Volby rozhodly o změně. Pokud skutečně povládne hnutí ANO za pomoci SPD a Motoristů, čeká nás tak trochu oříšek. Alespoň co se týká klasického hodnocení pravicovosti a levicovosti kabinetů. Zde totiž dostaneme všechno tak nějak v jednom balíčku. Tato sestava bude hodně široce rozkročená. Tím se zřejmě naplnění to, čemu Andrej Babiš říká „catch all party“. A my ostatní prostě „kočkopes“. Bude asi dost těžké na toto uskupení vztáhnout nějaká ekonomická měřítka.
Samotné ANO ve spektru zastává pozici dlouho patřící sociální demokracii. Tedy co se týká elektorátu. V samotné partaji jsou lidé různého ideologického zabarvení včetně mnoha pravičáků. Sám předseda Andrej Babiš vstupoval do politiky s představou, že nahradí ODS a TOP 09. V prvním kabinetu coby ministr financí jako jediný hlasoval proti zvýšení penzí, zatímco ČSSD a KDU-ČSL byly pro. Pak ale zjistil, jak je tento krok populární u seniorů a kolik mu přináší hlasů. Jako byznysmen se tak rozhodl obsadit tento „tržní segment“.
I nynější volební program je plný populistických slibů včetně zrušení penzijní reformy. Pokud se vše splní, bude to stát stovky miliard navíc. Na druhé straně první místopředseda Karel Havlíček (který se sám definuje jako pravicový politik) přišel s hospodářskou strategií, kterou mohla klidně navrhnout ODS. Takže už v samotném nejsilnějším subjektu vlády je usídlena jistá vnitřní schizofrenie. K tomu přidejme Motoristy, kteří se mají za tvrdou pravici a SPD, což je nacionálně populistická levicová strana.
S Tomio Okamurou se Andrej Babiš shodne na štědrosti k penzistům a marnotratném rozhazování peněz, naopak Petr Macinka říká, že oni budou trvat na vyrovnaném rozpočtu. Můžeme si tipnout, že asi zvítězí to první. Nicméně v každém případě to bude „zajímavé“. Nejhorší pro budoucnost země by byl „širokospektrální populismus“, tedy snižování daní doprovázené růstem výdajů. Právě toto se ovšem nyní jeví jako nejpravděpodobnější možnost. Každý si prosadí něco. Jako když pejsek s kočičkou vařili dort…
Pro tuto možnost mluví i to, že Andrej Babiš dostává zemi od Petra Fialy v daleko lepíš hospodářské kondici, než mu ji předával. Přestože pro nás pravičáky byl končící kabinet poněkud zklamáním (hlavně proto, že rázně neškrtal a neomezil plýtvavé utrácení státu), oproti svému předchůdci (a nyní nástupci) byl doslova zlatý. Deficit rozpočtu je poloviční, meziroční inflace není 9,9 % ale 2,5 % reálné mzdy neklesají tempem mínus dvě procenta, ale rostou o 5,3 %.
Takže jak říkali „staří dobří“ socani, „zdroje jsou“. Jenže i o ni uměli uznat, že nakonec nebyly… V každém případě Babišovi na čtyři roky vládnutí polštář nadýchaný Fialovou vládou vystačí, aniž by se ihned začaly projevovat vážné problémy. Ty se dostaví se zpožděním a dopadnou s neúprosnou neodvratností na nějaký jiný a dost možná zodpovědnější kabinet. Zopakuje se tak koloběh: levice zemi zadluží, proto prohraje volby, pravice ji dá do pořádku, proto prohraje volby, nastoupí levice a jede se nanovo.
Jak řečeno, čeká nás z ekonomického pohledu zvláštní sestava. Samotné ANO umí být jak pravicové, tak levicové, podle toho, z jakého úhlu se na něj díváte – nebo jak se zrovna vyspí Andrej Babiš. Pak tu máme nacionalisticky levicovou SPD a Motoristy, kteří se zatím tváří jako pravicový hardcore. Na druhé straně ovšem také chtějí zrušit penzijní reformu. Což tedy o nějaké názorové konzistenci moc nesvědčí. Opravdu je nejpravicovějším českým politikem lidovec Marian Jurečka, který se tohoto úkolu nebál a splnil ho?
Asi největší paradox bude (pokud ANO splní slib) zastavení zvyšování daní živnostníkům. Což je (nebo bývala?) klíčová voličská skupina pro ODS, která jí však za svého vládnutí drasticky zvýšila odvody, zatímco Alena Schillerová těsně před volbami prohlásila, že toto utahování šroubů aspoň zastaví (protože má pokračovat), když už ne přímo otočí. Neboli v tomto by nový kabinet byl pravicovější, než jeho předchůdce. Což je nakonec dokladem faktu, že zmatky ohledně ideologické orientace nepřicházejí až s Babišem.
Kdybychom to vše nějak zprůměrovali, tak na pravolevé ose nebude vznikající vláda (pokud se ustaví) nijak daleko od své předchůdkyně. Nicméně bylo by dobře, kdyby koalice SPOLU (pokud se ta pro změnu nerozpadne) využila „levicové momentum“, jež bezpochyby s Babišem přichází, k tomu, aby si v opozici pořádně „nabrousila pravicové drápy“, protože dokud byla u moci, působila jako domácí kočka, které majitel pro jistotu spáry upiloval, ne jako opravdová šelma.
Nástupce je opravdu kočkopsem. Nicméně spíše sázejme na to, že se převážně bude projevovat coby přítulný populistický levicový pejsek. Ekonomický tygr se z něj zřejmě nestane. Ale nechme se třeba klidně (příjemně) překvapit. Zástupci ANO tvrdí, že to s hospodářskou strategií myslí smrtelně vážně. A i když ji asi nedoprovodí rázným osekáváním veřejných výdajů, výsledek pak bude alespoň „nelevicový“. Nebo přesněji řečeno pro byznysový, což by bylo jen dobře.
Mohou Motoristé uspět s návrhy na snižování utrácení? To je otázka. Mají 13 poslanců, ANO 80 a rovněž levicová SPD 15. Leč podívejme se, co vše si dokázali vydupat (a pokazit) Piráti se čtyřmi mandáty. Není malých stran, jsou jen málo vydírající partaje… Uvidíme, jaká bude realita. V každém případě tak jako předchozí kabinet, tak ani jeho pravděpodobný nástupce není vůbec ideově jednolitý a spojuje ho (opět) převážně jen nenávist k předchůdci. Ale co už? Minule jsme také nedostali úplně to, co jsme si objednali.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Martin Schmarcz
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
