Rubrika: Jak lhát se statistikou

Zatím jsem vás oslovoval spíš jako byste byli piráti, kteří se chtějí naučit ještě lepším kejklům s mečem. V závěrečné kapitole tento literární styl opustím.

Dezinformování veřejnosti s využitím statistických materiálů se dá považovat za manipulaci; mohlo by se to také nazývat statistikulace (i když to slovo není moc pěkné). Podle názvu této knížky a některých příkladů, které jsou v ní uvedené, by se mohlo zdát, že cílem všech takových postupů je klamat.

Jednou si někdo pořádně nadrobil, když zjišťoval, zda mají kuřáci ve škole horší známky než nekuřáci. Ukázalo se, že mají. To potěšilo spoustu lidí, kteří s tím potom pracovali, jak jen se dalo. Vzniknul dojem, že přestat s kouřením je cesta, jak dosáhnout lepších známek; a – když to domyslíme dál – že kouření otupuje mysl.

Když chcete něco dokázat a nejde to, ukažte něco jiného a tvařte se, že je to to samé. V tom zmatku, který nastane, když se lidská mysl střetně se statistikou, si ten rozdíl sotva někdo uvědomí. Polovičaté číslo je nástroj, který se vám zaručeně hodí. Vždycky se hodilo.

Zhruba před deseti lety se hodně psalo o obyčejných lidech, čímž jsme byli míněni my všichni. Když to začalo znít příliš povýšenecky, stali se z nás tzv. běžní lidé. Brzo se ale vytratil i tento pojem a snad je to tak i dobře. Onen obyčejný člověk je ale pořád mezi námi. Je to postavička na grafech.

Z čísel jde strach. Sebedůvěru Humptyho Dumptyho, který tvrdí Alence v říši divů, že je pánem slov, která užívá, by asi většina lidí na čísla nerozšířila. Možná máme trauma, které v nás zanechala aritmetika už na základní škole.

Pokud vám to nebude vadit, začneme tím, že vás obdaříme dvěma dětmi. Petr a Linda (mohli jsme jim dát i módnější jména, když už jsme u toho) absolvovali test inteligence, stejně jako většina dětí ve školním věku.

„Uživatelé hlásí o 23 % méně zubního kazu při použití zubní pasty Doakes“, hlásá velký nápis. Mohli byste mít o 23 % méně bolesti, tak čtete dál. S uspokojením zjistíte, že tyto výsledky pocházejí z „nezávislé“ laboratoře a jsou potvrzené „certifikovaným“ znalcem. Co víc byste chtěli?

​Předpokládám, že nejste žádný snob a ujišťuji vás, že já nepodnikám v realitách. Na chvíli si ale představme, že jste snob a že já v realitách podnikám. Navíc si představíme, že hledáte nějakou nemovitost, kterou byste koupil a která aby nebyla daleko od kalifornského údolí, kde já bydlím.

Časopis Time jednou komentoval něco z deníku New York Sun a poznamenal, že „průměrný student univerzity Yale, který absolvoval v roce 1924, vydělává ročně 25 111 dolarů.“ Ten se tedy má!