Ukrajina se v ocitá na pokraji energetické krize, kdy ruské drony ohrožují klíčové elektrárny a plynárny. Nejnovější útoky s 381 drony a 35 raketami ukazují na eskalaci, která může zanechat miliony lidí bez tepla a světla před tvrdou zimou. Pro nás v Evropě to není jen vzdálený konflikt – je to varování před křehkostí naší energetické sítě.
Od prvních úderů k současné eskalaci
Energetická síť je klíčová pro fungování měst a vesnic. Od podzimu 2022 Rusko systematicky útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu s cílem ji ochromit. První velké vlny v roce 2022 zničily až 30 procent elektráren, což vedlo k výpadkům elektřiny pro miliony lidí – v zimě, kdy teplota klesá pod nulu, to znamená nejen tmu, ale i ohrožení životů. V té době šlo o první masivní nasazení íránských dronů Šáhid-136, které Rusko vyrábí lokálně jako Geraň-2. Tyto levné „kamikadze drony“ – bezpilotní letouny určené k sebevražednému nárazu – se staly symbolem asymetrické války.
Roky 2023 a 2024 přinesly zlepšení: Ukrajina získala západní systémy protivzdušné obrany, jako Patriot nebo IRIS-T, a dokázala sestřelit většinu útočníků. Přesto útoky pokračují. V roce 2025 eskalovaly do rekordních rozměrů – v září například přes 810 dronů a 13 raket, v červenci 400 a pak 728 kusů, v červnu 472. Tato čísla, podle statistik ukazují na rostoucí ruskou produkci: asi 70 dronů denně, s plány na útoky s více než 500 najednou. Nově se objevují modernizované Šáhid-238 s proudovým motorem, rychlejší a těžší k detekci.
Aktuální stav
Dnes je situace alarmující. Ruské útoky, často kombinované s balistickými raketami, cílí na elektrárny, rozvodny a plynárny v oblastech jako Charkov, Poltava, Suma, Dněpropetrovsk, Oděsa a Kyjev. Nejnovější vlna poškodila zařízení ukrajinské firmy DTEK, která musela zastavit provoz plynárenských závodů v Poltavě – to znamená okamžité výpadky pro desetitisíce domácností. Kritická je Záporožská jaderná elektrárna, od konce září odpojená od sítě a chlazená jen nouzovými dieselagregáty. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varuje před rizikem jaderné havárie, podobné Černobylu, ale v aktivním konfliktu.
Ukrajina se brání statečně. Prezident Zelenskyj naznačil možnost preventivních úderů v hloubi Ruska, pokud útoky neustanou. Posilují se systémy jako SAMP/T, NASAMS či Skynex, a rozvíjejí vlastní záchytné drony. USA dodávají zpravodajská data a zvažují dodání střel Tomahawk. Z ruské strany, podle ministerstva obrany, jde o „legitimní zásahy“ proti vojenskému průmyslu – ironie, když civilisté platí největší cenu.
Příčiny a dopady nové strategie
Příčiny jsou jasné. Ruská strategie chce před zimou demoralizovat Ukrajince, ochromit ekonomiku a donutit Ukrajinu k ústupkům. Levné drony umožňují masové útoky bez velkých finančních ztrát. Z ukrajinského pohledu je to teror proti civilistům. Západ to vidí jako agresi a posiluje sankce proti Íránu a firmám obcházejícím embargo. V EU a Česku, podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ), to zvyšuje volatilitu cen energií – připomeňme si, jak v roce 2022 vyskočily o stovky procent. České firmy zapojené do ČEPS, pomáhají s obnovou a diverzifikací, ale přímé ohrožení neexistuje: jsme propojeni přes Slovensko, ne přímo s Ukrajinou.
Pro nás v ČR to znamená tlak na energetickou bezpečnost. Česko se podílí na evropských iniciativách, včetně dánského výcviku proti dronům, a podporuje integraci Ukrajiny do EU sítě. Ekonomicky? Nejistota tlačí na ceny, ale i na inovace – decentralizovaná energetická struktura by mohla být lékem.
Útoky s modernějšími Šáhid-238 pokračují. Ukrajině hrozí kolaps energetiky – ale s podporou EU a USA, včetně sankcí, lze očekávat obrat. My v Evropě musíme investovat do obrany a obnovy, aby se temnota nerozšířila. Stabilní Ukrajina znamená stabilitu pro nás všechny.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: n-tv.de
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
