Rozhovor s Martinem Jiránkem, předsedou České startupové asociace.
Martin Jiránek je předseda České startupové asociace. Jeho tým zastupuje startupové a investorské prostředí v komunikaci s vládou a Parlamentem. Jeho hlavním cílem je úpravou legislativy a systémového nastavení startupového prostředí zvýšit počet úspěšných českých startupů.
„Jsme průmyslová, technologická země, máme dobré školství a vysoké procento inovativních a kreativních lidí, geograficky jsme i dobře umístěni uprostřed Evropy. Potřebujeme si však jako země, včetně politiků, říct, že tou startupovou velmocí být chceme a provést potřebné změny. Příklady zemí, které to dokázaly, máme. Přidejme se k nim,“ říká Martin Jiránek.
Ve hře je v současnosti startupový zákon. Jaká je role práva a státu v této oblasti?
Chytré státy si uvědomují, že ekonomicky dává smysl mít silný a fungující segment startupů, tedy mladých a inovativních firem. Pokud máme podobnou vizi i v Česku, pak z pohledu státu potřebujeme v první fázi definovat, co startup je. A v druhé fázi identifikovat a zavést vhodné úlevy či pobídky, které těmto inovativním firmám umožní rychleji vyrůst na evropskou a ideálně globální úroveň.
Jak je na tom aktuálně startupový zákon?
Aktuálně se připravuje RIA, tedy podrobná analýza variant, jak případný zákon co nejlépe nastavit. Ta by měla být hotová pro novou vládu do ledna. Pak politici vyberou nejvhodnější variantu a bude se pokračovat směrem k přípravě paragrafového znění.
Jsou startupy klíčem k růstu české ekonomiky?
Jedním z klíčů určitě. Za prvé existují desítky zahraničních studií, které potvrzují pozitivní efekty startupů na ekonomickou, inovační, vzdělávací i společenskou sféru. A za druhé jsme jako stát jednoznačně pod naším inovačním ekonomickým potenciálem. Tedy dobré startupové a investorské prostředí, které podnítí zvýšení počtu úspěšných startupů, může rozhodně přispět k vyššímu růstu české ekonomiky.
Kde mohou startupy nejvíce pomoci?
Těch oblastí je celá řada. Startupy přináší inovace a nové technologie, zvyšují produktivitu a konkurenceschopnost, tím zvyšují odolnost hospodářství. Vytváří nová, mnohdy specializovaná a dobře placená pracovní místa. Často kooperují s vysokými školami a výzkumnými centry. Úspěšní zakladatelé zpravidla vrací peníze do ekosystému, na zakládání a růst dalších podobných firem. Prostě ekonomika díky startupům víc žije.
Co vám ukázal celonárodní průzkum mezi startupy?
Cílem bylo zjistit, které oblasti – např. nedostatek kapitálu, daňové zatížení, zaměstnávání lidí, byrokracie a další startupy brzdí v růstu. To se povedlo zmapovat. Výsledky nám i pro potřeby připravovaného zákona ukazují hlavní překážky, které startupy v českém prostředí zpomalují. Zároveň však identifikují i oblasti, které pro startupy zase tak problémové nejsou, nebrzdí je. Tedy není nutné je v rámci zákona víc řešit.
Změnila se v poslední době definice startupů? Kdy je firma startup a kdy už je normální běžnou firmou?
Jednotná definice pro legislativní potřeby zatím neexistuje. Máme samozřejmě nějaké obecné definice, ale pro potřeby zákona je právě potřeba se na jedné přesné shodnout. Řeší se to i na evropské úrovni. Tedy ano, budeme potřebovat startup jasně vymezit, a to by mělo v následujících měsících ujasněno.
Jak si podle vás vedou české startupy?
Vzhledem k českému prostředí, které není v rámci mezinárodního srovnání mezi těmi nejlepšími, si vedou dobře. Startupy u nás vznikají, některé jsou úspěšné. Ale když se srovnáme se státy s lepším startupovým prostředím, tak ta čísla už tak skvělá nejsou. Zakládá se u nás poměrově méně startupů, méně jich je úspěšných, a když už jsou úspěšné, tak své sídlo nadprůměrně často přesouvají do zahraničí. Tedy ze systémového pohledu před sebou máme ještě hodně práce.
Převažují stále technologické startupy?
Ano, startupy jsou převážně technologické firmy.
Co je důležité na ESOPu a co přesně řeší?
ESOPy jsou zaměstnanecké opční programy, kdy startup může motivovat své zaměstnance tím, že jim smluvně přislíbí podíl na firmě. A pokud se pak startupu vede dobře a například ho někdo koupí, tak si tito zaměstnanci mohou přijít na miliony i desítky milionů korun. V mnoha státech světa se ESOPy používají jako motivační bonus, jak víc propojit zaměstnance s firmou a studie pozitivní vliv na výkon firmy potvrzují.
Může být ČR jednou startupovou velmocí? V jakých oborech nejvíce?
Určitě může, máme dobrou základnu. Jsme průmyslová, technologická země, máme dobré školství a vysoké procento inovativních a kreativních lidí, geograficky jsme i dobře umístěni uprostřed Evropy. Potřebujeme si však jako země, včetně politiků, říct, že tou velmocí být chceme a provést potřebné změny. Příklady zemí, které to dokázaly, máme. Přidejme se k nim.
Jak na startupy slyší čeští podnikatelé?
Různě. Mnoho podnikatelů již zjistilo, že spolupráce s mladými inovativními lidmi, firmami, jim přinesla konkurenční výhodu v jejich vlastních byznysech. A část z nich do startupů již i aktivně investuje. Ale toto číslo pořád ještě není dostatečné, například proti Švédsku, kde se startupy spolupracuje okolo 70 % velkých firem, tak v Česku jen to jen kolem 30 %. Víme, že švédským firmám a celkově hospodářství se to vyplácí, tak věřím, že i u nás se situace v následujících letech ještě zlepší.
Mladí startupisté chtějí, aby penzijní fondy, kde mají úspory starší lidé a důchodci, investovali do rizikového kapitálu začínajících startupů. Je to podle vás moudré?
Jednoznačně. V ekonomicky úspěšných zemích světa – Kanada, Austrálie, Švédsko, USA – a v mnoha dalších je startupové prostředí běžnou oblastí, stejně jako akcie či státní dluhopisy, kam penzijní fondy investují, stejně jako třeba akcie či státní dluhopisy. Samozřejmě, že se do startupů neinvestují všechny peníze, ale jen menší část, která však má zpravidla vysoký výnos. A dlouhodobě se ukazuje, že takto investující penzijní fondy mají pro důchodce v daných zemí výrazně lepší výsledky, než za poslední desítky let mají fondy v Česku. Tedy ano, jednoznačně je to moudré. Pro budoucí důchodce, startupy, hospodářství i stát.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Martinem Jiránkem
Autor: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
