Marek Růžička: Bankovní identita (BankID) je dobře využitelná pro firmy napříč sektory

Marek Růžička je výkonný ředitel společnosti Bankovní identita, a.s. od září 2021. Předtím působil jako generální ředitel české technologické společnosti DATASYS. V technologiích se pohybuje od roku 1998.
„Z pohledu uživatele je bankovní identita stejným prostředkem elektronické identifikace jak pro přihlášení se ke službám státu, tak firem. Nemusím rozlišovat, pamatovat si jiné kroky nebo jiná hesla. Je to typický příklad síťové služby,“ říká Marek Růžička.
Rozhovor s MARKEM RŮŽIČKOU, výkonným ředitelem společnosti Bankovní identita, a.s.
Ve funkci výkonného ředitele ve společnosti Bankovní identita, a.s. jste od září 2021. Proč jste se rozhodl věnovat se právě této tématice a pracovat v této společnosti?
V oblasti IT systémů a technologických inovací se pohybuji od roku 1998, ať už jako konzultant globální poradenské společnosti Accenture nebo následně v různých rolích v Hewlett-Packard, Telefónica/O2 či posledně jmenované DATASYS. S konceptem bankovní identity jsem setkal již dříve při napojování identitních systémů bank na portál národního bodu (NIA) a datové schránky. To jsem ale ještě netušil, že se za další rok a půl stanu přímo součástí týmu BankID.
Jaká to byla a je pro vás výzva pracovat v oblasti nových a digitálních technologiích?
Pracovní návyky a jistou „profesní DNA“ dostáváme do vínku s první pracovní zkušeností a prvním zaměstnavatelem. Dodnes považuji za veliké štěstí, že jsem začínal právě v Accenture. Dala mi mezinárodní rozhled a ohromné množství příležitostí seznámit se v reálných projektech u zákazníků napříč segmenty s moderními technologiemi všeho druhu. Specifické prostředí projektů, organizační a technologické transformace a každodenní hledání příležitostí v prostředí neustálých změn mi přirostlo k srdci, a dodnes mě naplňuje.
Jak vnímáte vyspělost ČR v digitalizaci?
Otázka, na kterou není triviální odpověď, aniž bychom šli do patřičného detailu a širších souvislostí. Ale bez výmluv – začněme státní správou – není to tragické, máme několik dobrých příkladů, na kterých můžeme stavět, ale na úrovni obecného konstatování bych použil termín dlouhodobá zanedbanost. Byli jsme skvělým příkladem pro evropské země na přelomu první dekády 2009/2010. Poslední roky jsou oproti tomu přešlapováním na místě a promarněnou příležitostí. Jde samozřejmě i o systémy jako takové. Ale chybí především „drive“, chybí ambice, chybí komerční myšlení – občan je přeci zákazníkem státu, vyžaduje kvalitu, platí za služby svými penězi buď přímo, nebo v podobě daní stejně jako platí za služby komerční. Na druhé straně je ale státní monopol, který žádná KPI pro uspokojení zákazníků nemá. Jeho cílem je pouze plnit legislativní rámec. Jestli služba plní účel, kolik klientů jí reálně využívá, jak jsou s ní spokojeni, atd., to jsou pro stát otázky z jiného světa. Dokud toto nezměníme a nebudeme na sebe přísní i v monopolistickém nekonkurenčním prostředí státu, žádný dramatický posun nenastane. Přitom jsme rozumně veliká kompaktní země, která by mohla jít v digitální transformaci a vyspělosti příkladem. Musíme proto vymyslet dlouhodobě funkční rámec, jak v oblasti digitalizace spolupracovat mezi státní a privátní sférou. A nepolevit.
Pokud jde o privátní sféru, ta je oproti té státní daleko více fragmentovaná, a paušální hodnocení by nebylo fér. Najdeme skvělé příklady srovnatelné s nejvyspělejším světem stejně jako tragické modely bez udržování a rozvoje zamrzlé po dlouhou řadu let. Tady si musí každá firma sáhnout do svědomí, jak na tom v porovnání s ostatními reálně je.
Má tedy Česká republika šanci zařadit se mezi evropské lídry v digitalizaci? Jak k tomu může napomoci bankovní identita?

Bankovní identita není lékem na všechny digitální neduhy. Je to univerzální infrastrukturní služba. Z pohledu ověření totožnosti klienta jakýsi základní stavební kámen digitálního procesu pro online nabízené služby. Ekosystém digitalizace je ale mnohem širší. Těší mě proto, že nás partneři a zákazníci ve svém úsilí vnímají jako kamarády ve zbrani. Že chápou, kde a jak mohou BankID využít, ale také, co si musí odpracovat u sebe doma. Nápadů a konkrétních projektů, do kterých jsme zapojeni, je celá řada. Všechny na bázi vzájemně výhodné spolupráce s cílem posunout digitalizaci České republiky skokově dopředu.
Bankovní identita pomáhá budovat digitální infrastrukturu státu a mají z toho ve výsledku prospěch všichni – lidé, stát i soukromý sektor. V jakém smyslu?

