Pravidla pro přiznání důchodů se sice v letošním roce upravují, ale stávajících příjemců penzí, ani těch, kteří v nejbližších letech do důchodu půjdou, se změny nedotknou. Pravidla se tedy reformují až pro další generaci, pro lidi, kterým je dnes kolem 50 let.
Hlavním cílem změn je dosáhnout udržitelnosti celého penzijního systému, tedy na jedné straně zatížit stávající účastníky sociálního (penzijního) pojištění únosnou povinností platit pojistné a na druhé straně takto získané prostředky rozdělit těm, kteří mají na důchody nárok. Protože se lidé dožívají stále vyššího věku, důchodců objektivně přibývá a jejich „živitelů“ ubývá – tím je systém stále více nevyvážený. Tato tendence je známá už řadu let a horizont možného kolapsu se přibližuje. Co tedy důchodová reforma konkrétně přináší?
- Koho se důchodová reforma týká?
- Jak se změní výše budoucích důchodů?
- Co je nového ohledně výchovného?
- Zvyšuje se důchodový věk?
- Jaké změny čekají pracující důchodce?
Úprava výšky budoucích důchodů
Důchody by během příštích deseti let měly postupně klesnout asi o 8 % v průměru proti tomu, jaké by byly, kdyby ke změnám nedošlo. Konkrétně se jedná o snižování tzv. procentní části důchodu, tedy té části, jejíž výše je závislá na příjmech před důchodem. V současné době se výdělky rozdělují redukčními hranicemi na dvě části. Ta první je (pro rok 2025) do výše 20.486 Kč měsíčně a do důchodu se započítává celá. V letech 2026 – 2035 se bude zápočet postupně snižovat o 1 procentní bod na cílových 90 %. Zároveň se sníží zápočet výdělku za každý rok důchodového pojištění: ze současných 1,5 % se bude zápočet snižovat v letech 2026 až 2035 postupně až na cílových 1,45 %.
Spolu s tímto úsporným opatřením dojde ke zvýšení minimálního důchodu. V současné době je stanoven jako 10 % průměrné mzdy (základní výměra, pro všechny důchody stejná) plus procentní výměra. Pokud je dosahovaný výdělek velmi nízký, uplatní se v současné době tzv. minimální procentní výměra, což je 770 Kč. V roce 2025 bude tedy minimální důchod ve výši 4.660 + 770 = 5.430 Kč. Po reformě by obě částky měly být ve výši 10 % průměrné mzdy, to znamená, že minimální důchod by jednoduše představoval 20 % průměrné hrubé mzdy. Kdyby tedy průměrná mzda letos dosáhla předpokládané částky 43.967 Kč a rostla tempem 6,6 %, dosáhl by minimální důchod částky 9.365 Kč.
Reforma se dotýká také výchovného, které bylo zavedeno od roku 2023 jako příplatek ke starobnímu důchodu za každé vychované dítě. Reforma předpokládá uplatnění tohoto příplatku až od 3. vychovaného dítěte, přičemž částky na 1. a 2. dítě by se postupně snižovaly – v roce 2027 na 300 Kč, v roce 2028 na 200 Kč, v roce 2029 na 100 Kč a od roku 2030 by bylo výchovné zrušeno. Částka výchovného má být v roce 2025 ještě valorizována, v dalších letech by bylo výchovné z valorizace vyjmuto.
Zvýšení důchodového věku
Významné úspory bude dosaženo prodlužováním věku odchodu do důchodu, čímž bude zachován vyšší počet plátců a snížen počet příjemců důchodů. Pro ročníky 1965 a starší se nemění nic, odcházejí do penze (dosahují důchodového věku) v den svých 65. narozenin, tedy v roce 2030. Dále by se odchod do důchodu měl odložit každý rok o jeden měsíc, takže ročníky 1989 by odcházely do důchodu ve věku 67 let (tedy v roce 2056). To má být také nejvyšší důchodový věk pro následující období. Zvažována byla i komplikovanější varianta stanovení věku odchodu do důchodu podle naděje dožití, v každém případě však obě pojetí směřují k tomu, aby v průměru strávil člověk v důchodu kolem 21,5 roku. V této souvislosti se počítá s předčasným odchodem do důchodu lidí ve vybraných profesích. Obecně se to bude týkat lidí, kteří pracují v náročném a rizikovém prostředí, s vysokou zátěží chladem, horkem, fyzickou námahou a vibracemi. Celkem se to má týkat asi 15 tisíc lidí, kteří půjdou do důchodu dříve, ale další lidé v náročných profesích budou dostávat povinně od zaměstnavatelů 4 % své mzdy na individuální spoření v tzv. 3. pilíři. Mluví se o konkrétních profesích jako zdravotní sestry, lidé v hasičských sborech, v lesnictví, sklářství, metalurgii atp., kde by se za určitý počet odpracovaných směn zkracoval důchodový věk vždy o konkrétní počet měsíců, nejvýše však o 60 – tedy o 5 let.
