Rozhovor s Tomášem Drbalem, technickým ředitelem skupiny BTL.
Tomáš Drbal je technický ředitel skupiny BTL, která se zabývá výzkumem a vývojem nových technologií a zdravotnických přístrojů.
„Jednou z posledních inovací je umělá inteligence v kardiologii, jehož modul je venku od ledna letošního roku, několik tisíců EKG už je po světě. Na začátku roku jsme dokončili vývoj antigravitačního chodníku, což je zařízení, které pacientovi pomůže s gravitací až na 100 %. Je to zařízení pro pacienty, kteří hůř chodí se spoustou pomůcek, tím pádem se jim chůze špatně trénuje, což způsobuje, že tyto svaly nedokážou správně natrénovat. Na tomto zařízení je nejvíce podstatné, že pacient může znova praktikovat chůzi, která zapojí svaly, které mají být zapojeny. Také i psychický pocit pacienta, že může znovu chodit, je výborný. Náš systém se vyznačuje tím, že není ani ve vodě, ani to nejsou popruhy, které vás nepřirozeně nadvznášejí, ale dovolí pacientovi mít volné nohy,“ říká Tomáš Drbal.
Zabýváte se technologiemi především v oblasti medicíny. Čím se vaše firma konkrétně zabývá?
Jsme ve třech oborech. Nejsilnější, ve kterém jsme světová jednička, je fyzioterapie. Zde nabízíme celou škálu technologií, které slouží k rekonvalescenci, hojení, obnově neurovaskulárního systému a podobně. Druhým oborem je kardiologie, kde v současné době excelujeme tím, že máme nasazenou umělou inteligenci, se kterou pomáháme lékařům s diagnostikou. Třetím oborem je medicínská estetika, která je nejúspěšnější primárně ve Spojených státech. Snažíme se lidem pomáhat žít šťastnější život, když se cítí lépe ve svém těle jsou úspěšnější a šťastnější.
Světem dnes vládnou data a nové technologie. Jak zásadní je to v medicíně a lékařství?
V našich třech oborech je to nejsilnější v kardiologii. Ve vyšetřeních, které nabízíme, jsou data základní jako například EKG, až po velké vyšetření trvající 24 až 48 hodin, kde je dat nespočítaně. Nejvíce se snažíme využívat data, abychom pomáhali lékařům udělat diagnostiku rychleji, protože když pacient přijde s holterovským záznamem, který trvá 24 hodin, lékaři by trvalo 20-30 minut projít celý záznam a najít artefakty. Zatímco s naší diagnostikou to potrvá 10 minut a méně, což je významné zkrácení. Toho se snažíme dosáhnout přes neuronové sítě nebo machine learning, naučit rozpoznávat opakující se artefakty a napovídat lékaři.
Jak je tedy zajištěna bezpečnost dat, hlavně v této době, kdy se častěji objevují hackerské útoky?
Má to dvě roviny. První rovina, kterou používáme my, že se striktně řídíme pravidlem, a jakmile k nám vstoupí jakákoliv data, tak je anonymizujeme. Nám stačí základní data typu „toto je srdeční záznam, pacientovi je 48 let, a měl tuto diagnózu“, jeho jméno a další nacionále nás nezajímají, jsou mazaná a už se nikdy nenajdou. Toto je způsob, jak se pouští data pro machine learning. Co se týká dat v informačních systémech v nemocnicích, nejsme producenti informačních systémů, samozřejmě v těch přístrojích jsou také data. Díky tomu jsou normy čím dál přísnější. Každé zařízení si musí zachovat svou integritu proti vnějšímu útoku. My bezpečnost řešíme na úrovni přístrojů, a nemocnice společně s jejich IT musí řešit nemocniční síť a wifi atd.
Na trhu jste přes 30 let a obchodně působíte ve více jak 80 zemích světa. Podařilo se Vám prosadit na náročných amerických trzích. Jak se Vám podařilo dosáhnout takového úspěchu?
Objektivněji tím, že Česká republika je poměrně malá země, a pokud tady chcete s firmou růst, nezbývá vám nic jiného než zavítat do zahraničí. Což nás nutilo relativně brzo a naučilo nás pobočky budovat. V roce 2000 jsme měli první pobočky ve východní Evropě jako je Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko. Na čem jsme se naučili zahraniční expanzi, a pak jsme pokračovali v roce 2002 do západního trhu. V západním trhu jsme se museli s přístroji posunout dál. Těch etap bylo několik, ale kdybychom byli například německá firma, tak na trhu zůstaneme o hodně déle, a možná bychom se to vůbec nenaučili.
Máte stále hlavní základnu v ČR. Přemýšleli jste někdy o přesunu vývoje a výroby do zahraničí?
