V roce 2021 dosáhly výdaje spojené s životním prostředím v unijních zemích celkově 292 miliard euro. Jedná se o mírný nárůst oproti roku 2020, kdy celkové výdaje na ochranu životního prostředí dosahovaly výše 287 miliard euro. Od roku 2005 pak můžeme pozorovat stabilní růst průměrně o tři procenta ročně.

Vyplývá to z dat Eurostatu, která zahrnují investice i spotřebu tří institucionálních sektorů – vlády, domácností a firem. Největší podíl financí směřujících na ochranu životního prostředí pak pochází právě ze soukromého sektoru (55 %), naopak vládní podíl není ani z poloviny tak velký (24 %). Tato skutečnost je z části způsobena vysokou firemní poptávkou po udržitelnosti, ale také environmentálními regulacemi a jejich náklady, jenž na firmy uvalují právě vládní instituce.

Nejvíce výdajů bylo spojeno s odpadovým hospodářstvím

Vzhledem k dlouhodobé unijní strategii na omezení produkce odpadu není překvapivé, že nejvíce vládní spotřeby a investic bylo spojeno právě s tímto sektorem. Konkrétně se jedná o 28 % výdajů. Větší část zodpovědnosti na omezení produkce odpadu a nakládání s ním tak opět připadá na soukromé firmy, které do tohoto odvětví vynaložily až 56 % svých celkových výdajů souvisejících s ochranou životního prostředí.

 

Zdroj: Eurostat

Dle unijních nařízení a směrnic by od roku 2035 měla být likvidace odpadu v členských státech řešena až z 65 % recyklací a skládkovat by se mělo pouze 10 % vytvořeného odpadu. Proto lze právě zejména ve výdajích spojených s odpadovým hospodářstvím očekávat zachování dominantního postavení a další nárůst jejich celkové výše.

Kuznetsova environmentální křivka v praxi

Právě konstantní zvyšování výdajů na ochranu životního prostředí a z nich plynoucí nižší míra znečištění potvrzuje teoretické předpoklady modelu tzv. Kuznetsovi environmentální křivky. Ta má tvar obráceného U a zobrazuje vztah kvality životního prostředí s výší hodnotou národního důchodu na hlavu. V počátečním období ekonomického růstu znečišťování roste, po dosažení určité výše důchodu na hlavu se však tento trend láme a další růst příjmů na hlavu znamená naopak zlepšování kvality životního prostředí. Ekonomický růst tedy teoreticky i prakticky může významně přispívat ke zlepšování kvality životního prostředí a to navzdory často předpokládanému opaku.

FILIP BLAHA, analytik CETA

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA