Americký prezident Donald Trump po setkání s čínským lídrem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji prohlásil, že „někdy je musíte nechat bojovat“. Mluvil o Rusku a Ukrajině. Tato slova v Kyjevě vyvolala zklamání, ale možná i pochopení toho, jak složitá je cesta k míru, když se velké mocnosti dohadují o budoucnosti malé země.
Ukrajina vsadila na Trumpa. Doufala, že americký prezident přesvědčí Čínu, aby omezila nákupy ruské ropy a tím vysušila jeden z hlavních zdrojů financování Putinovy války. Spojené státy nedávno uvalily sankce na ruské ropné giganty, a Kyjev věřil, že Peking udělá další krok. Prezident Volodymyr Zelenskyj dokonce zmínil signály z Indie o snížení dovozu ruských energetických zdrojů. Jenže Trump a Si o ropě vůbec nemluvili.
Čína jako klíčový hráč, který zůstal na střídačce
„S ním jsme o ropě nediskutovali. Mluvili jsme o společné práci na ukončení války,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Přiznal, že Čína dlouhodobě kupuje ruskou ropu a že to pokrývá velkou část jejích potřeb. Zároveň dodal, že válka neovlivňuje ani Čínu, ani Spojené státy – ale že nechce vidět tisíce mladých mužů umírat. Podle dat nevládní organizace Centre for Research on Energy and Clean Air dominuje Čína nákupům ruského uhlí a ropy. V září 2023 představovaly čínské nákupy 42 procent exportních příjmů Ruska z jeho pěti největších odběratelů – celkem 5,5 miliardy eur. Peking sice tvrdí, že na válce nevydělává, ale čísla mluví jinak.
Hanna Shelest, ředitelka bezpečnostních programů think-tanku Ukrainian Prism, vidí v Trumpových slovech zajímavý signál: „Je jasně prokázáno, že Čína považuje Rusko za menšího partnera. Jsou připraveni o něm diskutovat ne jako o spojenci, ne jako o strategickém partnerovi, ale jen jako o zemi, malém byznysu.“
Válka, která se táhne
Konflikt na Ukrajině trvá více než tři a půl roku. Z bleskové invaze se stal vleklý opotřebovávací konflikt s tisícikilometrovou frontovou linií. Rok 2025 je pro ruskou armádu obzvláště krvavý – v červenci byl zaznamenán nejvyšší počet civilních obětí od května 2022. Ukrajinská armáda se potýká s nedostatkem munice, Rusko systematicky útočí na energetickou infrastrukturu a blíží se zima.
Trumpova administrativa navrhuje mírový plán zahrnující okamžité příměří a neformální uznání ruské kontroly nad okupovanými územími. Koncem října Trump navrhl „zmrazení“ války na současné frontové linii jako výchozí bod pro další jednání. Někteří to nazývají dobrým kompromisem, jiní zradou. Zelenskyj v říjnu s Trumpem telefonicky hovořil o posílení protivzdušné obrany a možných dodávkách amerických střel Tomahawk. Západní podpora zůstává klíčová – bez ní by Ukrajina těžko udržela pozice. Ale Trumpovy postoje k ukrajinskému konfliktu se v roce 2023 vyznačují výraznou proměnlivostí. Jednou vyzývá Putina k ukončení války, podruhé mluví o tom, že strany jsou „zamčené“ a musí bojovat.
Co z toho plyne?
Trumpova slova „někdy je musíte nechat bojovat“ znějí cynicky, ale možná jen odrážejí realitu: velké mocnosti mají své zájmy a Ukrajina není jejich prioritou. Čína potřebuje ruskou ropu, Amerika chce vzácné nerosty a stabilitu. A Ukrajinci? Ti krvácejí. Otázka zní, zda je „nechat je bojovat“ strategií, nebo jen přiznáním, že diplomacie selhala. A jestli Trump skutečně věří, že zmrazení války podél současných linií je cesta k míru – nebo jen k dalšímu kolu násilí.
Zdroj info: politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
