ECB nechala sazby na dvou procentech. A proč taky ne – ekonomika jede líp, než kdokoliv čekal. Inflace se drží těsně nad dvouprocentním cílem. To znamená, že měnová politika je tam, kde má být. Přinejmenším prozatím.
Růst navzdory všemu
Zatímco svět sleduje obchodní spory mezi Washingtonem a Pekingem, válku na Ukrajině a energetickou transformaci, evropská ekonomika prostě roste. Ve třetím čtvrtletí letošního roku o 0,2 procenta – víc, než odhadovali analytici. Celá Evropská unie dokonce zrychlila na 0,3 procenta.
Jak je to možné? Robustní trh práce, solidní bilance soukromého sektoru a – co je klíčové – předchozí snižování sazeb ze strany ECB. To vše dohromady vytváří polštář, který tlumí vnější šoky. Nezaměstnanost v eurozóně zůstává stabilně na 6,3 %, což je číslo, o kterém se ještě před pár lety jen snilo.
„Navzdory americkým clům, navzdory všem různým zdrojům nejistoty, evropská ekonomika stále vykazuje růst,“ shrnul situaci hlavní evropský ekonom Deutsche Bank Mark Wall. A má pravdu – odolnost je slovo, které se v posledních měsících skloňuje ve všech pádech.
Inflace pod kontrolou, ale ne úplně
Inflace v říjnu mírně stoupla na 2,2 procenta. To zní jako problém, ale ve skutečnosti jde o uklidňující signál. Obavy z možného podstřelení cíle se rozplynuly a ECB má prostor vyčkat na podrobnější projekce, které přijdou koncem roku a poprvé zahrnou i výhled pro rok 2028.
Ještě před rokem byla inflace výrazně vyšší a centrální bankéři museli šlapat na brzdu. Dnes je situace jiná. Sazby jsou na úrovni, která ekonomiku netlačí do kouta, ale zároveň drží inflační tlaky na uzdě. ECB to sama označuje za „dobré místo“ – formulace, která zní skoro poeticky v kontextu centrálního bankovnictví.
Co může pokazit idylu?
Jenže žádná idyla netrvá věčně. Rizika číhají na každém rohu. Amerika pokračuje ve snižování sazeb – ve středu přidala další čtvrt procentního bodu. To posiluje euro vůči dolaru, což může zkomplikovat život evropským exportérům.
Pak je tu Německo, které stále čeká na fiskální stimul. A Francie? Ta se potýká s rozpočtovou krizí, která by mohla mít dalekosáhlé dopady. Exportně orientovaná průmyslová odvětví, zejména v Německu, navíc čelí hrozbě amerických cel. Válka na Ukrajině narušuje obchodní trasy v Černém moři. A digitální revoluce s sebou nese vlastní nejistoty, včetně soukromých pseudo-digitálních měn, před kterými někteří centrální bankéři varují. Současná stabilita je křehčí, než se může zdát. ECB sice drží sazby beze změny, ale dělá to s vědomím, že situace se může rychle změnit.
Konec cyklu snižování?
Stále více ekonomů věří, že ECB dosáhla dna svého uvolňovacího cyklu. Nedávné průzkumy naznačují, že analytici jsou opatrní ohledně budoucích změn úrokových sazeb. Oproti loňsku, kdy většina počítala s dalším snižováním, jde o výrazný posun. Finanční trhy na čtvrteční rozhodnutí ECB reagovaly minimálně – což je vlastně nejlepší zpráva. Znamená to, že centrální banka dělá přesně to, co se od ní očekává. Žádná překvapení, žádné dramatické zvraty. Jen klidná, předvídatelná politika.
Jak dlouho vydrží tato rovnováha? Evropská ekonomika sice prokazuje odolnost, ale globální prostředí zůstává nestabilní. A v takovém světě může být i „dobré místo“ jen dočasným útočištěm.
Zdroj info: politico.eu, Eurostat, Deutsche Bank
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
