Jan Chmelík je vedoucí oddělení Amerik ze sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Čtyři roky zastával pozici ředitele zahraničního zastoupení agentury CzechInvest v New Yorku.
„Region Latinské Ameriky patřil mezi hospodářsky nejpostiženější oblasti pandemií Covid-19. Aktuálně se region již odrazil ode dna a jednotlivé ekonomiky nastoupily cestu obnovy. To s sebou přináší nové příležitosti pro diverzifikaci hodnotových řetězců a hledání nových odbytišť pro české exportéry jak v tradičních, tak inovativních oborech,“ říká Jan Chmelík.
Rozhovor s JANEM CHMELÍKEM, vedoucím oddělení Amerik ze sekce Evropské unie a zahraničního obchodu na Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO).
Jak vidíte z pohledu MPO spolupráci na projektech na podporu ekonomické diplomacie (CzechTrade, MZV a se zastupitelskými úřady, CzechInvest, Hospodářskými komorami a dalšími subjekty)?
Spolupráce MPO se zmíněnými subjekty funguje dobře. Projekty ekonomické diplomacie, zkráceně PROPEDy, jak je označujeme, jsou už řadu let užitečným nástrojem na podporu českých firem v zahraničí, já jsem se podílel na realizaci celé řady z nich, jak na současné pozici, tak v na minulých postech. Spolupráce mezi všemi zapojenými subjekty je klíčová a efektivita tohoto nástroje by se bez ní nedala využít naplno. Podle zaměření jednotlivých projektů je spolupráce navíc i velice výhodná z odborného pohledu. Z mojí zkušenosti funguje dobře, nesetkal jsem se s reálným problémem a zpětná vazba od firem a partnerů je také dobrá. Ministerstvo zahraničních věcí a jeho ekonomičtí diplomaté v zahraničí tento nástroj administrují a dnes je do něj zapojena řada dalších ministerstev, samozřejmě včetně Ministerstva průmyslu a obchodu, kterému gesčně náleží podpora exportu. Projekty ekonomické diplomacie jsou navíc dnes komplementárním nástrojem v rámci mixu podpory, který Česká republika nabízí, a doplňují tak například české oficiální účasti na zahraničních výstavách a veletrzích MPO, přímé podpory exportérům agentury CzechTrade, nebo podporu českých startupů agentury CzechInvest, a celou řadu dalších projektů.
Ekonomické vztahy v transatlantickém prostoru jsou tepnou světové ekonomiky. Jak se změnily nástupem prezidenta Bidena do Bílého domu? Jak to ovlivnilo vztahy s Evropskou unií a Českou republikou?
Ano, jak pro Českou republiku, tak pro Evropskou unii, jsou Spojené státy naprosto klíčový partner, a to nejen z pohledu obchodu, ale také geopoliticky, z pohledu bezpečnostního a z pohledu vzájemných hodnot. Na národní úrovni jsou Spojené státy partner číslo jedna mimo Evropu, vzájemný obchod dlouhodobě roste, a co nás těší, mění se jeho skladba směrem ke skutečně vysoce sofistikovaným výrobkům, které exportujeme. USA jsou pro ČR také zásadní z pohledu přímých zahraničních investic, já sám jsem 4 roky zastával pozici ředitele zahraničního zastoupení agentury CzechInvest v New Yorku, a ČR se těší mezi americkými investory velice dobré pověsti, což dokazují statistiky činnosti těchto investorů v ČR a jejich zvyšující se počty. Nová administrativa prezidenta Bidena klade důraz na vztahy s EU, zásadně se změnila její rétorika a přístup, což ale neznamená, že se tak zásadně mění i politika samotná a její priority. Od nástupu administrativy Biden-Harris se podařilo urovnat několik zásadních sporů mezi EU a USA, jako například dlouholeté spory v oblasti oceli a hliníku, a také velice známý spor ohledně subvencování výrobců letadel označovaný jako spor Airbus/Boeing, což je potřeba ocenit. Zásadní je pak vznik Rady pro obchod a technologie (Trade and Technology Council), která je velice ambiciózní a má podpořit vzájemnou spolupráci v obchodě a investicích, ale také v oblasti digitálu a regulatoriky.
Změnily se také obchodní vztahy mezi jednotlivými zeměmi Severní, Jižní a Latinské Ameriky?
Domnívám se, že lze říci, že jde o podobný proces, jako ve vztahu k EU. Geograficky jsou si USA a Latinská Amerika samozřejmě ještě blíže, obchodně jsou vztahy se sousedy, ať už těmi přímými, nebo těmi více na jih také důležité, a to vzájemně. Pro naprostou většinu těchto států, od Kanady přes Mexiko, jsou USA obchodní partner číslo jedna, obnova po pandemii navíc otevírá jak nové příležitosti, tak vrací ke stolu některá jednání, která z různých důvodů byla v minulosti těžší než dnes. Ruská invaze na Ukrajinu není v regionu vnímána tak intenzivně, jako například u nás, ale i tato linie v tom samozřejmě hraje roli. V posledním období dochází také k změkčování sankcí např. opět vůči Kubě či Venezuele.
