Německý automobilový gigant Volkswagen se ve třetím čtvrtletí propadl do provozní ztráty 1,3 miliardy eur. Důvodů je hned několik: americká cla, nepovedená elektrická strategie u Porsche a rostoucí tlak na ziskovost.
Pro koncern, který ještě nedávno patřil k nejziskovějším automobilkám světa, je to tvrdá rána – a možná i varování, kam až může zajít kombinace geopolitiky a technologického sázení na špatného koně.
Cla jako pětiapůlmiliardová facka
Americká celní politika pod vedením prezidenta Donalda Trumpa uvalila na dovážené automobily a díly clo ve výši 25 %. Pro Volkswagen to znamená přímé náklady minimálně 4 miliardy eur, k nimž se přidávají další ztráty spojené s poklesem prodejů a nutnými protiopatřeními. Celková zátěž? Až 5 miliard eur za rok 2025.
Výsledek je viditelný na prodejních číslech. Ve druhém čtvrtletí klesly prodeje ve Spojených státech meziročně o 29 %, ve třetím pak o 6 %. Volkswagen reaguje zdražením vozů o 4 až 7 % pro modelový rok 2026 – což v konkurenčním prostředí amerického trhu rozhodně není výhra. Finančním ředitelem Arnem Antlitzem zmíněný „smíšený obraz“ je v tomto kontextu spíše eufemismus. Ano, v Evropě se daří, každý čtvrtý prodaný elektromobil pochází od koncernu.
Volkswagen nyní zvažuje přesun části výroby přímo do USA – konkrétně pro značku Audi by mělo padnout rozhodnutí do konce roku. Zároveň se snaží vyjednat vlastní celní dohodu s Washingtonem, která by mohla snížit sazbu pod 15 %. Jenže to je poker s nejistým výsledkem.
Porsche: když elektromobilita nevyjde
Pokud cla představují vnější ránu, pak Porsche je ta vnitřní. Luxusní značka, kterou Volkswagen vlastní ze 75,4 %, zaznamenala ve třetím čtvrtletí hlubokou ztrátu. Důvod? Neúspěšná sázka na rychlý přechod k elektromobilům. Porsche v září oznámilo strategický obrat – návrat k hybridům a spalovacím motorům – což koncern stálo 4,7 miliardy eur v podobě účetních odpisů a restrukturalizačních nákladů.
„Mysleli jsme si, že hybridy přeskočíme, ale nemůžeme,“ zaznělo z vedení Porsche. Jinými slovy: trh nebyl připravený a zákazníci nechtěli. Prodeje Porsche v USA klesly ve třetím čtvrtletí o 4,9 % na 18 403 vozů. Oliver Blume, který dosud vedl jak Volkswagen, tak Porsche, se pod tlakem investorů vzdává pozice šéfa Porsche – od příštího roku ho nahradí Michael Leiters, bývalý boss McLarenu.
Je to symbolický moment. Blume čelil kritice, že nemůže efektivně řídit dvě velké firmy najednou v době, kdy obě procházejí existenční krizí. A výsledky tomu dávají za pravdu.
Čipy jako další hrozba
Jako by to nestačilo, Volkswagen nyní čelí i riziku nedostatku čipů. Antlitz přiznal, že celoroční výhled platí pouze za předpokladu „adekvátního zásobování čipy“. Spor kolem nizozemského výrobce Nexperia hrozí zastavením výroby v celém automobilovém průmyslu. Volkswagen řeší situaci „den po dni, týden po týdnu“ – což není zrovna uklidňující formulace pro investory.
Přitom za prvních devět měsíců roku 2025 klesl provozní zisk koncernu o 58 % na 5,4 miliardy eur, zatímco tržby vzrostly jen symbolicky o 0,6 % na 239 miliard eur. To znamená dramatický propad ziskovosti. Volkswagen se nachází v nejhorší krizi od skandálu Dieselgate – a tentokrát nejde o podvod, ale o kombinaci vnějších šoků a vlastních strategických chyb.
Co z toho plyne?
Volkswagen dnes balancuje na hraně. Cla ho tlačí k přesunu výroby, elektromobilita vyžaduje masivní investice s nejistým výnosem a Porsche potřebuje záchranu. Koncern sice udržuje pozici v „mimořádně náročném prostředí“, jak zní oficiální rétorika, ale čísla mluví jasně: tohle není jen turbulence, tohle je strukturální problém.
Dokáže Volkswagen najít cestu ven dřív, než se ztráty stanou neudržitelnými? A co když americká cla zůstanou, čipy budou chybět a čínský trh se bude dál propadat? Možná právě teď se rozhoduje, jestli německý gigant zůstane gigantem – nebo se stane varováním pro celý průmysl.
Zdroj info: reuters.com
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