Přesun určitě ne, ale naší dlouhodobou filozofií je, že se snažíme rizika rozkládat do více krajin. V obchodním světě, není to jenom jeden kontinent, je to 5 kontinentů, tím pádem, když se někde něco děje, ať už politicky nebo ekonomicky, tak v jiném kontinentě to funguje lépe. To se kompenzuje výrobou, máme jednu výrobu v Benešově a druhá je v Bulharsku, kdyby se cokoliv dělo, máme možnost to vyvážit. Vývojem je Česko tím srdcem, ale máme už další čtyři vývoje v zahraničí. Expanze pro nás ruší rizika, což je hlavním důvodem proč nechceme, aby naše firma, která má okolo 3300 lidí po celém světě, byla závislá na jednom státě.
Jaká je úroveň výzkumu a technické vybavenosti ve zdravotnictví a medicíně v zemích, kam exportujete? Jak jsme na tom v porovnání v České republice?
Každá země je v něčem jiná, v každém oboru je jiná. Společným jmenovatelem je, že lékařů je stále málo a mají na pacienty méně a méně času, a pacientů je víc a víc. To je takový společný trend, někde to roste víc a někdo to roste míň. Naším posláním je lékařům pomáhat, ať už zrychlit diagnostiku nebo rychleji uzdravit pacienta, aby se lékař mohl věnovat dalším pacientům. V kardiologii se teď zabýváme tím, abychom dokázali filtrovat pacienty, kterým nic není. Zjistili jsme, že přes 50 % pacientů prochází EKG záznamem z preventivních důvodů, a není důvod, aby lékař trávil minutu a půl nad diagnostikou, ale stačí 30 sekund, když jim napoví algoritmy.
V pandemii se rozšířilo online vyšetřování telemedicíny, zvažovali jste, že tento typ medicíny také budete praktikovat?
My jsme se před zhruba sedmi lety rozhodli, že do tohoto oboru nepůjdeme. Prvně, nejsme firma, která dělá spotřební elektroniku, ale děláme přístroje do ordinací. Hlavně jsou tam jiní hráči, a nemá smysl s nimi bojovat. Nicméně, z těch zařízení přichází data, a tímto směrem se chceme angažovat. Máme vizi, že přes umělou inteligenci se pokusíme zpracovat holističtější pohled na pacienta.
Mohl by tento přístup pomoci k léčbě pacientů?
Je důležité se podívat do historie pacienta, protože každý z nás má různé záznamy po různých ordinacích, a nikdo je nemá pohromadě, a to se moc ve světě neliší. Já nechci lékaře vinit, není to jejich problém, je to o digitalizaci zdravotnictví, ten pojem už tady dlouho je, ale je to pomalé.
Vaše firma je známá mnoha inovacemi. Můžete jmenovat inovace, která jsou zásadní z vašeho pohledu?
Jedna z posledních inovací je umělá inteligence v kardiologii, jehož modul je venku od ledna letošního roku, několik tisíců EKG už je po světě. Na začátku roku jsme dokončili vývoj antigravitační chodník, což je zařízení, které pacientovi pomůže s gravitací až na 100 %. Je to zařízení pro pacienty, kteří hůř chodí se spoustou pomůcek, tím pádem se jim chůze špatně trénuje, což způsobuje, že tyto svaly nedokážou správně natrénovat. Na tomto zařízení je nejvíce podstatné, že pacient může znovu praktikovat chůzi, která zapojí svaly, které mají být zapojeny. Také i psychický pocit pacienta, že může znovu chodit, je výborný. Náš systém se vyznačuje tím, že není ani ve vodě, ani to nejsou popruhy, které vás nepřirozeně nadvznášejí, ale dovolí pacientovi mít volné nohy.
Zabýváte se i laboratorním vývojem umělého masa. Bude to do budoucna jedna z variant lidské výživy či to bude pomáhat v medicíně a pro transplantace při operacích?
Aktuální záměr je zacílený na umělou kultivaci masa, aby z toho vznikla potravina, která bude mít vysoké hodnoty bílkovin, a bude připomínat maso. Tímto přispíváme k udržitelnosti planety. A druhý záměr je, že si tímto projektem budujeme biochemický tým vědců, a pak uvidíme kam se nasměrujeme dál.
Proč jsou moderní technologie v různých oborech medicíny brány jako nadstandard?
Když to vezmu čistě ekonomicky, prodejní cena nových technologií není tak nízká, úhrady od pojišťoven na to nestačí, a návratnost toho přístroje pro lékaře je příliš dlouhá. Lékař nemá motivaci si to zařízení pořizovat, protože na to nemůže vydělat. Tohle si myslím, že blokuje vstup do inovací většinu lékařů. V soukromém sektoru je to lepší, tam je zase jiná bariéra pro pacienta. Je to dvoupólový svět, měla by se najít nějaká střední cesta, která by spojila výhody a zmenšila nevýhody.