Jakým způsobem může transatlantické vztahy EU – USA ovlivnit vlastní politika a autonomní pozice Velké Británie?
Domnívám se, že v současném geopolitickém kontextu a post-pandemickém období pozorujeme spíše obtížnější vyjednávací pozici Spojeného království, nežli by tomu bylo v případě, že by zůstalo i nadále součástí Evropské unie. V rámci pověstně výjimečných americko-britských vztahů naopak jakékoliv sebemenší změny nepozorujeme, neboť tyto vazby se formovaly po dobu několika dekád, daleko za hranicí vyjednávání Výstupové dohody a Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Vyjednání dohody o volném obchodu s USA může tak jistou výhodu Spojenému království přinést, ale pravděpodobně pouze v omezeném rozsahu a v omezeném spektru oborů. Navíc je očividné, že sjednání takové dohody není ani u takto silných partnerů a spojenců jednoduché a samozřejmé.
Jaké jsou současné výzvy pro spolupráci a exportní příležitosti pro Českou republiku do zemí Latinské Ameriky?
Region Latinské Ameriky patřil mezi hospodářsky nejpostiženější oblasti pandemií Covid-19, i když i v tomto případě je třeba rozlišovat mezi jednotlivými zeměmi. Krize zasáhla nejen řadu klíčových oborů (od důlního průmyslu po cestovní ruch), ale v zásadě celé struktury, na které jsme byli v regionu zvyklí. Aktuálně se region již odrazil ode dna a jednotlivé ekonomiky nastoupily cestu obnovy. To s sebou přináší nové příležitosti pro diverzifikaci hodnotových řetězců a hledání nových odbytišť pro české exportéry jak v tradičních, tak inovativních oborech.
Na jaké úrovni jsou obchodní vztahy ČR a EU s regionem Latinská Amerika?
Vztahy s Latinskou Amerikou obecně jsou bezproblémové. V řadě zemí stále přetrvává dobré jméno České republiky a reference na uskutečněné projekty a dodávky strojního či energetického vybavení či investiční celky. Pokud se týká přímého obchodu, do Latinské Ameriky směřuje pouze cca 1 % celkového exportu ČR, avšak vezmeme-li nepřímý export (tj. přes třetího partnera), dostaneme se na daleko zajímavější hodnoty. Hlavním partnerem ČR v regionu je Mexiko, kam směřuje přes polovinu celkového exportu do regionu.
Jaké jsou exportní příležitosti pro jednotlivé sektory a obory do Latinské Ameriky?
Již jsem zmínil probíhající změny, které odstartovala pandemie. S tím souvisí boom zejména v sektoru ICT, poptávka po informačních technologiích logicky vzrostla, rozvoj pozorujeme např. v e-commerce. Změn doznává rovněž sektor bankovnictví, kdy v průběhu pandemie došlo k nárůstu zřizovaní bankovních účtů, což je výsledkem tam, kde byla státní podpora obyvatelům vyplácena elektronicky. Se všemi těmito oblastmi souvisí také zvýšené nároky na zabezpečení systémů. Pandemie tak nastartovala boom digitalizace napříč regionem. Příležitosti se zcela jistě rýsují v znovu rostoucím těžebním sektoru a energetice (zejména čistých technologií), zmíněných ICT technologiích, nepochybně zdravotnictví, infrastruktuře, zemědělských technologiích, odpadovém hospodářství a cirkulární ekonomice.
Jaký je potenciál v dalším rozvoji obchodu, bezpečnostní spolupráce, digitálního prostoru a dalších oblastí?
Potenciál vidíme v regionu vidíme velký, to platí dlouhodobě. Obchodně se jedná o obrovské teritorium, kupní síla a industriální vyspělost se liší oblast od oblasti, ale jde o velký a v mnoha ohledech nesaturovaný trh. Bezpečnostní a obranný sektor rozhodně patří mezi perspektivní odvětví, české firmy již mají projekty i v této oblasti. V oblasti digitálních služeb a digitálu obecně samozřejmě platí to stejné, a souvisí to s již zmíněnou poptávkou a rozvojem e-commerce a digitalizací, kterou si do jisté míry vynutila pandemie. Příležitosti tady najdeme jak v soukromém sektoru, tak v oblasti státní správy, jejíž role je v regionu často silnější, než je typické v Evropě.