Z pohledu uživatele je bankovní identita stejným prostředkem elektronické identifikace jak pro přihlášení se ke službám státu, tak firem. Nemusím rozlišovat, pamatovat si jiné kroky nebo jiná hesla. Je to typický příklad síťové služby. Čím více lidí jí má a umí jí používat, tím efektivnější je celý systém. Jak stát, tak firmy mají proto na rozšiřování bankovní identity stejný zájem.
Bankovní identita je na trhu poměrně krátce. Jaké jsou první zkušenosti? Co pomohlo nejvíce k jejímu rozšíření?

V červnu slavíme rok od komerčního spuštění BankID. Shrnu v konkrétních číslech. Bankovní identitu má ve svých mobilních telefonech již více než 5 mil lidí. Více než milion z nás už přihlášení přes BankID vyzkoušelo. Kromě státních portálů se na BankID napojilo prvních 100 firem. Rychlému rozšíření pomohlo několik klíčových služeb státu, které byly pro širokou populaci přes BankID mnohem dostupnější – sčítání lidu, podání daňových přiznání, důchodová kalkulačka, datové schránky, portál občana, katastr nemovitostí.
První soukromé firmy začaly nabízet klientům online ověření pomocí bankovní identity v červnu 2021. V jakých službách?

Potvrdilo se, že BankID je dobře využitelné pro firmy napříč sektory. Banky, pojišťovny, finanční zprostředkovatelé, poskytovatelé zdravotní péče a zdravotní pojišťovny, realitní kanceláře, vysoké školy a univerzity, sázkové kanceláře, e-commerce, telekomunikace. První zástupci všech těchto sektorů již služby BankID vyzkoušeli a implementovali do svých procesů pro vzdálenou identifikaci, ověření nebo digitální podpis.
Má na využití bankovní identity vliv i vzdělání a profese? Kdo nejvíce využívá bankovní identitu?

Na to vám neumím odpovědět, protože takové údaje nemáme k dispozici. Žádná data o uživatelích neshromažďujeme, pouze na transakční bázi zprostředkujeme ověření identity přes bankovní data. Můžeme se ale přirozeně domnívat, že častější využití bude u lidí s vyšším vzděláním, kteří si dokáží dobře uvědomit časové a ekonomické výhody používání BankID.
Jaký benefit může mít bankovní identita pro český byznys?

Jak jsem zmínil výše, prostředek elektronické identifikace BankID nosí u sebe ve svých telefonech více jak 5 mil. lidí. To je pro firmy široká báze stávajících nebo potencionálních zákazníků, kterým mohou nabízet své produkty a doprovodné služby v režimu 24×7, a odlišit se od svých konkurentů. Pozitivní zkušenosti firem jsou jak na straně úspor, tak dodatečných příjmů. A podle zkušeností ze severských zemí má už jen samotné zrychlení transakční a obchodní výkonnosti nezanedbatelný pozitivní vliv i na růst HDP.
Jak nakládá bankovní identita s daty uživatelů?
V tomto smyslu jsme velmi striktní a celý technologický model našeho řešení je navržen tak, abychom se souhlasem uživatele zprostředkovali ověřovací transakci mezi dotazujícím se poskytovatelem služby a odpovídající bankou. Žádná osobní data v systémech BankID nezůstávají. Podobně je to i na straně bank. Znají pouze identifikátor dotazujícího se poskytovatele služeb, ale o samotném důvodu nebo výsledku transakce mezi ním a koncovým zákazníkem nevědí nic. I to málo je za strany bank považováno za bankovní tajemství a v tomto duchu je s transakcí zacházeno.
Jaký potenciál má dál bankovní identita?
S odkazem na zkušenosti ze severských zemí trvá obvykle pět až sedm let, než se aktivní a přirozené používání služby rozšíří mezi 80% populace. V tomto smyslu jsme v České republice po roce fungování BankID na začátku a čeká nás spousta práce a osvěty. Těší nás ale, že službám BankID naši zákazníci a technologičtí partneři věří a počítají s nimi ve svých plánech rozvoje. Důležitý bude také legislativní rámec EU eIDAS Revision, resp. EU Digital ID Wallet připravovaný na září letošního roku. Měl by definovat standardy pro národní identitní systémy s ambicí jejich vzájemného uznávání. Se svým identitním prostředkem bychom pak mohli stejně komfortně čerpat státní a privátní služby u nás i v ostatních zemích EU.
Hovoří se, že Průmysl 4.0 je již překonán, nyní je v trendu digitalizace a robotizace. Jsou již také překonány? Co nás čeká po digitalizaci?
Byl bych v tomto smyslu mnohem střízlivější a neřešil jednotlivé módní pojmy a termíny, které ve svých principech mnohdy hovoří o stejných věcech. Stálou výzvou musí být principiální neodmítání nových technologií a snaha o využití potenciálu každé nové technologie k preciznímu zvládnutí libovolného problému. Na mnoha místech se nám nedostává nezastupitelná role člověka s jeho empatií, city, zkušenostmi a komplexním myšlením. Na druhé straně marníme produktivní čas činnostmi, které mohou daleko lépe vykonat stroje a digitální algoritmy. Z tohoto pohledu jsme v „dokončování stvoření světa“ teprve na začátku.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Markem Růžičkou
Zdroj: Renáta Lucková