Čtvrtina rodin by při výpadku příjmů nevydržela ani měsíc (I)

Rozhovor s PETREM HUTLOU, členem představenstva ČSOB, vrchním ředitelem sekce úvěrů a odpovědným za oblast společenské odpovědnosti.
Během svého života se setkal s šesti významnými prezidenty. Přiznává, že v současné době nevidí na politické scéně celosvětově někoho, s kým by se chtěl setkat. Původně absolvoval ČVUT, ale finance se staly jeho povoláním. Je svým založením obchodník, ale nelze oddělovat obchod a společenskou odpovědnost. Říká, že inovativní startupové projekty a firmy mohou být tím správným impulsem pro to, aby Česko nebylo už jen tou často skloňovanou montovnou.
Jak se dá spojit byznysový model banky a společenská odpovědnost? Má to také nějaké hranice?
Nejen, že je to možné, tento model v naší bance již dlouhodobě úspěšně funguje. ČSOB je velkou společností, která má možnost pozitivně ovlivňovat ekonomiku například tím, že je jedním z největších plátců daní v naší zemi a vytváří pracovní příležitosti, ale může ovlivňovat i kvalitu života. Má knowhow a také prostředky na to, aby působila pozitivně na celou společnost. Hovořím například o programu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy, v rámci kterého chodí bankéři ambasadoři dobrovolně bez nároku na odměnu do škol a učí děti o financích. Takových ambasadorů už máme 350. Loni předstoupili před 17 425 žáků a studentů středních škol. Někde zase jdeme cestou podpory partnerských neziskových organizací jako je Sue Ryder, či Výbor dobré vůle a jejich expertů, kteří nejlépe rozumí potřebám svých klientů – tedy typicky lidí v nějaké těžké životní situaci. Nejde ale jen o toto osobní nasazení, usilujeme zároveň o změnu a zlepšení celého systému – např. ve zmíněné finanční gramotnosti jsme teď jen krok od získání certifikace speciálního vzdělávacího programu od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro učitele, který jim pomůže při výuce finanční gramotnosti.
Mohou se vůbec banky chovat společensky odpovědně? Jedná se o ten nejtvrdší byznys, kde není místo na ohlížení se na jiné a kde nejdůležitější je zisk. Jak je tomu dnes?
I když se to na první pohled nezdá, odpovědné chování mají banky ve své DNA. Jednou z největších a nejdůležitějších hodnot bankovního světa je důvěra a bezpečnost, kterou ve vztahu k financím a dnes již i k datům garantujeme našim klientům. Ve skupině KBC, k níž ČSOB patří, jdeme ještě dál. Již řadu let patří k našim nepřekročitelným pravidlům i odpovědný přístup ke společnosti nejen v tradičních oblastech CSR, ale také například v tom, že v žádném případě nefinancujeme obchod se zbraněmi. V minulém roce jsme se pak zařadili po bok světových společností, které bojují proti klimatickým změnám a přestali jsme financovat rozvoj tzv. špinavé (CO2) energetiky. Jsou zde ale další výzvy, které nemůžeme ignorovat. Patří k nim zranitelnost mladých a starých lidí v internetovém prostředí. Celková finanční a kybernetická gramotnost společnosti je jednou velkou výzvou. Tématem je i stárnoucí populace a zvyšující se tlak na část obyvatel v produktivním věku, které říkáme „sendvičová generace“. Všude tam, kde vidíme prostor přispět svými znalostmi, finančními prostředky nebo jen zaujetím nějakého postoje v rámci celé skupiny KBC, tak činíme. Mimochodem, mladí uchazeči o práci toto dnes pokládají za naprosto samozřejmé a od budoucího zaměstnavatele očekávají tento způsob uvažování.
Máte blíže ke společenské odpovědnosti nebo byznysu?
Tyto dvě věci od sebe neumím a nechci oddělovat. Jsem založením obchodník, ale z pohledu mých celoživotních osobních hodnot je mně velmi blízké rozvíjení a naplňování cílů společenské odpovědnosti v ČSOB.
