Koruna nejen, že neoslabuje, jak předpovídali mnozí analytici, ale je vůči euru nejsilnější za posledních 15 let. Zůstane silná tak dlouho, dokud si to bude přát Česká národní banka, tedy minimálně několik měsíců. Přesněji řečeno do té doby, než se míra inflace v ČR výrazně sníží. Slabá koruna by totiž působila proinflačně stejně jako nízké úrokové sazby.
V průběhu roku 2022 Česká národní banka několikrát intervenovala ve prospěch koruny na devizovém trhu. Poprvé to bylo v únoru a březnu po napadení Ukrajiny ze strany Ruska, kdy kromě koruny začaly oslabovat i další středoevropské měny – zlotý a forint. Intervence ze strany ČNB byly úspěšné a korunu se podařilo stabilizovat. Podruhé začala ČNB intervenovat přibližně v polovině loňského roku, kdy v souvislosti se jmenováním Aleše Michla do pozice guvernéra a nových tří členů bankovní rady zavládla na trzích nervozita spojená s obavami, že obměněná bankovní rada nebude pokračovat v razantním zvyšování úrokových sazeb. V tomto případě trvaly intervence několik měsíců až do října. ČNB při těchto intervencích nakupovala korunu za eura ze svých devizových rezerv, čímž došlo k jejich snížení o necelých 20 %. Ani toto poměrně značné snížení devizových rezerv nic nemění na tom, že v poměru k HDP máme nadále jedny z nejvyšších devizových rezerv na světě.
K razantnímu zvýšení devizových rezerv došlo během tzv. kurzového závazku ČNB na úrovni 27 CZK/EUR, kdy ČNB prodávala korunu a nakupovala eura, čímž se devizové rezervy masivně navýšily. Kurzový závazek trval od listopadu 2013 do dubna 2017 a před jeho schválením ze strany ČNB byly devizové rezervy v korunovém ekvivalentu na úrovni přibližně 1 bil. Kč. Postupně došlo k jejich navýšení téměř na 4 bil. Kč. Po výše zmíněných letošních intervencích je výše devizových rezerv na úrovni cca 3,2 bil. Kč, přičemž s velikostí naší ekonomiky by korespondovaly devizové rezervy ve výši cca 1,2 bil. Kč. ČNB může tedy dále razantně intervenovat ve prospěch koruny a postupně odprodat eura v korunovém ekvivalentu přibližně 2 bil. Kč, což by při stejném tempu odprodejů eur jako v posledních měsících umožňovalo ČNB intervenovat minimálně do konce roku 2024.
Od listopadu již ČNB intervence neprovádí, a přesto koruna v posledních týdnech prudce posílila. Prolomila hranici 24 CZK/EUR a kurz se pohybuje kolem úrovně 23,80 CZK/EUR. Koruna je tedy nejsilnější za posledních 15 let. O posílení koruny se postarali zvýšenou poptávkou zahraniční investoři. Ti začali korunu masivně nakupovat poté, kdy guvernér ČNB Aleš Michl v prosinci loňského roku prohlásil silnou korunu jako prioritu. Jejich úvaha je jednoduchá a vychází z rozdílu ve výši úrokových sazeb v ČR a v eurozóně. Investor si půjčí v eurech za nižší úrokovou sazbu, za eura koupí koruny, ty uloží za vyšší úrokovou sazbu a v budoucnosti prodá korunu a vrátí se do eur. Pokud koruna mezitím neoslabí, realizuje zisk ve výši rozdílu úrokových sazeb, tedy tzv. úrokového diferenciálu. Zahraniční investoři, kteří postupují tímto způsobem, zvyšují poptávku po koruně, a tím ji vlastně dále posilují. Proto nelze vyloučit další, byť krátkodobé posílení české koruny.
Podobným způsobem postupují i někteří domácí podnikatelé, když emitují dluhopisy v cizí měně, což se stalo v poslední době poměrně rozšířeným jevem. Tato strategie je ovšem riskantní v tom, že dluhopisy jsou vydávány na několik let a mezitím může koruna oslabit, což by emitentům zvýšilo v korunovém vyjádření výši částek nutných pro splátky kuponů i nominální hodnoty dluhopisů. Poté, co přestane ČNB reálně či slovně intervenovat ve prospěch koruny, můžeme v budoucnosti očekávat její oslabení, a to především z následujících důvodů: 1. Evropská centrální banka bude dále zvyšovat úrokové sazby, což sníží příslušný úrokový diferenciál a povede k tlaku na posílení eura, tedy oslabení koruny. 2. ČR se potýká poslední tři roky s výraznými deficity veřejných financí a zatím není schválena strategie, jak dojít v budoucnosti opět k vyrovnaným rozpočtům. 3. Míra inflace v ČR je jedna z nejvyšších v Evropě, což podle parity kupní síly bude též tlačit na znehodnocení koruny.
| doc. RNDr. Petr Budinský, CSc. Absolvoval studium oboru Pravděpodobnost a matematická statistika na MFF UK v Praze, kde dosáhl také titulu RNDr. a vědecké hodnosti CSc. Docenturu v oboru Finance pak získal na VŠE. V letech 1997-2000 byl členem Burzovní komory, přičemž poslední dva roky svého působení na BCPP byl jejím předsedou. Od roku 1995 působil po dobu pěti let jako člen představenstva Komerční banky, v jehož gesci bylo investiční bankovnictví a následně finanční řízení banky. Od roku 2001 působí na Vysoké škole finanční a správní, kde je v současnosti ve funkci prorektora pro strategii a mezinárodní vztahy. Je členem Katedry financí, kterou též v minulosti řídil. Je garantem studijního programu Finance a vyučuje předměty Finanční matematika, Matematické modely ve financích a Aktuální vývoj na finančních trzích. Je pravidelně členem přípravného výboru mezinárodní konference Finanční trhy pořádané každé dva roky a odborných panelů v oblasti financí, například Finančních a investičních fór. Autorsky se podílel na knižních publikacíchPravděpodobnost a statistika a Modelování dluhopisových portfolií, a dále též na řadě článků publikovaných v národních i mezinárodních časopisech a sbornících. |
Foto: Pixabay
Zdroj: Petr Budinský
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
