ČTK


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

Rusko obchází sankce přes kryptoměny. EU chystá tvrdý zásah

25.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila dvacátý balíček sankcí proti Rusku, ale Kyjev už má jasno: nestačí to. Ukrajina chce, aby Brusel v připravovaném 21. balíčku definitivně uzavřel všechny skuliny, kterými Moskva obchází finanční restrikce pomocí kryptoměn. A tentokrát to myslí vážně – diskuse o dalších opatřeních už běží.

Čínský tichý vpád: Peking kolonizuje Donbas pod rouškou neutrality

25.04.2026, Autor: Marek Hájek

Zatímco Čína oficiálně neuznává ruskou anexi Krymu ani Donbasu, její firmy tam mezitím budují ekonomickou říši. Jüan se stal druhou měnou, čínské stroje těží uhlí a kamenolomy zásobují stavby. Peking hraje hru na dvě strany – a zatím mu to vychází.

Polsko žene Mercosur k soudu. „Jde o potravinovou bezpečnost“

25.04.2026, Autor: red

Polská vláda se rozhodla zasadit dohodě mezi Evropskou unií a jihoamerickým blokem Mercosur další úder. Vicepremiér a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že Varšava podá žalobu k Soudnímu dvoru EU. Termín? Do 26. května. Důvod? Podle Polska jde o bezpečnost potravin, ochranu domácího trhu a také o způsob, jakým byla dohoda schválena.

Babiš versus Brusel: Bitva o evropský rozpočet začíná

25.04.2026, Autor: red

Český premiér Andrej Babiš se vrátil z kyperského summitu EU s jasným vzkazem: dohoda o novém sedmiletém rozpočtu Unie bude „extrémně těžká“ a letos se pravděpodobně nestihne. Předseda Evropské rady António Costa přitom usiluje o politickou shodu už do konce roku 2026. Mezi ambicemi Bruselu a realitou členských států zeje propast – a Česko se ocitá uprostřed sporu o peníze, priority a principy.

Trumpův byznys na Balkáně: Plynovod za miliardy bez tendru

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Brusel se poprvé otevřeně postavil proti obchodnímu projektu lidí z nejbližšího okolí Donalda Trumpa. Jde o plynovod v Bosně a Hercegovině za 1,5 miliardy dolarů, jehož zadání bez výběrového řízení by mohlo Sarajevo připravit o naději na vstup do EU. Příběh, kde se mísí geopolitika, rodinné vazby a pochybná transparentnost ukazuje, jak křehké jsou transatlantické vztahy v éře „America First“.

Blízký východ se přetahuje s Ukrajinou o rakety Patriot

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro CNN otevřeně přiznal, co se v kuloárech mezinárodní diplomacie šeptá už měsíce: válka v Íránu může Kyjevu zkomplikovat přístup k americkým protiraketovým systémům. A protože výroba raket Patriot v USA není nafukovací balón, ukrajinský prezident má důvod k obavám.

Černá Hora míří do EU: Balkánský trpaslík s velkými ambicemi

24.04.2026, Autor: red

Zatímco Evropská unie řeší krize od energetiky po migraci, jedna malá země na Balkáně tiše krok za krokem dělá domácí úkoly. Černá Hora, stát s 620 tisíci obyvateli, si vytyčila cíl, který zní téměř drzě: stát se členem EU už v roce 2028. A Brusel jí to zjevně věří – právě schválil zahájení prací na přístupové smlouvě. Poprvé od roku 2013, kdy do Unie vstoupilo Chorvatsko.

Hormuzský průliv: Šest měsíců odminování, žádná rychlá úleva u benzínek

24.04.2026, Autor: Marek Hájek

Když americký prezident Donald Trump minulý pátek optimisticky oznámil, že Írán „odstranil nebo odstraňuje" všechny námořní miny v Hormuzském průlivu, znělo to jako rychlé vítězství. Realita je ovšem jiná. Pentagon informoval Kongres, že samotné odminování klíčové námořní tepny světové ekonomiky může trvat až šest měsíců. Vysoké ceny pohonných hmot tak neklesnou ani po případné dohodě mezi USA a Íránem.

Devadesát miliard pro Kyjev: Evropa konečně prolomila maďarskou hráz

24.04.2026, Autor: Josef Neštický

Evropská unie schválila masivní půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Po měsících vyjednávání se unijní velvyslanci dohodli na předběžném schválení – formální písemný postup má být dokončen den před summitem EU na Kypru. Jde o jeden z největších finančních balíčků v historii evropské podpory válkou zmítané země. A zároveň o důkaz, že Brusel dokáže překonat vnitřní rozkoly, byť s velkým zpožděním.