Po absolvování VŠE v Praze nastoupil jako ekonomický redaktor zpravodajství Československé televize (ČsT), poté byl 10 let mluvčím ČNB, v letech 2003 – 2007 se vrátil do České televize (ČT) jako obchodní ředitel a ředitel vnějších vztahů, odtud přešel jako viceprezident do Citibank CZ; od roku 2010 vyučuje též na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS), publikuje v periodickém tisku, je autorem několika knih včetně překladů z němčiny a angličtiny.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Ta anekdota se vyprávěla v dobách temna jen v důvěrných kruzích: baví se dva ekonomové a ten jeden říká: Jak je to možné, že ta ekonomika ještě funguje, když to z centra řídí takoví pitomci! Druhý na to říká: To ti rád vysvětlím … ale ten první ho přeruší: vysvětlit to umím taky, ale pochopit to nemůžu!
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Firma, která vypouští do ovzduší oxid uhličitý nebo podobnou škodlivinu (jednodušeji řečeno skleníkové plyny), musí si na každou tunu těchto škodlivin koupit jednu tzv. emisní povolenku. Řekli bychom, že je to v podstatě pokuta za znečišťování ovzduší, ale ona je to povolenka, tedy „zaplať a znečišťování je ti povoleno“.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Diskusi kolem zrušení EET (elektronická evidence tržeb) provázejí v současné době dvě myšlenky: jedna říká, že zrušením EET otevřela tato vláda prostor pro šedou ekonomiku, protože opět umožnila některým podnikům přijímat tržby v hotovosti a nepřiznávat je ve svém účetnictví a tedy nezdaňovat. Podle odhadů přijde stát tímto způsobem až o 20 miliard ročně.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Úvěr poskytnutý na pořízení nemovitosti, a hlavně zajištěný zástavním právem k nemovitosti, je z hlediska věřitele produktem velmi spolehlivým: věřitel – například banka – poskytne úvěr na předem jasně vymezený účel, získá zástavní právo k nemovitosti a s ním dlužníka, který by v případě nesplácení mohl o svou nemovitost – často o střechu nad hlavou – přijít. Zatímco z běžných půjček domácnostem je po splatnosti něco kolem 4 %, z hypotéčních úvěrů je to jen něco kolem půl procenta.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Obecně se přijímá zásada, že cílem České národní banky je nízká inflace a základním nástrojem k jejímu udržení úrokové sazby. Vedle tohoto základní nástroje fungují ovšem i jiné – prostřednictvím finančních trhů to může být (dočasně) kurz domácí měny a schopnost centrální banky intervenovat tak, aby kurz udržovala na určité hladině.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Poslední, tedy květnový údaj o inflaci byl sice potvrzením sestupného vývoje zdražování, mediálně ale dostal přídomek „zklamání“. Trhy očekávaly pokles inflace pod 11 %, respektive očekávaly zvýšení cen za květen o pouhých 0,1 %, a ony ty ceny za měsíc stouply o 0,3 %. Takže výsledkem je roční míra inflace ve výši 11,1 %.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Zní to divně, ale je to tak: v čistě ekonomických otázkách se vytvářejí politické souvislosti a kladou politické otázky, které snadno nesvářejí to, co by mohlo a mělo ve všestranné spokojenosti spolupracovat.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Snaha současné vlády o konsolidaci veřejných financí a zejména státního rozpočtu pracuje s pojmy, kterým se většinou nerozumí úplně přesně.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Jsou to pořád stejné, velmi jednoduché počty: od lidí v produktivním věku se v roce 2022 vybralo na sociální pojištění 573,21 miliardy korun a důchodcům (starobním, invalidním a dalším) se vyplatilo 588,09 miliardy korun.
04.08.2023, Autor: Martin Švehla
Zdá se to velmi jednoduché: stát zvýší daně a tím pádem vybere víc peněz. Je to tak, ale není to tak jednoduché, jak to vypadá. Pod pojmem zvýšení daní se může skrývat všechno možné, nejčastěji se tím ale rozumí zvýšení sazby daně – když např. firmy platí z příjmu 19 %, zvýší se tato daň tím, že se začne vybírat 20 %.