Podle výpočtu Liberálního institutu vychází letos den daňové svobody na 17. června. Teprve od tohoto dne začínají všichni tuzemští zaměstnanci a podnikatelé vydělávat sami na sebe. Na veřejné výdaje jsme tak museli v tomto roce pracovat celých 167 dní.

Dobrou zprávou však bezpochyby je, že oproti minulým dvěma „covidovým“ letem jsme se opět přiblížili o něco blíže k začátku roku. V letech 2020 a 2021 jsme na veřejné výdaje vydělávali dokonce 175 dní. Letošní veřejné rozpočty nicméně citelně zatížil obrovský příliv ukrajinských uprchlíků nebo podpůrná opatření související s eskalující inflací napříč všemi sektory.

„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do ‚nového normálu‘, kdy podle všeho budou stamiliardové schodky zcela běžné. Nová vláda fiskální situaci zdědila, nelze ji proto za pozdní Den daňové svobody letos kritizovat, uvidíme, jak se k tomu postaví v dalších letech. Můžeme ji ale kritizovat za další navyšování schodku, např. v podobě netestovaných dávek,“ komentuje letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Termín Dne daňové svobody v naší metodice také negativně ovlivňuje válka na Ukrajině,“ dodává.

Zdroj: CETA

V mezinárodním porovnání si Česká republika vede průměrně, alespoň tedy v rámci členských států OECD. Nejblíže začátku roku slaví den daňové svobody v Irsku (25.3.), naopak nejhůře je na tom Francie (26.7.).

Je nicméně otázkou, zda budeme den daňové svobody slavit o něco dříve i v následujícím období. Výpočet Liberálního institutu totiž vychází z poměru mezi veřejnými výdaji a HDP. Logicky lze pak tento den slavit dříve pouze za předpokladu zrychlujícího se tempa růstu ekonomiky či razantního poklesu vládní výdajů. Aby se oba tyto ukazatele vyvíjeli kýženým směrem – tedy rychlejší růst a snižující se deficit – je však v této chvíli snad jen zbožné přání.

MICHAEL FANTA, analytik CETA, výzkumný pracovník UJEP

Foto: Pixabay

Zdroj: CETA