Světovým trendem je přechod na nové technologie a obnovitelné zdroje. Jak je na tom v tom současnosti Latinská Amerika?
Latinská Amerika v tomto ohledu rozhodně není výjimkou. Jednotlivé státy si uvědomují, že jejich rozvoj a udržení konkurenceschopnosti závisí na rozvoji nových technologií. Řada z nich proto věnuje pozornost např. podpoře startupů, či rozvoji takových oborů jako je zmíněná digitalizace, nebo nanotechnologie a umělá inteligence. Oblast obnovitelných zdrojů energie se v regionu rozvíjí již delší dobu, řada zemí má vypracované plány a strategie na zvyšování podílu OZE, které byly vytvořeny hluboko před propuknutím pandemie. Nyní se latinskoamerické země zajímají i o moderní obory, jakým je např. oblast zeleného vodíku, pro kterou řada z nich představuje či již představila i národní strategie.
Jak vidíte Panamu jako obchodního partnera pro Evropskou unii a Českou republiku?
Ekonomické vztahy České republiky a Panamy jsou v podstatě bezproblémové, objem obchodní výměny je však zatím relativně nízký oproti ostatním státům v regionu. Existuje tedy určitý nevyužitý potenciál. Ve vzájemných vztazích prakticky neexistují vážné překážky v podobě administrativních omezení či restrikcí politického charakteru. Obchodní výměna se vyznačuje spíše nárazovými růsty a následným poklesem hodnoty. Existuje celá řada sektorů a příležitostí pro spolupráci. Mohlo by jít např. o zemědělství a lesnictví, zapojení se do infrastrukturních projektů, těžební průmysl (Panama rozšiřuje těžbu mědi), energetiku s důrazem na obnovitelné zdroje energie a další čisté technologie, vodohospodářství, ICT a další rozvoj digitalizace, zdravotnictví či cestovní ruch a rozvoj jeho infrastruktury. České firmy se mohou opřít i o dobrou smluvní základnu. Ekonomické vztahy jako takové jsou zarámovány Asociační dohodou mezi EU a Střední Amerikou, která byla podepsána v roce 2012, a s Panamou je předběžně prováděna od 1. srpna 2013. Na bilaterální úrovni má ČR s Panamou podepsánu např. Dohodu o zabránění dvojímu zdanění nebo Dohodu o podpoře a vzájemné ochraně investic. Úvěrové riziko je dle konsensu EGAP klasifikováno v kategorii 4, což značí např. bezproblémové pojišťování úvěrů.
S kterými zeměmi v LA je pro české firmy nejlépe a nejbezpečněji podnikat?
Máte pravdu, že i přes některé společné rysy nelze latinskoamerický region považovat za zcela homogenní celek, a mezi zeměmi existují rozdíly, např. v míře otevřenosti ekonomiky. V tomto ohledu excelují zejména země na západním pobřeží, jakými jsou třeba země Tichomořské aliance, tedy Mexiko, Kolumbie, Chile a Peru, a dále např. zmíněná Panama, či Kostarika nebo Uruguay. Očekáváme další vývoj směřování Kolumbie a Brazílie po volbách, které v letošním roce v obou zemích proběhnou. Nelze však říci, že české firmy nemůžou uspět i v ostatních zemích regionu. Opak je pravdou a existuje o tom již řada příkladů. Českým firmám mohou být nápomocny též zahraniční kanceláře agentury CzechTrade, které jsou umístěny v Mexiku, Kolumbii, Peru, Chile a brazilském Sao Paulu, ale mají působnost i pro ostatní země regionu. Například zmíněná Panama je pokryta v tuto chvíli z Mexika.
Měl jste možnost procestovat Latinskou Ameriku či některé jiné země v regionu Amerik? Kde se vám líbilo nejvíce a proč? Kam byste se chtěl ještě podívat?
Bohužel zdaleka ne tak, jak bych si přál. Latinská Amerika je nesmírně rozmanitý a kulturně bohatý region, přírodní krásy snad ani není třeba zmiňovat. Dlouhodobě se samozřejmě snažíme poukázat i na velký obchodní potenciál regionu. Z osobního pohledu mě láká již dlouho Peru, Chile, Brazílie, Kostarika, je těžké vybrat jen některé, ale tyhle mohu vypíchnout. Zmíněná Panama má pro mne kouzlo i z pohledu technického, Panamský průplav je úžasné stavební dílo. Mexiko mě uchvátilo svojí různorodostí, od moderního 25 milionového hlavního města s bohatou historií, přes hory a lesy do úžasných památek v Chichen Itza, až po nádherné karibské pláže.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Poskytnuto Janem Chmelíkem
Zdroj: Renáta Lucková
Sdílet
Hodnotit
Autor článku
