e-news.cz - kurzy
Reklama

Petr Hanzelka: Na Kypr nejen na ostrov, ale i do Botanické zahrady v Praze-Troji

04.08.2022, Autor: Renáta Lucková

1 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 51 vote, average: 5,00 out of 5
Petr Hanzelka: Na Kypr nejen na ostrov, ale i do Botanické zahrady v Praze-Troji

Petr Hanzelka je kurátor trvalek, středozemních rostlin a rostlin severoamerických prérií v Botanické zahradě v Praze-Troji. Vystudoval Zahradnickou fakultu Mendelovy Univerzity a je autorem řady článků pro odbornou i laickou veřejnost o sortimentech a použití trvalek v zahradní tvorbě, a také několika knih o zahradních vytrvalých květinách.  Od roku 2005-2021 byl tajemník Unie botanických zahrad ČR. 
Do poloviny letošního srpna je možné v Botanické zahradě v Praze-Troji shlédnout výstavu fotografií z jeho expedičních cest a krásy přírody na Kypru. V Botanické zahradě je možné shlédnout i živé rostliny a byliny z této oblasti. 

Rozhovor s PETREM HANZELKOU, kurátorem sbírek v Botanické zahradě v Praze-Troji.

Zdroj: Renáta Lucková

Unie botanických zahrad ČR spolupracuje v oblasti botanických zahrad také s mezinárodními organizacemi, především Evropským konsorciem botanických zahrad a BGCI. Jak si na tom stojí naše botanické zahrady? 

Většina Botanických zahrad v České republice je členem Unie Botanických zahrad ČR a některé pak samy i BGCI (Botanic Garden Conservation International). Spolupracují mezi sebou na národní úrovni, a dle možností pak také na některých mezinárodních projektech, které v rámci EU zaštituje Evropské konsorcium botanických zahrad. Příkladem úspěšné národní spolupráce je např. Průvodce po botanických zahradách ČR, který byl vydán před několika lety nakl. Academia nebo společná databáze rostlin Florius (florius.cz).

Na evropské úrovni pak připojení některých zahrad k projektu IPEN (International Plant Exchange Network), který by měl usnadnit výměnu semen mezi jednotlivými BZ a zohledňovat současné mezinárodní úmluvy, které tuto výměnu ovlivňují. 

Jak náročné je v současnosti provoz a udržování botanických zahrad v ČR?

To je hodně závislé na zřizovateli jednotlivých Botanických zahrad. Některé jsou městské, jiné univerzitní či středoškolské, popř. také spravovány muzei či soukromými osobami. Takže je to velmi různé. 

Jako kurátor botanické zahrady jste navštívil řadu zemí celý světa. Jak si na tom stojí pražská Botanická zahrada v Praze Troji?

Botanická zahrada hl.m. Prahy v Troji uskutečnila od svého založení řadu sběrových i poznávacích cest s cílem poznat flóru a rostlinná společenstva na původních stanovištích, a rovněž, pokud to bylo možné, posbírat v přírodě původní, botanické druhy, které se postupně staly součástí expozic v Botanické zahradě. Tato činnost pokračuje dosud a v posledních letech byla soustředěna např. na Vietnam, Čínu nebo právě Kypr, odkud se díky povolením ke sběru semena rostlin podařilo přivézt celou řadu zajímavých druhů. 

V současnosti se celý svět zabývá problémy klimatických změn. Na druhé straně rychlým tempem ubývá orné půdy, kácí se mnoho lesů a stromů, a tím vymírají rostliny a zvířata. Co s tím? 

To by asi chtěla vědět většina lidí… Odpověď určitě není tak snadná, že by se dala zmínit na pár řádcích. Určitě by prospělo celosvětové rozšíření chráněných území, s minimem zásahů lidské ruky. Obecně by asi taky neškodili omezit spotřebu zdrojů, které z přírody využíváme, ale to se pravděpodobně jen tak nestane.  

Jak důležitou roli k tomu hraje zachování rostlin? 

Botanické zahrady mohou pomoci s udržováním rostlin ex situ, tedy mimo původní místa výskytu. Ty pak mohou sloužit při obnově rostlinných společenstvem v místě, ze kterých původní druhy z nějakých důvodů vymizely. To se může týkat jak domácích ohrožených rostlin, tak i druhů z různých míst světa. 

Jste také kurátorem trvalek? Co si pod tím lze představit?