V bankovnictví jste již od roku 1993. Jak se dle vás za tu dobu bankovnictví změnilo?
Na rozdíl od předchozích několika století zásadně. Klient je dnes určujícím, dominujícím subjektem a poskytovatelé finančních služeb, ano, nemluvím již zdaleka jen o bankách, což je jedna z velkých změn, se mu snaží připravit nabídky, které budou neodolatelně zajímavé, jednoduché v užívání a pochopení a cenově příznivé. Fyzické distribuce se transformují a hledají svoji další perspektivu v nově se vytvářejících ekosystémových a multikanálových propozicích pro klienty, které dále povedou ke stále většímu vkomponování finančních služeb do jiných, pro klienty důležitějších aktivit. Co s tím vším udělá umělá inteligence, která přichází jako další vývojová etapa, se v tuto chvíli jen těžko odhaduje. Já si ale myslím, že lidský prvek v celém procesu bude mít stále svoji důležitou roli, minimálně pro důležitou část klientů.
Zabýváte se i úvěrovým financováním. Jaká je podle vás finanční gramotnost v ČR?
Nemá cenu si nalhávat, že jsme na tom v Česku s finanční gramotností výborně. Dva roky zpět jsme si dělali v bance rozsáhlý průzkum na toto téma a vyšlo nám, že čtvrtina rodin by při výpadku příjmů nevydržela ani měsíc. I proto jsme se rozhodli finančně vzdělávat už děti na prvním stupni základních škol. Naši ambasadoři pravidelně docházejí už do 165 škol. Mají originální výukové materiály a maskota Filipa, což jim umožňuje celou tématiku uvést příjemným a akceptovatelným způsobem, který vyvolá zájem. Program má skvělou odezvu a my s ním máme další plány. Věříme, že když začneme už u malých dětí, bude se situace v celé společnosti postupně měnit k lepšímu. Je důležité, aby už děti na prvním stupni pochopily nutnost spoření a principy správného hospodaření s penězi. Přál bych Vám vidět, s jakým zaujetím se děti našich prezentací a souvisejících her účastní!
Věnujete se také startupům. Je to poměrně nová aktivita banky. Proč jste se do toho pustili. Máte již nějaké konkrétní výsledky?
Není nám lhostejné směřování české ekonomiky a myslíme si, že inovativní startupové projekty a firmy mohou být tím správným impulsem pro to, aby Česko nebylo už jen tou často skloňovanou montovnou. Mnozí ze zakladatelů startupových projektů navíc přinášejí řešení, po kterých je ve společnosti poptávka, pomáhají zvyšovat zaměstnanost a přispívají k dynamickému růstu ekonomiky. Startupům, které projdou výběrem, v rámci akcelerátoru START IT nabízíme možnost využívat zázemí coworkingového centra po dobu šesti měsíců, a především se s nimi dělíme o naše zkušenosti. Umíme startupům poskytnout rady přímo na míru formou mentoringu a propojit je s investory a potenciálními zákazníky, našimi klienty. Celý projekt je zatím ve stádiu pilotu, ve kterém jsou čtyři skvělé startupy. Do konce února se mohu hlásit další inovační projekty, aby doplnily první desítku, se kterou rozjedeme ostré kolo START IT.
Jaký je váš názor na sdílenou ekonomiku? Dá se využít i v bankovnictví?
Sdílená ekonomika je trend, který v posledních letech vidíme v běžném životě kolem sebe například v dopravě nebo ubytovacích službách. Do finančního odvětví se snaží promlouvat například formou crowdfundingu. Osobně si myslím, že tím nejcennějším, co jako banka máme, je důvěra našich klientů, a tu jsme si vybudovali tím, že máme na trhu svoji tradici, ale zároveň neustále investujeme do nových technologií, inovací a bezpečnost je pro nás na prvním místě.
O tom, jestli přemýšlel o vlastním podnikání, se dočtete zítra.