Nedávno byl založen kastr PragueBio, což je moderní bio medicína, spojení výzkumu a firem. Budete se do toho zapojovat?
Upřímně nevím, my jsme firma, která se vyznačujeme tím, že si nakonec všechno uděláme sami. To nám umožňuje si přijít na vše sami a know-how patří nám. Díky tomu můžeme zákazníkovi poskytnout kompletní servis.
Vaše firma má po celém světě přes 3300 zaměstnanců. Jak moc těžké je sehnat kvalitní lidi?
Je to velmi těžké, a asi i vždycky bylo. My se snažíme, aby našim zaměstnancům práce dávala smysl, aby viděli, že to lidem pomáhá. Hlavně, aby viděli, že z našich projektů vznikne zařízení, které se nakonec prodává a pomáhá lékařům a pacientům.
Jakým způsobem sledujete trend moderních technologiích a co je potřeba na trhu?
Nedávno mi někdo říkal, že změna se stane principem našeho každodenního života. Myslím, že to platí čím dál více, svět je na tolik informačně propojený a současně velmi nepřehledný. Tím pádem nevíte, co se děje na druhé straně světa, a kde ta konkurence něco vymýšlí nebo vyvíjí, kvůli tomu musíte být ve střehu a sledovat trendy.
Zasáhl výzkum a rozvoj v medicínské oblasti také minulá léta epidemie a současná krize?
Nějakým způsobem ano, náš obor je stabilnější, protože pacienti nemizí, ať už se děje, co se děje. Samozřejmě ekonomická síla subjektů se může snižovat, tím je pro nás výhoda, že máme různé regiony, když při covidu padalo vše. V tomto jsme se snažili pomoci tím, že v lednu 2021 jsme s majitelem mimo naši produkci vyrobili respirátory a ventilátory, které se za 8-9 měsíců objevily v českých nemocnicích. Pro nás to nebylo výdělečné, ale rok jsme strávili pomocí, která nás zase něco naučila. Tímto jsme si ověřili, že dokážeme být flexibilní, což je pro nás nejsilnější aspekt, který jsme se naučili. Krize jsou pro to, aby nás posilovaly.
Je v současné době udržitelná úroveň zdravotnictví souvislosti s moderními technologiemi?
Nedávno jsem se zúčastnil jednoho rozhovoru, který se jmenuje „Počet nemocných roste, technika musí pomoc“, tímto bych odpověděl. Bez techniky to nepůjde, tím že lékařů není dost. Například v Indonésii jsme realizovali projekt umožňující poskytnout základní kardiopéči na několika stovkách ostrovech, kde jsou jen praktičtí lékaři. Právě k nim jsme umístili naše EKG a ty přes GSM posílají záznamy do centra na pevnině, kde „sedí“ několik kardiologů a záznamy vyhodnocují. Což je jeden ze způsobů, jak pomoct, aby péče byla dostupná.
Moderní technologie, počítače, přístroje atd. Jak to funguje v zemích, kde vypadávají signály, a není dostatek technologických prostředku?
V zemích jako Indie, Indonésie atd., se může zdát, že je tam problém, ale oni přeskočili drátovou síť, a šli rovnou do mobilní sítě a teď mají 5G sítě. Tím pádem, oni v tomto ohledu nejsou vůbec pozadu, a přeskočili dvě generace. Tímto přenos signálu z ostrovů nebyl žádný problém.
Jak si představujeme medicínu budoucnosti?
Nechť technika pomáhá co nejvíce lékařům a pacientům. Fyzioterapie se směřuje do robotizace, kde ti roboti mají jednu nevýhodu, že oni neví, jak s pacientem cvičit, ale pokud ho to lékař nebo my naučíme, tak on je vytrvalý a přesný. Ať už je to formou antigravitačních pásů, exoskeletonů, těch forem je více. V kardiologii se to více směřuje na práce s daty a holistický pohled na člověka. Zatímco v medicíně estetické je to stejné. V té se roky řeší to samé, jenom se hledají novější metody na zrychlení terapie či prodloužení efektu.
Co Vás na vaší práci nejvíce baví?
Nejvíce mě baví, že je to různorodé a stále se to mění. Ale hlavně ta super parta lidí s podobnými hodnotami, která něco umí a dokáže vytvořit úžasné věci, a já mám tu čest být součástí. I když jsme docela velká firma, tak se nám daří držet si dobrou atmosféru vzájemné pomoci a přátelství.
Máte nějaké přání, které si chcete splnit?
Moje žena mi říká „Neměj očekávání a budeš mile překvapen“. Prostě se snažím radovat z toho, co se dneska daří a pomáhat tomu.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Tomášem Drbalem
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
