Sněmovna nedokončila další debatu o zdanění peněžitých náhrad církvím za majetek, který jim stát nevydal v restitucích.
Klub TOP 09 si vyžádal přestávku do konce jednacího dne. Diskuse o předloze komunistických poslanců by mohla v nynějším druhém čtení pokračovat už ve středu.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek řekl, že pokud by Sněmovna návrh schválila, stát by porušil smlouvy, které podepsal s církvemi někdejší premiér Petr Nečas (ODS). Kalousek nejprve žádal, aby Sněmovna projednávání předlohy přerušila do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) jako Nečasova nástupce, nebo některého z místopředsedů vlády. Plénum Kalouskův požadavek zamítlo, posléze si proto vyžádal přestávku na jednání klubu.
Předseda KSČM Vojtěch Filip s Kalouskovými argumenty nesouhlasil. „Takový vstup v zákoně je možný. Stát může, zejména v daňové oblasti, změnit pravidla. Stát je v tomto ohledu suverén,“ soudí.
Přerušení debaty žádal neúspěšně také šéf frakce Pirátů Jakub Michálek. Chtěl, aby v ní Sněmovna pokračovala až potom, co vláda předloží rozbory svědčící o důvodných pochybách o výši náhrad. Poukazoval na stanoviska některých ústavních právníků, kteří doporučovali obezřetnost.
Rozpočtový i ústavně-právní výbor předlohu KSČM už dříve podpořily, navzdory výhradám kritiků o její možné protiústavnosti. Právní výbor doporučil odložit účinnost novely o rok, tedy na leden 2020. Vznikl by díky tomu časový prostor pro její posouzení před Ústavním soudem.
Komunisté podobně jako například Babiš pokládají výši náhrad za nadsazenou. Stát by zdaněním mohl podle zdůvodnění KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Zástupce předkladatelů Vladimír Koníček (KSČM) už dřív řekl, že stát by náhrady vyplácel podle smluv, které s církvemi uzavřel. Církve by ale musely zahrnout náhrady při podávání daňového přiznání mezi zdanitelné příjmy.
Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v předminulém volebním období za Nečasova koaličního kabinetu. Počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona od roku 2013.
ČTK
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