Mění se též odložený starobní důchod, což je opatření, které se týká délky pojištění. Kdo dosáhl důchodového věku po roce 2018, musí mít zároveň 35 let uhrazené důchodové pojištění. Kdo dosáhne důchodového věku a tuto podmínku nesplňuje, může po pěti letech požádat o tzv. odložený důchod, pokud důchodové pojištění platil alespoň 15 let. Od roku 2025 by se o odložený důchod mohlo žádat už po dvou letech od dosažení důchodového věku. Porovnání starobního důchodu podle aktuálních pravidel s důchodem podle nových pravidel umožňuje následující kalkulačka. Je to porovnání pouze orientační, ale představu si udělat lze:
Zdroj kalkulačky: Kalkulačka předčasného důchodu do 30. 9. 2024, Kurzy.cz Zdroj kalkulačky: Výpočet výše důchodu po reformě (zjednodušený), Kurzy.czPracující důchodci mají v současné době možnost požádat za každých 360 odpracovaných dnů o zvýšení své penze. Výměra se jim však zvyšuje jen o 0,4 %, což jsou většinou částky mezi 80-100 Kč. Od roku 2025 má být tato motivace k ekonomické aktivitě nahrazena snížením sociálního pojistného na nulu (důchodcům by zůstala jen povinnost platit si zdravotní pojištění). Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane zachována.
Za zmínku stojí ještě nová možnost tzv. sdíleného vyměřovacího základu.
Manželé či registrovaní partneři mohou uzavřít dohodu, podle které pak sdílejí vyměřovací základ (podle dostupných informací mají oba stejný, vypočtený jako aritmetický průměr). Je dobré si takový krok rozmyslet, ne pro každou situaci je výhodný. Pokud má jeden z manželů/partnerů výdělek nižší než 44 % průměrné mzdy (tedy aktuálně nižší než 20.486 Kč měsíčně) a druhý má plat v podobném rozsahu vyšší, zřejmě se to vyplatí: částka výdělku nad touto hranicí se totiž do důchodu započítá jen z 26 %, ale do této částky se započítá celá. Předpokladem výhodnosti také je, že oba manželé/partneři odcházejí do důchodu zhruba ve stejné době.
Otázky a odpovědi o důchodové reformě
1. Koho se důchodová reforma týká?
Reforma ovlivní především generace, které ještě nemají důchod na dosah, tedy lidi kolem 50 let a mladší. Pro současné důchodce a ty, kteří odejdou do penze v nejbližších letech, zůstávají pravidla beze změn.
2. Jak se změní výše budoucích důchodů?
- Procentní část důchodu bude postupně snižována, což povede ke snížení průměrných důchodů o 8 % během následujících 10 let.
- Minimální důchod se však zvýší na 20 % průměrné hrubé mzdy. Například při průměrné mzdě 43.967 Kč by minimální důchod činil přibližně 9.365 Kč.
3. Co je nového ohledně výchovného?
- Od roku 2027 bude výchovné poskytováno pouze za třetí a další dítě. Částky za první a druhé dítě se budou postupně snižovat, až bude od roku 2030 zcela zrušeno.
4. Zvyšuje se důchodový věk?
Ano, důchodový věk se bude postupně zvyšovat.
- Lidé narození před rokem 1965 odcházejí do důchodu v 65 letech.
- U mladších ročníků se odchod do důchodu posune každoročně o jeden měsíc, přičemž maximální věk bude 67 let pro ročníky 1989 a mladší.
5. Jaké změny čekají pracující důchodce?
Od roku 2025 již nebudou platit sociální pojištění, což nahradí dosavadní motivaci k navýšení důchodu o 0,4 % za každých 360 odpracovaných dnů.
Martin Švehla
Foto: Pixabay
Autor: Martin Švehla