Zvyšování minimální mzdy by mělo být být podle názoru Národní rozpočtové rady spíše pozvolnější, nikoli skokové.
Zároveň rada nepovažuje za vhodný návrh na automatické zvyšování minimální mzdy. Po včerejším jednání členů rady se zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to ČTK řekl mluvčí rady Janis Aliapulios.
Rada vznikla podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu.
Minimální mzda od letošního ledna činí 12 200 korun. Odbory pro příští rok žádají růst o patnáct set korun a mají k tomu podporu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Podle zaměstnavatelů to neodpovídá hospodářskému růstu a pro firmy v některých odvětvích by tak vysoké přidání znamenalo problém. Navrhují zvýšení o 800 korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) je pro růst maximálně o tisíc korun.
„Prudký nárůst minimální mzdy se totiž projeví nejen u lidí, kteří ji přímo pobírají, ale také v návazných příjmových hladinách, což už by na českém přehřívajícím se trhu práce mohlo pro některé firmy znamenat problém,“ uvedl Aliapulios.
Automatický růst minimální mzdy by pak podle něj v období propadu ekonomiky mohl prohloubit problémy některých firem a přispět k většímu propouštění zaměstnanců. Návrh, podle kterého by se minimální mzda od roku 2020 zvyšovala tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska, představila v pondělí Maláčová. Odbory s plánem souhlasí, zaměstnavatelé jsou pro zavedení mechanismu, nesouhlasí ale s jeho parametry.
Jednání, kterého se zúčastnil předseda ČMKOS Josef Středula a makroekonomický expert odborů Martin Fassmann, bylo podle mluvčí odborů Jany Kašparové pozitivní a na odborné úrovni. „Pro Národní rozpočtovou radu šlo o přínosné setkání na odborné úrovni a cennou výměnu argumentů v debatě o vývoji veřejných financí České republiky,“ řekl Aliapulios.
Odboráři se zástupci rozpočtové rady diskutovali také o tom, jak by bylo možné ovlivnit vyvádění zisků firem z ČR. Souhlasili rovněž s vládním záměrem zrušit superhrubou mzdu a se snížením daňového zatížení zaměstnanců.
ČTK