Je to především péče o získané sbírky rostlin v botanické zahradě a jejich další rozvoj. V ideálním případě tak, aby byly rostliny správně botanicky určené a označené pro návštěvníky, aby ze sbírek nemizely (některé je potřeba pravidelně množit a obnovovat). U trvalek a geografických expozici pak také plánování výsadeb, spolupráce s kolegy s podobnými sbírkami v zahraničí, příprava Indexu Seminum. Dokumentace sbírek, evidence rostlin v databázi. Psaní různých materiálu pro návštěvníky i prezentace sbírek navenek formou různých článků, knih či přednášek. 

Jste autorem knihy Botanická putování Kyprem. Jak vznikl nápad na novou knihu o Kypru? A jak dlouho příprava knihy trvala? 

Kniha je druhou v sérii ´Botanických putování´. Tou první byl Vietnam. Důvodem jejího vzniku byla dlouhodobější spolupráce s Kyprem a rovněž možnost několika soukromých i služebních cest na tento ostrov v různých ročních obdobích. Díky tomu byla k dispozici poměrně rozsáhlá fotodokumentace a snaha představit Kypr nejen jako dovolenkou destinaci ke koupání, ale jako místo mimořádně druhové diverzity, kde se lze setkat s velkým počtem zajímavých rostlin. 

První cesta na Kypr proběhla na jaře v roce 2017, a pak ještě dalších 5 do vlastní přípravy knihy, tedy do roku 2020. 

V trojské Botanické zahradě je též k vidění do 21.8.2022 venkovní výstava vašich fotografií z botanické expedice na Kypru. Vaši knihu pokřtil a výstavu otevřel kyperský velvyslanec v ČR. Jak vznikla tato spolupráce? 

Pan velvyslanec navštívil již první fotovýstavu o Kypru v roce 2020, a poté co vyšla kniha, tak si několik výtisků objednalo i velvyslanectví a kolegové z oddělení marketingu pozvali pana velvyslance na zahájení další výstavy, spojené s křtem knihy. Kniha je dvojjazyčná, texty jsou uvedeny také v angličtině. 

Kam byste pozval čtenáře na Kypru?

Určitě na poloostrov Akamas, ideálně na jaře, v březnu či počátkem dubna, kdy to je nádherné, zelené místo plné vegetace a květů (např. bramboříků). Samozřejmě také do hor, do pohoří Troodos, kde je řada hezkých turistických chodníků (např. Artemis trial kolem vrcholu) nebo do Cedrového údolí či do okolí vesnice Pano Panagia s nádhernými vinicemi na okolních kopcích a výhledy právě na Troodos. Kypr ale není jen příroda, ale je plný památek. Např. podlahových mozaik či královských hrobek u města Pafos nebo kostelíku rozptýlených na několika místech Trrodu a zapsaných mezi památky Unesco.   

Čím fotíte? Využíváte při focení a vaší práci i jiné moderní technologie? 

Fotografie na výstavě i v různých publikacích byly pořízeny relativně obyčejnými fotoaparáty typu ´superzoom´ Sony a Panasonic, byť trochu vyšší řady. Žádné zvláštní moderní technologie nebo následné úpravy fotek nepoužívám.

Pomáhali vám při focení a hledání informací i domorodci?

Ani ne. Resp. na Kypru kolega v botanické zahradě v pohoří Troodos.

Jaký na vás udělal Kypr dojem? Kdy je podle vás nejlepší letět na Kypr?

Je to nádherný a velmi pestrý a různorodý ostrov. Na cestování, a na to, aby se bylo možné setkat s co nejvíce druhy rostlin, je ideální časné jaro. Březen nebo počátek dubna. Popř. pak také na podzim, v říjnu nebo v listopadu, kdy začínají kvést podzimní druhy.

Bylo vždy cestování a rostliny vaším koníčkem? Kde se vám nejvíce líbilo?

Ano. Už relativně od mladších let. Obecně mám velmi rád Středozemí, ale hodně se mi líbilo také v Sikkimu nebo v Kyrgyzstánu a také na středozápadě USA.

Kam se chytáte pracovně příště? Budete opět dělat fotodokumentaci či psát další knihu? 

Na podzim asi opět na Kypr. Jinak zatím nevím. Nějaká další kniha se snad „rýsuje“. Měla by se ale věnovat spíše použití různých druhů rostlin na zahradě. 

Děkuji za rozhovor. 

Foto + Zdroj: Renáta Lucková


Sdílet
Hodnotit
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Doporučujeme

e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Sazka reklama
Reklama
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
Reklama
e-news.cz - kurzy
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
Reklama
Apogeo
e-news.cz - kurzy
e-news.cz - kurzy
Sazka reklama
e-news.cz - kurzy
Reklama