Firmy kritizují zrušení karenční doby i růst minimální mzdy

dnech nemoci. Podniky nesouhlasí také s lednovým zvýšením minimální mzdy. Živnostníci naopak vítají zejména růst maximálního limitu příjmu pro použití výdajových paušálů na dva miliony korun. Vyplývá to z ankety ČTK mezi podnikatelskými svazy.

Novelu, podle níž by firmy měly platit zaměstnancům náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci, Senát vrátil minulý týden Sněmovně, která tak o normě bude znovu hlasovat. Pokud zrušení karenční doby začne platit ve verzi schválené Sněmovnou, budou firmy proplácet náhrady mzdy v nemoci od prvního do 14. dne nemoci. Za to se firmám sníží o 0,2 procentního bodu sazba pro nemocenské pojištění, které platí za zaměstnance. „Toto snížení odvodů není pro zaměstnavatele žádná kompenzace. Firmám nemůže pokrýt zvýšené náklady. Podle statistik se zvýší nemocnost o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady se jim tedy zvýší odhadem o osm miliard korun. Díky snížení pojistného firmy ušetří asi tři miliardy korun,“ uvedl prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák.
Minimální mzda vzroste od ledna 2019 o 1 150 korun na 13 350 korun. Svaz průmyslu se snažil prosadit, aby se zvýšila o 800 korun. Růst minimální mzdy bude podle Hanáka pro některé firmy zátěží, protože nerespektuje, že od minimální mzdy se odvíjí výše zaručených mezd, a že se mzdy liší mezi jednotlivými kraji, odvětvím či firmami.
Mezi nejpozitivněji vnímané změny patří podle Asociace malých a středních podniků změna v odpočtech na výzkum a vývoj a chystané vládní usnesení o definici rodinného podnikání. Nejmenší živnostníci vidí jako nejlepší změnu navrácení maximálního limitu příjmu pro použití výdajových paušálů na dva miliony korun, na čemž se Sněmovna v nejbližších týdnech zřejmě shodne. Pozitivně vnímají i možnost vyššího přivýdělku v rámci dohod o pracovní činnosti. Jako dobré vidí zjednodušení režimu vyřizování ochranných známek.
Nejvíce negativně vnímají podnikatelé plánované zrušení karenční doby, což bude podle nich mít v době nedostatku pracovníků negativní dopad na všechny zaměstnavatele. Zvýšení minimálních a zaručených mezd negativně hodnotí zejména výrobci v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou. Nejmenší živnostníci se obávají i trvale vzrůstajících záloh na sociální a zdravotní pojištění, které v součtu činí přes 55 tisíc korun ročně. Roste i stravné, které musí zaměstnavatelé vyplácet svým pracovníkům vyjíždějícím do zahraničí, připomněla asociace.
Neutrální postoj má asociace ke změně v investičních pobídkách, která nově umožní podporu výrazně méně subjektům, nicméně zase vzroste šance pro středně velké podniky a pro firmy investující do výzkumu a vývoje. Stejně tak jsou vnímány očekávané elektronické neschopenky, zejména proto, že podnikatelé zatím nedokážou odhadnout faktický dopad jejich zavedení.
Hospodářské komora upozornila na to, že od ledna 2019 jsou zálohy podnikatelů na sociální a nemocenské pojištění na daný měsíc splatné celý měsíc, na který jsou placeny. Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, může požádat o zrušení povinnosti platit zálohy. Minimální záloha na pojistné na sociální zabezpečení od 1. ledna bude 2 388 korun.
ČTK