I dnes, tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, ruské tankery na černé listině EU se neustále proplouvají evropskými vodami a převážejí ropu, která financuje válku. Navzdory desítkám sankčních balíčků stínová flotila obchází restrikce sofistikovanými triky, což ohrožuje nejen ekonomiku, ale i životní prostředí a bezpečnost.
Od invaze k sankční honbě
V roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se evropská energetická mapa obrátila naruby. My, kteří jsme dříve záviseli na levné ruské ropě, jsme se museli rychle adaptovat. Evropská unie reagovala sankcemi, které se postupně zaměřily na ruský export fosilních paliv. Podle dat Evropské komise z roku 2022 začaly s cenovými stropy země G7. Měly omezit příjmy Moskvy z ropy. Ale Rusko nečekalo s rukama v klíně – rozšířilo tzv. stínovou flotilu, sbírku starých tankerů s nejasným vlastnictvím, registrovaných v daňových rájích jako Panama nebo Seychely.
Tyto lodě, často bez pojištění, vypínají sledovací systémy AIS, falšují polohu a provádějí překládky ropy na otevřeném moři, aby zakryly původ nákladu. Co se změnilo od té doby? Sankční seznamy EU rostly raketově: z desítek plavidel v roce 2022 na stovky k roku 2025. Tato „černá listina“ nyní eviduje přibližně 568 lodí, včetně ropných tankerů, které slouží k obcházení restrikcí. Je to jako hon na stíny – vidíte je, ale chytit je je obtížné.
Provokace v Baltském moři a eskalace sankcí
Dnes se situace vyostřuje zejména v Baltském moři, kde proplouvá měsíčně asi 20 tankerů stínové flotily. Tyto lodě přepravují zhruba 60 procent ruského námořního ropného exportu do Evropy, i když oficiálně by měly být blokovány. Polský premiér Donald Tusk to nedávno označil za „téměř denní realitu“ ruských provokací, kdy válečné lodě escortují tankery, což zvyšuje napětí v regionu.
Vývoj v roce 2025 je alarmující. Sedmnáctý sankční balíček EU z května přidal 189 lodí na seznam, a devatenáctý ze září/října má přidat přibližně 118. Celosvětově tvoří stínová flotila asi 940 plavidel, což je 17 procent všech ropných tankerů, podle monitoringu lodní dopravy z francouzských a německých úřadů. Příkladem je zadržení tankeru Boracay francouzskými úřady v říjnu. Stejně tak v únoru 2025 Německo zadrželo tanker Arne kvůli podezření z poškození podmořského kabelu. EU teď zvažuje přísnější kontroly, včetně zadržování na základě ekologických rizik, a poprvé v devatenáctém balíčku cílí na kryptoměny jako nástroj obcházení sankcí.
Z českého pohledu je to bolestivé. Naše firmy jako Orlen Unipetrol, hlavní zpracovatel ropy, se snaží o diverzifikaci přes projekt TAL-PLUS, který snižuje závislost na Rusku. Ministerstvo průmyslu a obchodu varuje před narušením dodavatelských řetězců, což by mohlo zvýšit ceny pohonných hmot oproti loňskému roku o desítky korun za litr. Jak říká Hospodářská komora ČR, tyto nelegální aktivity přinášejí nejistotu na trh, kde my všichni platíme účet.
Proč Rusko pokračuje?
Sankce EU, USA a G7 oslabují ekonomiku Moskvy, ale ruský zájem na exportu ropy je obrovský – každý barel financuje válku. Pomáhají složité struktury: offshore firmy v SAE nebo Seychelách, zprostředkovatelé a nedostatečná kontrola na otevřeném moři. Z ruské perspektivy je to obrana suverenity, s přesunem exportu do Asie. EU to vidí jako bezpečnostní hrozbu: ohrožení svrchovanosti vod a financování agrese.
Dopady jsou mnohostranné. Sankce ztrácejí kvůli stínové flotile sílu, což prodlužuje konflikt. Pro Česko to znamená tlak na ceny ropy a logistiku, kde státní operátor MERO ČR bojuje s nestabilitou. Ekologicky? Staré tankery hrozí úniky, ohrožující mořskou faunu – nevládní organizace jako Greenpeace varují před hybridními hrozbami, včetně sabotáží infrastruktury.
Klíčoví aktéři? Na ruské straně Sovcomflot, Rosněfť a Gazpromněfť. V EU Evropská komise pod Ursulou von der Leyenovou, Rada EU a agentura EMSA. V Česku Ministerstvo zahraničních věcí, Svaz průmyslu a dopravy, plus pražská firma Silverina Holding SA, vlastník sankcionovaného tankeru Gogland. Je ironické, že i u nás se objevují stopy této sítě.
Cesta k bezpečí přes jednotu a technologie
Stínová flotila je ranou pro evropskou solidaritu, ale i příležitostí k posílení. V budoucnu lze očekávat scénáře od dalšího zpřísnění sankcí – s AI a satelity pro monitoring – po fragmentaci EU, kde státy jako Maďarsko nebo Slovensko oslabí jednotu. Nejlepší výhled? Ukončení dovozu ruské ropy do 2027 a plná diverzifikace. My v Česku musíme urychlit přechod na udržitelné zdroje, aby nás tyto mořské stíny nenechaly v temnotě.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
